Hlavní navigace
Už zbývá jen pro podání daňového přiznání. Vyřešte je s našimi chytrými formuláři a tipy na slevy.

Mzdy reálně rostou navzdory krizi

Zaměstnanci v Česku na svých mzdách ekonomickou krizi necítí. V průměru totiž za 2. čtvrtletí 2009 v celém národním hospodářství vzrostla meziročně nominální mzda o 2,8 procentních bodů na 22 992 korun.

Mzdy se podle údajů Českého statistického úřadu zvýšily také reálně. Pomohla jim nízká inflace. V podnikatelské sféře si připsaly jednoprocentní nárůst, v nepodnikatelské sféře mzdy oproti stejnému období v loňském roce narostly dokonce o necelé tři procentní body.

Letos očekáváme nejnižší, nicméně kladný, růst mezd v historii ČR. Přesto s růstem spotřeby nelze počítat. Naopak spotřeba domácností bude brzdit případné oživení české ekonomiky, komentuje růst mezd Helena HorskáRaiffeisenbank.

Situaci okolo mzdového vývoje sleduje také Branislav Hunčík, ředitel v oddělení Poradenství pro řízení lidských zdrojů společnosti Pricewaterhou­seCoopers ČR. „Podle průzkumů o dopadech krize na odměňování, které provádí naše firma, plánují společnosti v průměru 1,7 procentní navýšení mezd. Je to způsobeno i tím, že třetina oslovených firem nezamýšlí mzdy zvyšovat vůbec. Naopak letošní maximální růst mezd se pohybuje kolem loňských průměrných pěti procent,“ uvádí Hunčík .

Předseda Unie malých a středních podniků ČR David Šeich by se ke zvyšování mezd neuchyloval. Jakékoliv výraznější zvýšení mezd v podnicích by v současné době bylo vykoupeno jen dalším snížením počtu pracovních míst, říká a dále také poukazuje: Je zajímavé a paradoxní, že podnikatelé, kteří živí tento stát mají nižší příjmy než úředníci ve státní správě. Tyto údaje jen potvrzují, že stát v době hospodářské recese, kdy všichni šetří a počítají každou korunu, nehospodaří s penězi daňových poplatníků, tak jak by měl. Čtěte také: Evropská ekonomika se bez malých a středních podniků neobejde

Přesto v některých odvětvích nominální mzdy klesly. Téměř nezměněny zůstaly nominální mzdy v odvětví maloobchodu a velkoobchodu nebo v odvětví profesní, vědecké a technické činnosti. Naopak nejvíce si polepšili zaměstnanci ve zdravotnictví (o 7,6 procent) či vzdělávání (o 5,4 procent). Čtěte také: Krize ohlodává průmysl, podporuje však akvizice