Mohou města regulovat výdejní boxy? Záleží, o čí boxy jde, shodují se experti

Spor mezi APEK a spolkem Naše kultivovaná města

Již řadu měsíců probíhá spor mezi Asociací pro elektronickou komerci (APEK) a spolkem Naše kultivovaná města ohledně toho, zda mohou města regulovat výdejní boxy prostřednictvím tržních řádů. Podle spolku se tržní řády na výdejní boxy vztahují, a to stejně jako na obchody či stánky. „Tržní řády doporučuje advokátní analýza platné judikatury od velmi zkušených advokátů Urban legal. Vycházíme také ze stanovisek obou ministerstev (MMR i MPO). MMR naši veřejnou strategii doporučuje na svých stránkách, stejně jako Česká komora architektů a podpořil ji i SMOČR,“ uvedl spolek Naše kultivovaná města serveru Lupa.cz.

Podle APEK naopak nelze tržní řád použít, jelikož tržní řád lze použít pouze živnostenskou činnost. Naopak výdejní boxy, které provozují společnosti jako Alza, Zásilkovna (Packeta), PPL, DPD, GLS nebo Allegro, fungují jako součást poštovních služeb. A ty nereguluje živnostenský zákon, ale zákon o poštovních službách. Pokud by obec vydala tržní řád, jehož prostřednictvím by jakkoli omezila nebo zakázala instalace výdejních boxů sloužících k poskytování poštovních služeb, jednalo by se o překročení zákonného zmocnění, napsal v červenci na svém webu APEK a doplnil, že tento výklad potvrzuje i stanovisko ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) z ledna 2025.

Přečtěte si také:

Jan Vetyška (APEK): Žádné město vám neřekne, že boxy nechce. Chápu, že se někomu nelíbí, ale Češi si je oblíbili

MPO odmítá tvrzení APEK

Server Podnikatel.cz oslovil jak ministerstvo, tak právní experty a ti se shodují, že pravda je ve skutečnosti někde mezi. MPO předně odmítá, že by jeho výklad potvrzoval stanovisko APEK. Prohlášení ze strany Asociace pro elektronickou komerci (APEK) je sumarizací jejich názorů ke strategii pro umísťování výdejních boxů vytvořenou soukromým subjektem. MPO se, nezávisle na těchto názorech či postojích, vyslovilo v minulosti v tom směru, že platná a účinná právní úprava umožňuje řešit problém umisťování výdejních boxů pomocí tržních řádů měst, komentovala pro server Podnikatel.cz Miluše Trefancová, mluvčí MPO, s tím, že tržním řádem lze regulovat jen činnosti, na které se vztahuje živnostenský zákon. 

Pokud tedy má podnikatel statut „poštovního podnikatele“, resp. realizuje poštovní služby v režimu zákona o poštovních službách, pak již na rozmístění takových výdejních boxů tržní řád použít nelze, doplnila Trefancová.

Uvedení v seznamu ČTÚ je irelevantní

Zásadním je tak stanovení, které firmy podnikají v režimu zákona o poštovních službách. Jan Vetyška, výkonný ředitel APEK, k tomu serveru Podnikatel.cz uvedl: Všechny společnosti, které jsme v tiskové zprávě uvedli, provozují výdejní boxy v režimu poštovní služby, a to včetně Alzy. Proto jejich boxy nelze tržními řády regulovat. Seznam poskytovatelů poštovních služeb je na webu ČTÚ. Ve skutečnosti je však celá problematika složitější.

Jak totiž vysvětlují právníci, to, že je firma uvedená evidenci ČTÚ, znamená jen to, že splnil ohlašovací povinnost a vystupuje jako subjekt podnikající v oblasti poštovních služeb. Evidence má deklaratorní charakter a sama o sobě neznamená, že všechny činnosti tohoto subjektu jsou automaticky poštovními službami. U každé konkrétní činnosti je proto vždy třeba zkoumat, zda naplňuje znaky poštovní služby – například doručování vlastního zboží zákazníkům může mít povahu běžné obchodní distribuce a řídit se obecnými předpisy, nikoli režimem poštovních služeb, vysvětlil Jindřich Vítek, spoluzakladatel advokátní kanceláře Matzner & Vítek a odborný asistent na právnické fakultě.

Právní experti tvrdí, že záleží na tom, kdo výdejní box provozuje a komu všemu v něm zboží doručuje. Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu dovodil, že „poštovní službou je každá činnost, která odpovídá zákonnému vymezení obsahu poštovní smlouvy, tedy dodání poštovní zásilky nebo peněžní částky z místa podání sjednaným způsobem příjemci do místa uvedeného v adrese“. Tento závěr odpovídá i textu § 5 odst. 1 zákona o poštovních službách, podle něhož se poštovní smlouvou provozovatel zavazuje odesílateli dodat poštovní zásilku z místa poštovního podání sjednaným způsobem příjemci do místa uvedeného v adrese, zatímco odesílatel se zavazuje uhradit provozovateli cenu služby.

Záleží na obsahu smluvního závazku, říkají experti

Podle Jindřicha Vítka je tak rozhodující samotný obsah smluvního závazku – převzetí zásilky a její dodání adresátovi sjednaným způsobem. Pokud se tedy provozovatel zabývá převzetím zásilek, jejich tříděním, přepravou a následným doručením adresátovi, naplňuje tím podstatu poštovní služby. To je i případ velkých poskytovatelů, jako jsou Zásilkovna nebo PPL, jejichž činnost zjevně odpovídá tomuto vymezení a jejich výdejní boxy tak představují součást poštovní infrastruktury. Možnost jejich regulace prostřednictvím tržního řádu obce je proto přinejmenším sporná, podotkl Jindřich Vítek.

Odlišná situace je však například u společnosti Alza.cz. Její výdejní boxy slouží jednak k doručení vlastního zboží zákazníkům, jednak umožňují odesílání zásilek, přičemž vložením zásilky do AlzaBoxu vzniká poštovní smluvní vztah mezi uživatelem a Alzou. Z tohoto pohledu může část činnosti Alzy odpovídat poštovní službě, zatímco doručení vlastního zboží spíše odpovídá obchodní distribuci. Taková kombinace naznačuje, že režim provozu AlzaBoxů může být částečně pod poštovním zákonem a částečně pod živnostenským zákonem, což vytváří prostor pro různá právní posouzení a případnou regulaci obcí podle konkrétního způsobu využívání boxů, dodal Vítek.

Podobný názor má i advokátka Kristýna Nováková z Rödl & Partner: Pokud se bude jednat o Alza box, Pilulka box, Dr. Max box a podobně, tak tyto boxy jsou provozované přímo společnostmi, u kterých si kupující zboží zakoupí. Tyto boxy tedy lze podřadit pod poskytování služeb mimo provozovnu určenou k tomuto účelu rozhodnutím a regulovat tržním řádem. Avšak boxy Zásilkovny, Balíkovny či DPD a PPL již nelze hodnotit stejně. Tyto jsou provozovány přepravními společnostmi, se kterými není uzavírána přímo kupní smlouva, ale zpravidla s nimi prodávající uzavírá smlouvu o přepravě. Tyto boxy mají charakter „poštovních služeb“.

O všem možná bude muset rozhodnout soud

Odborníci se tak shodují, že u provozovatelů, jejichž činnost plně odpovídá charakteru poštovní služby (Zásilkovna, PPL apod.), je regulace prostřednictvím tržního řádu problematická. Naopak u Alzy a dalších firem, které do boxů doručují vlastní zboží, existuje prostor pro odlišný právní výklad. Rozdílné závěry, například ze strany APEK a ministerstva průmyslu a obchodu, naznačují, že konečné rozhodnutí by mohlo příslušet soudům, uzavřel advokát Jindřich Vítek.