Hlavní navigace
Už zbývá jen pro podání daňového přiznání. Vyřešte je s našimi chytrými formuláři a tipy na slevy.

Minimální mzda vzroste. Pohroma pro částečné úvazky a venkov, tvrdí podnikatelé

Daniel Morávek

Minimální mzda od příštího roku opět vzroste, a to o rekordních 1200 Kč na 12 200 Kč. Podle podnikatelů tím vláda ale paradoxně uškodí těm, kterým chce pomoct.

Zvýšení minimální mzdy uškodí totiž podle podnikatelů pracovníkům, kteří dělají na částečné úvazky a také venkovským regionům.

V roce 2018 minimální mzda rekordně vzroste

Přestože se proti růstu minimální mzdy stavěli podnikatelé a i někteří ministři, vláda nakonec včera na svém zasedání rekordní navýšení minimální mzdy schválila. Od roku 2018 se tak minimální mzda zvýší o 1200 Kč na 12 200 Kč. U hodinové sazby to znamená nárůst z 66 Kč na 73,20 Kč. Naposledy vzrostla minimální mzda na počátku letošního roku na 11 000 Kč. Stávající návrh na zvýšení minimální mzdy je již čtvrtým v řadě, se kterým vláda přichází. S prvním zvýšením přišla od začátku roku 2015, kdy minimální mzda vzrostla z 8500 korun na 9200 korun.

Růst minimální mzdy má dle vlády přispět k pokrytí vyšších životních nákladů zaměstnanců z pracovních příjmů a posílit reálnou úroveň minimální mzdy. Zaměstnanci vykonávající nekvalifikované práce by měli být podle vlády dostatečně odměňováni, aby byli schopni ze svých pracovních příjmů uhrazovat alespoň svoje základní životní potřeby a nebyli závislí na sociálních příjmech.

Čtěte více: Minimální mzda se má opět zvýšit, mělo by jít o nejvyšší nárůst v historii 

Vzroste i mzda zaručená

Zaměstnanci v pracovním poměru, jejichž mzda není sjednána kolektivní smlouvou, jsou navíc chráněni před poskytováním příliš nízkých mezd mzdou zaručenou. Vykonávaná práce je odstupňovaná podle její složitosti, odpovědnosti a namáhavosti do osmi jednotlivých skupin, přičemž pro každou z nich je nejnižší úroveň zaručené mzdy. Pro zaměstnavatele tak není závazná pouze minimální mzda, ale je třeba odměňovat minimálně na úrovni příslušných skupin mzdy zaručené. Od roku 2018 tak nevzroste pouze minimální mzda, ale také mzda zaručená. Navýšení se dotkne více pracovníků než avizovaných 100 až 120 tisíc, kteří pobírají mzdu minimální. Podrobněji k zařazení do jednotlivých skupin v příloze nařízení vlády o minimální a zaručené mzdě.

Skupina prací Hodinová zaručená mzda 2018 Hodinová zaručená mzda 2017 Měsíční zaručená mzda 2018 Měsíční zaručená mzda 2017
1 73,20 Kč 66,00 Kč 12 200 Kč 11 000 Kč
2 80,80 Kč 72,90 Kč 13 500 Kč 12 200 Kč
3 89,20 Kč 80,50 Kč 14 900 Kč 13 400 Kč
4 98,50 Kč  88,80 Kč 16 400 Kč 14 800 Kč
5 108,80 Kč 98,10 Kč 18 100 Kč 16 400 Kč
6 120,10 Kč 108.30 Kč 20 000 Kč 18 100 Kč
7 132,60 Kč 119,60 Kč 22 100 Kč 19 900 Kč
8 146,40 Kč 132,00 Kč 24 400 Kč 22 000 Kč

Podnikatelé varují před neblahými dopady

Zatímco odboráři nárůst minimální mzdy přivítali, podnikatele nepotěšil. Podle Hospodářské komory ČR skokový plošný růst minimální mzdy poškodí firmy s vysokým podílem mezd na celkových nákladech a ekonomicky méně vyspělé regiony. Zatímco některých firem se zvýšení minimální mzdy vůbec nedotkne, protože osoby s minimálními příjmy nezaměstnávají, není neobvyklé, že se u jiného zaměstnavatele soustřeďuje více zaměstnanců pobírajících minimální mzdu. Příkladem jsou úklidové firmy, odvětví ubytování, stravování a pohostinství. Větší problém vyrovnat se s takovým růstem mzdových nákladů mají také malé a střední podniky a živnostníci a zaměstnavatelé působící na venkově, upozornil Miroslav Diro, mluvčí Hospodářské komory ČR.

Jak dále upozorňuje Hospodářská komora ČR, vláda zároveň nepředložila žádné objektivní vyhodnocení dopadů loňského ani letošního zvýšení minimální mzdy, a to i přesto, že právě vláda je tím, kdo má ke každé regulaci, kterou minimální mzda beze sporu je, provést zhodnocení dopadů této regulace. Hodnocení na makro úrovni nevypovídá o tom, zda v podnicích, které vyplácejí minimální mzdu, nedochází k propouštění zaměstnanců nebo zda se ze zaměstnanců nestávají OSVČ. Zvyšovat minimální mzdu bez solidního vyhodnocení dopadů minulých a odhadů dopadů budoucích je z pohledu Hospodářské komory ČR nesmysl, doplnil Diro.

Že nejvyšší zvýšení minimální mzdy v české historii dopadne více na venkovské podniky, si myslí i Zdeněk Juračka, předseda Asociace českého tradičního obchodu (AČTO). Zvyšování mzdy totiž škodí zkráceným pracovních úvazkům, které mají v mnoha případech právě zaměstnanci malých venkovských obchodů. Zaměstnanci, kteří pracují na zkrácený pracovní úvazek, si totiž musí doplácet ze svého zdravotní pojištění až do výše minimálního vyměřovacího základu. Čím vyšší minimální mzda, tím se zvyšuje hranice minima zdravotního pojištění. Pro rodiče navracející se do pracovního procesu po mateřské nebo rodičovské dovolené nebo pro handicapované, kteří na částečný úvazek nejčastěji dělají, to pak znamená snížení čistého příjmu.

Pokud například nyní pracuje někdo na částečný úvazek za 7000 Kč, sám doplácí na zdravotním pojištění nyní navíc 540 korun. Po zvýšení minimální mzdy půjde o 675 korun a tento pracovník tak měsíčně přijde o 135 korun.

Přijdou místo lidí stroje?

Na to, že zvyšování minimální mzdy ohrozí ty nejchudší, upozorňuje i Radomil Bábek, předseda výboru Podnikatelských odborů – Unie podnikatelských a živnostenských spolků. Podle Bábka je navíc nelogické zvyšovat minimální mzdu v době ekonomické konjunktury. Dnes, kdy je v ČR extrémně nízká nezaměstnanost a platy se zvyšují, to není potřeba, a až nastane propad ekonomiky, tak naopak bude vysoká minimální mzda bariérou pro zaměstnávání pomocných a nekvalifikovaných sil. Vysoká minimální mzda tak bude příčinou vyšší nezaměstnanosti, a to právě lidí s nízkou kvalifikací, uvedl Bábek.

Bábek zároveň připomněl aspekt probíhající digitalizace a robotizace (strategie Průmysl 4.0). Jakmile se přestane firmám vyplácet zaměstnávání nekvalifikovaných lidí, a těch se minimální mzda týká, zavedou velmi rychle roboty či automaty, které je nahradí. A tak se minimální mzda, kterou prý chtějí politici nekvalifikované pracovníky chránit, stane důvodem pro jejich propouštění, vysvětlil Bábek.

Premiér odmítl změnu konceptu minimální mzdy

Podnikatelské asociace proto již před rokem a půl vyzvaly premiéra Bohuslava Sobotku, aby urychleně vytvořil expertní komisi, která by vypracovala návrh systémového přístupu k úpravám minimální mzdy. Podle podnikatelů by se měl změnit způsob určování minimální mzdy a měla by se stanovit objektivní kritéria ve vztahu k reálnému výkonu národní ekonomiky s ohledem na budoucí vývoj. Tuto iniciativu zaměstnavatelů ale premiér odmítl.