Hlavní navigace

Může zaměstnanci nečerpáním řádné dovolené vzniknout škoda?

24. 11. 2021
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Kdy je možné dovolenou proplatit a kdy má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy za způsobenou škodu nečerpáním řádné dovolené?

V předchozím článku server Podnikatel.cz popisoval čerpání řádné dovolené v souladu se zákoníkem práce, a to především povinnost určení čerpání zaměstnavatelem. V této  souvislosti se občas hovoří o škodě, která by mohla zaměstnanci vzniknout neurčením čerpání řádné dovolené v souladu se zákoníkem práce. Problematiku proplacení náhrady za dovolenou z titulu škody způsobené zaměstnanci vysvětlujeme ve spolupráci se Státním úřadem inspekce práce v Opavě

Nečerpání řádné dovolené

Dovolená má být podle zákoníku práce vyčerpána zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku. Jestliže se dovolená poskytuje v několika částech, má alespoň jedna část činit nejméně 2 týdny vcelku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodli na jiné délce čerpané dovolené. V souladu s ustanovením § 218 odst. 1 zákoníku práce není zaměstnavatel povinen určit čerpání dovolené tak, aby byla vyčerpána v roce, ve kterém na ni vzniklo právo ve třech situacích:

  1. Čerpání dovolené brání překážky v práci na straně zaměstnance (např. dočasná pracovní neschopnost, mateřská a rodičovská dovolená atd.).
  2. Čerpání dovolené brání naléhavé provozní důvody (tím může být v podstatě cokoliv, co zaměstnavatel obhájí jako naléhavý provozní důvod – tedy situace mimořádná, neplánovaná). 
  3. Zaměstnanec požádal o převod dovolené do následujícího kalendářního roku a zaměstnavatel této žádosti vyhověl (jde o novinku, která může být poprvé použita pro převod dovolené z roku 2021 do roku 2022).

Jestliže zaměstnanec nepožádá, eventuálně zaměstnavatel žádosti nevyhoví nebo nevyhoví v plném rozsahu, dovolená nepropadne, ale současně (nebude-li v souladu se zákonem vyčerpána) dojde k jejímu převodu do následujícího kalendářního roku. Samozřejmě s možností postihu ze strany inspektorátu práce (možná pokuta na úseku řádné dovolené až 200 000 Kč). Podrobněji v článku: Zbyde vám koncem roku dovolená kratší než polovina směny? Co s ní?

Časté porušení zákoníku práce na úseku řádné dovolené

Jak pro sever Podnikatel.cz potvrdil Richard Kolibač za Státní úřad inspekce práce, mezi nejčastěji zjišťovaná porušení zaměstnavatelů při kontrolách inspekce práce patří nedodržení povinnosti zaměstnavatele vyplatit zaměstnanci náhradu mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou (při skončení pracovního poměru) a nesplnění povinnosti zaměstnavatele určit zaměstnanci čerpání dovolené tak, aby byla vyčerpána v kalendářním roce, ve kterém zaměstnanci na tuto dovolenou vzniklo právo. Nechybuje se tedy jen při nečerpání řádné dovolené, ale také při jejím neproplacení v případě ukončení pracovního poměru.

Za „určení čerpání dovolené“ se považuje určení konkrétního termínu dovolené konkrétnímu zaměstnanci písemnou formou, alespoň 14 dní předem. Termín dovolené stanovený pouze v rozvrhu dovolených tímto určením není.

Náhrada škody zaměstnanci

Zákoník práce popisuje situaci, kdy může v souvislosti s řádnou dovolenou zaměstnanci vzniknout škoda. Umožňuje totiž zrušit zaměstnanci dovolenou, nebo z ní zaměstnance dokonce odvolat, což lze dovodit z ustanovení § 217 odst. 3 zákoníku práce: Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci náklady, které mu bez jeho zavinění vznikly proto, že zaměstnavatel změnil jemu určenou dobu čerpání dovolené nebo že ho odvolal z dovolené.

Jak je zde výslovně stanoveno, musí zaměstnavatel v takovém případě zaměstnanci nahradit náklady tímto jednáním vzniklé. Jedná se zejména o cestovní náhrady na cestu zpět do bydliště nebo na pracoviště, stornovací poplatky cestovních kanceláří, má-li zaměstnanec zakoupen zájezd apod. Povinnost hradit náklady zaměstnavatelem však vzniká pouze u změny určeného termínu čerpání dovolené nebo odvolání zaměstnance z již započaté dovolené. Samotné určení, zda je potřeba odvolat zaměstnance z dovolené nebo mu změnit určený termín čerpání, je pouze v kompetencích zaměstnavatele. Pokud by mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem vznikl spor o výši vynaložených nákladů, resp. o to, co má být do nich zahrnuto, musel by zaměstnanec zaměstnavatele zažalovat o určení výše nákladů k náhradě u soudu. Podle nízkého počtu dotazů konkrétně na tuto problematiku, se kterými se na nás zaměstnanci obracejí, lze usoudit, že v praxi k tomuto dochází spíše ojediněle. uvádí Richard Kolibač.

školení prosinec 2 - zdravotní pojištění

Náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou

Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci náhradu mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou podle § 222 odstavec 2 zákoníku práce pouze v případě skončení pracovního poměru. V jiných případech ji nelze „proplatit“, i když to zaměstnavatelé podle inspektorátu práce mnohdy (v rozporu se zákonem) provádějí. Dovolená nepropadá a zaměstnavatel má povinnost ji poskytnout v souladu se zákoníkem práce do konce kalendářního roku, ve kterém zaměstnanci právo na dovolenou vzniklo. Pokud tomu brání překážky v práci na straně zaměstnance nebo vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci určit tuto dovolenou do konce následujícího kalendářního roku. Bude-li zaměstnanci v čerpání dovolené do konce následujícího kalendářního roku bránit dočasná pracovní neschopnost, mateřská dovolená nebo rodičovská dovolená, zaměstnavatel je povinen určit dobu čerpání dovolené po skončení těchto překážek v práci.

Škoda způsobená zaměstnanci

Škoda způsobená zaměstnanci nečerpáním řádné dovolené se podle Richarda Kolibače může datovat do období před rokem 2012. Tedy před velkou novelou zákoníku práce, kdy nevyčerpaná dovolená zaměstnanci propadla bez nároku na náhradu mzdy, a to i v případech, kdy k čerpání dovolené nemohlo dojít z důvodu pracovní neschopnosti nebo čerpání mateřské dovolené. Povinné čerpání zbytku dovolené se týkalo jen základního rozsahu dovolené, tedy v zásadě 4 týdnů. Nevyčerpanou dovolenou nad tento limit (typicky pátý týden dovolené z předchozího roku) bylo možné ale zaměstnanci proplatit, což od roku 2012 již možné není. uzavřel Richard Kolibač za Státní úřad inspekce práce v Opavě.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).