Hlavní navigace

Mýty a realita zrušení karenční doby od poloviny roku 2019

15. 2. 2019
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Náhrada mzdy se nebude automaticky platit od prvního dne nemoci. V praxi totiž platí jiná pravidla.

Poslanecká sněmovna v lednu přehlasovala veto Senátu ohledně novely zákoníku práce, která ruší třídenní karenční dobu. Nabude účinnosti od 1. července 2019.

Náhrada mzdy nově od první zameškané směny

Náhrada mzdy v době pracovní neschopnosti v současné podobě byla zavedena od roku 2009. Vyplácí se v prvních 14 dnech (v letech 2011 až 2013 v prvních 21 dnech) pracovní neschopnosti. Ovšem až od čtvrté zameškané směny, případně od 25. zameškané hodiny. Náhradu mzdy vyplácí zaměstnavatel, od patnáctého dne nemoci má zaměstnanec nárok na nemocenské od České správy sociálního zabezpečení.

ZMĚNY A NOVINKY 2019

Jak se pro OSVČ změní zákony v roce 2019?

Po účinnosti novely č. 32/2019 Sb., zákoníku práce, tj. od 1. července 2019, se bude vyplácet od první zameškané směny. Podle důvodové zprávy bude mít novela faktický dopad na zaměstnance s nižšími příjmy. Je nesporné, že bude mít faktický dopad také na zaměstnavatele. Přestože jim bude jako určitá kompenzace sníženo pojistné placené zaměstnavatelem na nemocenské pojištění. A to o 0,2 procentního bodu z 2,3 % na 2,1 %. Toto snížení však zaměstnavatelům nepokryje předpokládané zvýšené náklady spojené s vyplácením náhrady mzdy již od prvního dne dočasné pracovní neschopnosti. Více v článku: Karenční doba se dala změnit řadou způsobů, vláda vybrala ten nejhorší pro firmy

Počínaje měsícem červencem 2019 (v srpnových výplatách za měsíc červenec) pak bude zaměstnavatel hradit na nemocenské pojištění 2,1 %. Celkové pojistné zaměstnavatele nebude činit 25 %, ale 24,8 %. Změní se i superhrubá mzda. Z dosavadních 134 % na 133,8 %.

Snížení pojistného také pro OSVČ

Jelikož je v dosavadní zákonné úpravě stejná procentní výše nemocenského
pojistného placeného zaměstnavatelem i osobou samostatně výdělečně činnou, která je účastna nemocenského pojištění, sníží se pojistné i v tomto případě. Od ledna 2019 platí osoby samostatně výdělečně činné, které se přihlásily k nemocenskému pojištění, minimální pojistné 138 Kč. Od července jim minimální pojistné klesne na 126 Kč. 

Karenční doba v příkladech

V některých textech se objevuje nepřesná informace, že po novele bude zaměstnavatel hradit náhradu mzdy od prvního dne nemoci. To samozřejmě není pravda. Zaměstnavatel bude zaměstnanci hradit náhradu mzdy za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti od první zameškané směny.

Náhrada od zaměstnavatele v době prvních 14 dní nemoci totiž náleží jen za zameškané směny a za svátky, za které jinak zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo se mu mzda či plat nekrátí. Na rozdíl od nemocenského, které náleží za kalendářní dny.

O dalších aktuálních novelách v článku: Legislativní novinky roku 2019 v oblasti zaměstnávání

Náhrada mzdy zásadně dle harmonogramu směn

  1. Je sjednána „klasická“ týdenní pracovní doba od pondělí do pátku. Při vzniku nemoci v pondělí bude zaměstnavatel nově hradit náhradu mzdy od pondělí bez karenční doby. Pokud zaměstnanec onemocní například v sobotu (bude ošetřen na pohotovosti), bude zaměstnavatel rovněž hradit náhradu mzdy od pondělí (první zameškaná směna).
  2. Od pondělí onemocněl zaměstnanec s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou. Podle harmonogramu směn měl v pondělí a v úterý volno, první směna v tomto týdnu byla plánována až od středy. Přestože je prvním dnem nemoci pondělí, prvním dnem, za který náleží náhrada mzdy, bude v tomto případě středa. V pondělí a úterý zaměstnanec pracovat neměl, žádná směna mu z důvodu nemoci neodpadla.
  3. Zaměstnanec odpracoval část směny, v průběhu dne navštívil lékaře a ten mu vystavil pracovní neschopnost ještě týž den. Zaměstnavatel zaplatí odpracovanou část směny a za zbytek směny, kdy již byl zaměstnanec v pracovní neschopnosti, náleží náhrada mzdy. Tento den je zároveň prvním dnem nemoci, prvním dnem z čtrnáctidenního období, kdy zaměstnavatel platí náhradu mzdy (respektive její část).

Rozhoduje datum účinnosti novely

Na základě přechodných ustanovení k novele zákona bude zachován postup při poskytování náhrady mzdy u pracovních neschopností vzniklých před účinností novely zákona. Bude tedy záležet, zda nemoc vznikla do 30. června nebo až od 1. července 2019. V prvním případě s karenční dobou, ve druhém již bez ní. Čtěte také: Rehabilitace: Nově jako placená překážka v práci

Příklad – zpětné uznání pracovní neschopnosti

Brand24

Zaměstnanec navštívil lékaře 1. července 2019. Lékař zaměstnance uznal práce neschopným se zpětným datem, a to k 30. červnu 2019. Bude mít zaměstnanec nárok na náhradu mzdy od první zameškané směny, nebo se zde uplatní karenční doba?

Jak pro server Podnikatel.cz potvrdila Martina NováFABIAN & PARTNERS, advokátní kanceláře, pokud lékař posoudí, že pracovní neschopnost vznikla před 1. červencem 2019, bude se postupovat podle dosavadní právní úpravy. Pro vznik pracovní neschopnosti není rozhodující datum vystavení potvrzení lékařem, ale datum, které stanoví počátek pracovní neschopnosti.

Lékař může uznat pracovní neschopnost se zpětným datem. Obvykle se jedná o 3 kalendářní dny. Takto se postupuje v případech, kdy je nesporné, že změna zdravotního stavu nastala dříve než v den návštěvy lékaře. Např. lékař nebyl včas k dosažení nebo zdravotní stav pacienta neumožňoval včasnější  návštěvu u lékaře

Je však možné uznat pracovní neschopnost zpětně i za delší dobu. Ovšem zde se jedná o případy, kdy se pojištěnec nemohl dostavit včas k lékaři ze závažných důvodů. V takovém případě však musí se zpětným vystavením pracovní neschopnosti souhlasit příslušná OSSZ. Pokud by lékař o vzniku pracovní neschopnosti rozhodl sám, má se za to, že neschopnost vznikla pouze 3 kalendářní dny přede dnem, v němž byla zjištěna. 

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).