Hlavní navigace

Místo výkonu práce nemusí být stejné jako místo pravidelného pracoviště

Dagmar Kučerová

Má své výhody při uplatnění cestovních náhrad. Pro zaměstnance i zaměstnavatele. Pracovní cestou může být u zaměstnance i cesta do sídla firmy.

Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Podle zákoníku práce je pracovní cestou cesta k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce. Na pracovní cestu lze zaměstnance vyslat na základě dohody.

Obvykle bývá taková dohoda součástí pracovní či jiné individuální smlouvy, nevylučuje se ani ústní dohoda. Za ústní dohodu se považuje i tichý souhlas, tj. zaměstnanec odjede na pracovní cestu. Samozřejmě se musí jednat o cestu za účelem výkonu druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě. Pracovní cestou je i cesta za účelem prohlubování kvalifikace.

Pracovní cestou je dle § 156 odst. 2 zákoníku práce rovněž cesta mimo pravidelné pracoviště. Právě v rozlišení pojmů „práce mimo sjednané místo výkonu práce“ a „práce mimo pravidelné pracoviště“ nemají někteří zaměstnavatelé jasno. Čtěte také: Může zaměstnanec odmítnout pracovat ve svátek?

Místo výkonu práce

Místo výkonu práce musí obsahovat pracovní smlouva. Může se jednat o jedno nebo i více konkrétních míst. Například adresa zaměstnavatele nebo pobočka, více konkrétních adres, určitá oblast, území, okres, kraj nebo i celá republika. Jestliže není pro účely cestovních náhrad sjednáno místo pravidelného pracoviště, je pravidelným pracovištěm místo výkonu práce (konkrétní adresa, část obce nebo obec atd.). V situaci, kdy je sjednáno šířeji než jedna obec, je v souladu s ustanovením § 34a zákoníku práce pravidelným pracovištěm obec, ve které nejčastěji začínají pracovní cesty zaměstnance. Může se jednat o obec sídla firmy zaměstnavatele nebo jeho pobočky, jinou konkrétní obec nebo obec bydliště zaměstnance.

Zákoník práce podrobněji nepopisuje, za jaké období lze zjistit, ve které obci nejčastěji začínají pracovní cesty zaměstnance. Rozhodně by se ale mělo jednat o delší sledované období, kupříkladu předchozí rok. Čtěte také: Zájezd a rekreace jako zaměstnanecký benefit. Lze i formou poukazu?

Rovněž zaměstnanec musí být ostražitý při podpisu pracovní smlouvy. Pokud má místo výkonu práce sjednáno poměrně široce nebo ve více provozovnách, musí počítat s tím, že může být kdykoli vyslán k práci v této provozovně. A to i bez jeho souhlasu, jelikož se jedná o výkon práce v rámci sjednaného místa výkonu práce, ke které se v pracovní smlouvě vysloveně zavázal.

Místo pravidelného pracoviště

Jestliže se sjednává, musí tak být učiněno v souladu se zákoníkem práce v pracovní smlouvě (eventuálně jejím dodatku). Místo výkonu práce nelze nahradit ujednáním v kolektivní smlouvě ani stanovit interním předpisem. Může se jednat o jakékoli místo určené zaměstnavatelem. Jedno konkrétní místo (adresa) nebo více konkrétních míst v obci nebo obec. Ani místo pravidelného pracoviště nesmí být sjednáno šířeji než jedna obec.

Výhodou je, že při sjednaném výkonu práce nemusí zaměstnavatel zaměstnance převádět na jinou práci dle ustanovení § 43 zákoníku práce a ani vysílat na pracovní cesty. Význam sjednání místa pravidelného pracoviště dokazují následující příklady. Čtěte také: Změny tuzemského stravného pro rok 2019

A) Není sjednáno místo pravidelného pracoviště

1. Zaměstnanec má v pracovní smlouvě sjednáno místo výkonu práce obec Litoměřice.

Cestovní náhrady při jednání v rámci obce Litoměřice nepřísluší, jelikož se zaměstnanec pohybuje v rámci svého místa výkonu práce. Nejedná se o pracovní cestu. 

2. Zaměstnanec má v pracovní smlouvě jako místo výkonu práce sjednánu konkrétní adresu sídla zaměstnavatele v Litoměřicích.

Při jednání v rámci obce Litoměřice opustil místo výkonu práce (konkrétní adresu) a jedná se o pracovní cestu. Zaměstnanec musí s vysláním na pracovní cestu souhlasit. Samozřejmě má nárok na případné cestovní náhrady. 

3. Zaměstnanec má sjednáno jako místo výkonu práce Ústecký kraj.

Při jednání v rámci Ústeckého kraje se zaměstnanec pohybuje v rámci svého místa výkonu práce. Avšak v souladu se zákoníkem práce je nutné zjistit, kde nejčastěji začínají jeho pracovní cesty. Místo výkonu práce je totiž sjednáno šířeji než jedna obec. Může se jednat například o obec bydliště zaměstnance nebo obec sídla firmy atd. Bude-li se jednat o obec Litoměřice, pak v rámci jednání v obci cestovní náhrady nepřísluší. Přísluší až při cestách mimo tuto obec. Tímto ustanovením se zákonodárci snažili předejít možnému obcházení zákona ze strany některých zaměstnavatelů, kteří se mylně domnívali, že se sjednáním místa výkonu práce šířeji než jedna obec vyhnou vyplácení cestovních náhrad zaměstnancům. 

B) Je sjednáno místo pravidelného pracoviště

1. Zaměstnanec má v pracovní smlouvě sjednáno místo výkonu práce obec Litoměřice. Dodatkem k pracovní smlouvě bylo sjednáno místo pravidelného pracoviště jako konkrétní adresa zaměstnavatele.

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví a personalistika
PhDr. Dagmar Kučerová
poradkyně pro mzdové účetnictví

Při jednání v rámci obce Litoměřice se zaměstnanec pohybuje v rámci svého místa výkonu práce (není třeba souhlas s vysláním na pracovní cestu). Jde o cestu mimo pravidelné pracoviště, kdy zaměstnanci náleží veškeré náhrady nákladů jako při pracovní cestě (pokud vzniknou). Náhradu jízdních výdajů, stravovacích výdajů a nutných vedlejších výdajů apod. Tyto náhrady jsou samozřejmě daňově uznatelným výdajem zaměstnavatele. Na straně zaměstnance nebudou až do výše stanovené § 106 odst. 3 zákoníku práce předmětem daně z příjmů ze závislé činnosti. 

2. Zaměstnanec má v pracovní smlouvě jako místo výkonu práce i místo výkonu pravidelného pracoviště sjednánu konkrétní adresu sídla zaměstnavatele v Litoměřicích.

Místo výkonu práce je dle pracovní smlouvy současně místem pravidelného pracoviště. Při jednání mimo místo výkonu práce přísluší zaměstnanci cestovní náhrady. V okamžiku, kdy opustí konkrétní adresu, se jedná o pracovní cestu zaměstnance (vyžaduje jeho souhlas). 

EBF19

3. Zaměstnanec má sjednáno jako místo výkonu práce Ústecký kraj. Jako místo pravidelného pracoviště pro účely cestovních náhrad je sjednána adresa zaměstnance.

Při jednání v rámci Ústeckého kraje se zaměstnanec pohybuje v rámci svého místa výkonu práce. Protože zaměstnanec využívá služební automobil, sjednali si se zaměstnavatelem jako místo pravidelného pracoviště pro účely cestovních náhrad adresu jeho bydliště. Pokud zaměstnanec vyjede z pracovních důvodů z místa bydliště, má nárok na cestovní náhrady. I kdyby se mělo jednat o pracovní cestu do sídla firmy. 

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).