Hlavní navigace

Mzda za přesčasovou práci musí být vyplacena ihned

17. 8. 2021
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Zaměstnavatelé v oblasti přesčasové práce stále chybují. Zákoník práce nechápou nebo chápat nechtějí. A to se jim nemusí vyplatit.

V oblasti odměňování za práci dokončil v roce 2020 inspektorát práce celkem 2894 kontrol u 2707 subjektů (2289 právnických osob a 418 podnikajících fyzických osob, u některých byla přitom kontrola provedena opakovaně) a bylo zjištěno 2610 různých porušení právních předpisů. Inspektorát v roční zprávě o provedených kontrolách uvádí, že s ohledem na zjištěná porušení se bude nadále na tuto problematiku zaměřovat. Proběhnou kontroly zejména menších subjektů, především zaměstnavatelů nových či dosud nekontrolovaných. Na co by měli zaměstnavatelé pamatovat v oblasti kompenzace za přesčasovou práci?

Podle § 114 zákoníku práce přísluší zaměstnanci za dobu práce přesčas mzda, na kterou mu vzniklo za tuto dobu právo (dále jen „dosažená mzda“), a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku. Pokud se však zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku. Je tak zřejmé, že prioritně je zaměstnanci za přesčasovou práci poskytována mzda a teprve po dohodě (může být i ústní, např. formou tichého souhlasu zaměstnance) náhradní volno.

Mzda za přesčasovou práci musí být včas zaplacena

Mzda za přesčasovou práci je splatná v rámci mzdy za příslušný kalendářní měsíc, ve kterém byla tato práce přesčas vykonána. Fyzicky ji tedy zaměstnanec obdrží v následujícím měsíci. Rozhodně zde neplatí obdobné pravidlo jako u náhradního volna. V zákoníku práce se sice uvádí, že neposkytne-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno v době tří kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší zaměstnanci k dosažené mzdě příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku. Zde se ale píše o příplatku, nikoli o mzdě. Tu je nezbytné poskytnout již za kalendářní měsíc, kdy byla přesčasová práce vykonána. 

Příklad: Zaměstnanec v měsíci lednu odpracoval 8 hodin přesčasové práce a se zaměstnavatelem se dohodl na poskytnutí náhradního volna. Náhradní volno bude čerpat v měsíci březnu. Zaměstnavatel je povinen zúčtovat zaměstnanci mzdu za osmihodinovou přesčasovou práci již v měsíci lednu (zde bez příplatku za práci přesčas, jelikož bude do tří měsíců čerpáno náhradní volno). Náhradní volno čerpané v měsíci březnu je již samozřejmě bez náhrady mzdy (zaměstnanec ji obdržel již v měsíci lednu). Jestliže by takto zaměstnavatel nepostupoval, vystavuje se možnému postihu od inspektorátu práce (možná pokuta až 2 000 000 Kč).

Mzda až v okamžiku čerpání náhradního volna

Častou otázkou zaměstnavatelů je, jak výše popsanou situaci obejít a přenést mzdu za přesčasovou práci do okamžiku čerpání náhradního volna, tedy udělat z neplaceného náhradního volna placené. Řešení tu samozřejmě je, a to odchýlení se od zákona ve prospěch zaměstnance. Pokud se takto vzájemně dohodou. Doporučuje se písemná forma, formou dohody či souhlasu zaměstnance s převodem mzdy do okamžiku čerpání náhradního volna. Může se jednat o konkrétní přesčas nebo o dohodu, která se vztahuje na veškerou přesčasovou práci do budoucna. Rozhodně ale uvedené nelze ošetřit kolektivní smlouvou či interním předpisem. Musí se jednat o dohodu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.

V případě existence dohody by zaměstnanec z popisovaného příkladu obdržel mzdu za přesčasovou práci místo v lednu v měsíci březnu, kdy bylo náhradní volno čerpáno. Takovou dohodu musí být zaměstnavatel schopen při kontrole inspektorátu práce předložit.

Rozdílný postup u platu

Výše uvedené však platí pouze pro zaměstnance odměňované mzdou. Na zaměstnance z nepodnikatelské sféry odměňované platem se vztahují jiná pravidla. Podle § 127 zákoníku práce přísluší zaměstnanci za hodinu práce přesčas část platového tarifu, osobního a zvláštního příplatku a příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí připadající na 1 hodinu práce bez práce přesčas v kalendářním měsíci, ve kterém práci přesčas koná, a příplatek ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku. Jde-li o dny nepřetržitého odpočinku v týdnu, příplatek ve výši 50 % průměrného hodinového výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo platu za práci přesčas. Za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí.

V platové sféře se tedy pouze čerpá náhradní volno, měsíční plat je v případě čerpaného náhradního volna stále stejný (za přesčas se tak plat neposkytuje, ale ani se nekrátí).

Jestliže je možné se odchýlit ve prospěch zaměstnance v případě přenesení mzdy za přesčasovou práci do okamžiku jejího čerpání, nabízí se otázka, zda je možné si situaci zjednodušit a u zaměstnanců odměňovaných měsíční mzdou postupovat stejně jako u platu, tj. měsíční mzdu jednoduše nekrátit. V případě přesčasu to bohužel nejde a zaměstnavatel by se takovýmto postupem opět vystavil nemalé pokutě od inspektorátu práce. Mzda přísluší zaměstnanci vždy v měsíci, ve kterém byla práce vykonána, eventuálně na základě „dohody o přesunu mzdy“ v okamžiku čerpání náhradního volna.

Podnikove It nový

Mzda s přihlédnutím k práci přesčas

Další možností je sjednání mzdy s přihlédnutím k případné přesčasové práci. Zde podle zákoníku páce dosažená mzda, příplatek za přesčas a ani náhradní volno nepřísluší, pokud je mzda sjednána již s přihlédnutím k případné práci přesčas. Mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas je možné takto sjednat, je-li současně sjednán rozsah práce přesčas, k níž bylo při sjednání mzdy přihlédnuto. Mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas je možné sjednat nejvýše v rozsahu 150 hodin práce přesčas za kalendářní rok a u vedoucích zaměstnanců v mezích celkového rozsahu práce přesčas (§ 93 odst. 4 zákoníku práce).

Avšak ani zde to nelze jednoduše obejít. Je vždy nutné splnit tři podmínky:

  1. V pracovní smlouvě musí být uvedeno, že se mzda sjednává s přihlédnutím k případné práci přesčas a musí zde být stanoven rozsah práce, tj. kolik hodin přesčasové práce je odměňováno v rámci mzdy sjednané s přihlédnutím k případné práci přesčas.
  2. Mzda by měla být prokazatelně navýšena, aby se skutečně jednalo o sjednání mzdy s přihlédnutím k případné práci přesčas. Teoreticky by bylo možné vynásobit počet hodin práce přesčas, za kterou se mzda neposkytuje hodinovou sazbou, a vydělit to počtem měsíců v kalendářním roce pro určení částky, o kterou by měla být zvýšena měsíční mzda.
  3. Často opomíjeným kritériem při sjednávání mzdy s přihlédnutím k případné práci přesčas je skutečnost, že práci přesčas je možné konat jen výjimečně a zaměstnavatel ji může nařídit jen z vážných provozních důvodů. Sjednání mzdy s přihlédnutím k případné práci přesčas neznamená, že práci přesčas může zaměstnavatel nařídit kdykoliv a „vyčerpat si“ tak své předem „koupené“ hodiny.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).