Bez uzardění například srovnává počet účastníků loterie na Slovensku a v Česku a přitom opomíjí fakt, že na Slovensku žije skoro o polovinu méně obyvatel. Dále tvrdí, že na Slovensku pomohla počtu registrovaných možnost automatické registrace údajů z účtenky obchodníkem za zákazníka. Jenže tu v prvních losováních nabízela pouze jedna firma a při vší úctě k ní, šlo z hlediska celkového počtu účtenek o zanedbatelné číslo.
Na co ministerstvo „zapomnělo“
Server Podnikatel.cz před týdnem upozornil, že ačkoli ministerstvo financí tvrdí, že o Účtenkovku byl „enormní zájem“, zůstala za očekáváním a že si stojí hůře v porovnání se Slovenskem. Na to o několik dní později zareagovalo ministerstvo prohlášením, že odmítá, že by loterie zůstala za očekáváním, a také odmítnutím „povrchního a zavádějícího srovnání“. Následně se ministerstvo pokusilo o vlastní „analýzu“, ve které však opomnělo čísla, která se mu nehodila, a samo předvedlo povrchní a zavádějící srovnání.
Ministerstvo například uvedlo: Zatímco ČR přesáhla 500 tis. aktivních hráčů již za měsíc a půl provozu, na Slovensku trvalo dosažení této hranice téměř rok (zdroj: inštitút finančnej politiky, komentár 2014/8). Skutečnost, že počet zaregistrovaných účtenek po prvním měsíci provozu byl v České a Slovenské republice podobný (12 mil. účtenek), nelze a bez zmínění neopominutelných souvislostí vykládat jako neúspěšnost českého projektu.
Toto tvrzení má však několik drobných háčků. Pomiňme klidně, že na Slovensku nebylo zaregistrováno 12 milionů účtenek, ale 12,9 milionu účtenek, a že v Česku bylo do slosování zařazeno 11,1 milionu účtenek a zaměřme se na počet zmiňovaných hráčů. Ano, je pravda, že prvního losování se na Slovensku zúčastnilo 253 tisíc lidí, zatímco v Česku 452 691 (nyní již je podle MF registrováno 572 tisíc hráčů), jenže Slováků je skoro o polovinu méně, konkrétně jich žije 5,5 milionu (na rozdíl od 10,6 milionu Čechů). Takže počet hráčů k počtu obyvatel je přibližně stejný, nikoli však počet registrovaných účtenek na obyvatele.
Nebylo by to české ministerstvo financí, aby nepřišlo s vysvětlením: Je nutné si uvědomit, že větší počet účtenek při menším počtu hráčů na Slovensku je dán skutečností, že slovenský model loterie umožňoval automatickou registraci údajů z účtenky obchodníkem za zákazníka, což byla služba, kterou svým zákazníkům nabízely primárně velké obchodní sítě a která přirozeně vede k vyššímu počtu zaregistrovaných účtenek.
Jenže nebylo by to české ministerstvo financí, aby nepoužilo zavádějící argument. Pokud se srovnává počáteční zájem o účtenkovou loterii v Česku a na Slovensku, je argumentace automatickou registrací údajů z účtenky obchodníkem absurdní. Při prvních slosováních totiž tuto službu nabízel pouze řetězec s kancelářskými potřebami ŠEVT, přes který bylo zaregistrováno do prvních dvou slosování necelých 22 tisíc účtenek. To je 0,17 % všech zaregistrovaných účtenek. Je nutné si tak uvědomit, že větší počet účtenek při menším počtu hráčů na Slovensku opravdu nebyl dán automatickou registrací údajů z účtenky obchodníkem. Velké řetězce jako Tesco nebo Coop Jednota Slovensko se totiž do loterie zapojily později.
Jaké jsou další rozdíly mezi českou a slovenskou loterií
Několik důvodů, kterými by šly rozdíly vysvětlit, přitom existuje. Na Slovensku například neplatilo omezení jedna účtenka od jednoho obchodníka za jeden den. Na druhou stranu ale na Slovensku měli limit pro minimální výši nákupu, který musel činit aspoň 1 euro. Na Slovensku je účtenková loterie provozována státní loterií, což podle ministra Ivana Pilného přináší Slovákům větší propagační možnosti.
Na druhou stranu české ministerstvo pojalo propagaci po svém. Například půl milionu korun utratilo za propagační předměty s logem Účtenkovky, kde si objednalo například 200 ks zimních rukavic s možností ovládat dotyková zařízení. Za dalších půl milionu si ministerstvo objednalo roadshow v nákupních centrech. Jde o 10 celodenních setkání včetně rezervace pronájmu prostor v obchodních centrech. Zda jsou tyto náklady na propagaci vynaloženy efektivně, nechť posoudí každý sám.
Čtěte více: Na pera, trička, deštníky a další věci s logem Účtenkovky padlo půl milionu Kč
Pokud též nechceme zavádějící srovnání, musíme zmínit i náklady na loterii. Na Slovensku vyšlo vybudování systému na 214 tisíc eur (5,38 milionu Kč dle stávajícího kurzu). Produkce pak podle odhadů šéfa Tiposu, který loterii provozuje, činila 150 až 200 tisíc eur (3,81 mil. až 5,08 mil Kč.) a náklady na nákup mediálního prostoru vyšly na 300 až 350 tisíc eur (7,62 mil. až 8,89 mil Kč). Na výhry pak z počátku šlo měsíčně 120 tisíc eur (3,05 mil. Kč). Pokud bychom sečetli maximální možné náklady na jeden rok, činily na Slovensku zhruba 56 milionů Kč. V Česku mohou dosáhnout až 86 milionů Kč. Náklady na pořízení, provoz a reklamu tak byly přibližně stejné a rozdíl je dán vyššími výhrami v ČR.
Na Slovensku se totiž hrálo o nižší výhry. Celkem bylo jen 10 výher (první výhra 10 000 eur (zhruba 255 600 Kč), druhá 3 000 eur, dále pak 2 500, 2 000, 1 000, 500, 400, 300, 200 a 100 eur. V rámci tzv. druhé šance se pak losovalo ještě 8 výherců automobilu. Losování výher nicméně z počátku probíhalo každých 14 dní.
V Česku se měsíčně rozděluje 21 025 výher. 1. výhra činí 1 mil. Kč, 2. výhra automobil (v hodnotě přibližně 400 000 Kč), 3. výhra 300 tis. Kč, 4. výhra 200 tis. Kč a 5. výhra 100 tis. Kč. 20 výher činí 20 tis. Kč, 1 000 výher po 1 000 Kč a 20 000 výher po 100 Kč.
Pozor na záměnu počtu registrovaných a počtu aktivních hráčů
Ministerstvo dále tvrdí, že Účtenkovka nezůstala za jeho očekáváním. Je pravdou, že ministerstvo se bránilo jako čert kříži tomu, aby zveřejnilo jakýkoli počet účtenek nebo hráčů, který by považovalo za úspěch. Náměstkyně ministra Alena Schillerová ovšem na konci září uvedla, že bude velmi spokojená, když se Účtenkovky bude průměrně účastnit milion lidí. Ano, můžeme se bavit, že s půl milionem není „velmi spokojená“, ale „spokojená“ anebo že se počet pravidelných hráčů zvýší nad milion a dlouhodobě se dostaneme na tento průměr.
Vzhledem k mlžení ministerstva se však dá klidně čekat, že ministerstvo nebude zveřejňovat počet hráčů, kteří každý měsíc registrují alespoň jednu účtenku, nýbrž počet celkových registrací (což ostatně dělali i na Slovensku). To, že někdo jednou loterii vyzkoušel a založil si účet, totiž ani zdaleka neznamená, že jde o člověka, který se bude účastnit pravidelně. Stejně tak čekejte, že i další slosování Účtenkovky budou provázet prohlášení typu „o loterii je stále enormní zájem“, a to i kdyby jedním účastníkem loterie byl ministr sám.
A že je ministerstvo v demagogii mistr, ostatně dokazuje i nedávný text Aleny Schillerové k prvnímu roku fungování EET, ve kterém například porovnává časově nesrovnatelná čísla ohledně počtu OSVČ, o tom ale až někdy příště.