Hlavní navigace

Na „Čapák“ lze použít nový trestní zákoník, trestní odpovědnost firmy ale nikoli

23. 1. 2018
Doba čtení: 10 minut

Sdílet

Ohledně právní kvalifikace případného podvodu u Čapího hnízda se vyrojilo několik dezinformací. Například ta, že dřívější trestní zákon neznal dotační podvod.

I starý trestní zákon, který platil do konce roku 2009, totiž obsahoval paragraf, který podvod s dotacemi řešil. Stejně tak obsahoval od poloviny roku 2008 ustanovení o poškozování finančních zájmů Evropských společenství. Agrofert naopak může být v klidu, co se trestní odpovědnosti firmy týče.

Dezinformační weby chybně tvrdí, že dotační podvod je v zákoně nově

V kauze Čapího hnízda se (nejen) v souvislosti se zprávou OLAF objevily dezinformace, které se následně šířily i přes sociální sítě. Část z nich například tvrdila, že se prý OLAF i česká policie odkazují na paragrafy v trestním zákoníku, který v době, kdy k podvodu mělo dojít, ještě nebyl v platnosti. Zákon č. 140/1961 Sb., Trestní zákon měl účinnost od 01.01.1962 – a byl zrušen k 01.01.2010. Tento zákon má obsahově 301 paragrafů, ale neobsahuje trestný čin „dotační podvod“. To je prosím rozhodné, nejdůležitější a ani to nelze jinak obejít. Jediné, co v sobě starý trestní zákon má, je § 205b Úvěrový podvod (v novém TZ má § 211), ale to je něco jiného. Nový zákon č. 40/2009 Sb., Trestní zákoník má 421 paragrafů a nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2010. Zde je již nově § 212 Dotační podvod a § 260 Poškození finančních zájmů Evropské unie, napsal například na webu Parlamentní listy už na začátku prosince Jiří Vodička.

Příslušná část dezinformačního textu

Podobně se před několika dny vyjádřil na blogu iDnes.cz Jiří Nápravník, jehož text následně převzalo další dezinformační médium Rukojmi.cz. Nápravník tvrdí: Ustanovení §212 je v Trestním zákoně (40/2009Sb.) od 1. 1. 2010. Do roku 2010 nebyl v českém trestním právu definován skutek – Dotační podvod. V té souvislosti je ještě nutné respektovat zákaz retroaktivity, což znamená, že čin je trestný, jen pokud jeho trestnost byla zákonem stanovena dříve, než byl spáchán.

Příslušná část dezinformačního textu

Fakta: Už dřívější trestní zákon dotační podvod znal

Je sice pravda, že OLAF se odkazuje na § 212 – dotační podvod a § 260 – poškození finančních zájmů Evropské unie v novém trestním zákoníku, který nabyl účinnost až v roce 2010, zároveň však dodává proč: S ohledem na běžnou praxi použití takového právního rámce v trestním řízení, který je výhodnější pro obviněné. Není totiž pravdou, že by předmětné skutky neobsahoval už dřívější trestní zákon. Oba obsahoval, jen byly v jiných paragrafech a jinak pojmenované. Oproti novému trestnímu zákoníku pak hrozily vyšší tresty, proto OLAF odkázal na aktuální znění.

Dřívější § 250b byl sice nadepsán jako úvěrový podvod, zároveň se však týkal i dotací:

§ 250b zákona č. 140/1961 Sb.

Úvěrový podvod

(1) Kdo při sjednávání úvěrové smlouvy či v žádosti o poskytnutí subvence nebo dotace uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem.
(2) Stejně bude potrestán, kdo bez souhlasu věřitele nebo jiné oprávněné osoby použije úvěr, subvenci nebo dotaci na jiný než určený účel.
(3) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu nikoliv malou.
(4) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny, nebo
b) způsobí-li takovým činem značnou škodu nebo jiný zvlášť závažný následek.
(5) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu.

Nynější trestní zákoník uvádí:

§ 212 zákona č. 40/2009 Sb.

Dotační podvod

(1) Kdo v žádosti o poskytnutí dotace, subvence nebo návratné finanční výpomoci nebo příspěvku uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.
(2) Stejně bude potrestán, kdo použije, v nikoli malém rozsahu, prostředky získané účelovou dotací, subvencí nebo návratnou finanční výpomocí nebo příspěvkem na jiný než určený účel.
(3) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 a byl-li za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán.
(4) Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 větší škodu.
(5) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny,
b) spáchá-li takový čin jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného, nebo
c) způsobí-li takovým činem značnou škodu.
(6) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán,
a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu, nebo
b) spáchá-li takový čin v úmyslu umožnit nebo usnadnit spáchání teroristického trestného činu, trestného činu financování terorismu (§ 312d) nebo vyhrožování teroristickým trestným činem (§ 312f).
(7) Příprava je trestná.

Skutková podstata je tak stejná, liší se jen případná délka odnětí svobody, pokud jde o škodu velkého rozsahu. Dle aktuálního zákona nehrozí až 12 let, nýbrž „jen“ 10.

Od léta 2008 též starý trestní zákon obsahoval § 129a:

§ 129a zákona č. 140/1961 Sb.

Poškozování finančních zájmů Evropských společenství

(1) Kdo vyhotoví, použije nebo předloží nepravdivé, nesprávné nebo neúplné doklady vztahující se k výdajům nebo příjmům souhrnného rozpočtu Evropských společenství nebo rozpočtů spravovaných Evropskými společenstvími nebo jejich jménem, anebo takové doklady zatají, a tím umožní nesprávné použití nebo zadržování finančních prostředků z některého takového rozpočtu nebo snížení zdrojů některého takového rozpočtu, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.
(2) Stejně bude potrestán, kdo neoprávněně použije finanční prostředky, které tvoří výdaje nebo příjmy souhrnného rozpočtu Evropských společenství nebo rozpočtů spravovaných Evropskými společenstvími nebo jejich jménem, nebo zkrátí finanční prostředky pro některý takový rozpočet.
(3) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu nikoli malou.
(4) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny,
b) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy Evropských společenství, nebo
c) způsobí-li takovým činem značnou škodu.
(5) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu.

Nynější § 260 zní:

§ 260 zákona č. 40/2009 Sb.

Poškození finančních zájmů Evropské unie

(1) Kdo vyhotoví, použije nebo předloží nepravdivé, nesprávné nebo neúplné doklady nebo v takových dokladech uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslující údaje vztahující se k příjmům nebo výdajům souhrnného rozpočtu Evropské unie nebo rozpočtů spravovaných Evropskou unií nebo jejím jménem anebo takové doklady nebo údaje zatají, a tím umožní nesprávné použití nebo zadržování finančních prostředků z některého takového rozpočtu nebo zmenšení zdrojů některého takového rozpočtu, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
(2) Stejně bude potrestán, kdo neoprávněně zkrátí nebo použije finanční prostředky, které tvoří příjmy nebo výdaje souhrnného rozpočtu Evropské unie nebo rozpočtů spravovaných Evropskou unií nebo jejím jménem.
(3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 větší škodu.
(4) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny,
b) spáchá-li takový čin jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy Evropské unie, nebo
c) způsobí-li takovým činem značnou škodu.
(5) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu.

Analogicky jako u dotačního podvodu platí, že je pro trestně stíhané výhodnější aktuální znění. Vzhledem k tomu, že v dané věci se má jednat s ohledem na výši škody o tzv. kvalifikovanou skutkovou podstatu (v odst. 5), je skutečně pro obviněné výhodnější použití nového trestního zákoníku, který za takové jednání umožňuje uložit trest odnětí svobody na pět až deset let, zatímco podle trestního zákona bylo možné uložit trest odnětí svobody na pět až dvanáct let, dodal serveru Podnikatel.cz advokát Ladislav Paulus z advokátní kanceláře Hartman & Paulus Legal.

Trestní odpovědnost právnických osob v době Čapího hnízda neplatila

Zatímco fyzické osoby lze z dotačního podvodu, pokud se prokáže, odsoudit i na základě dřívějšího trestního zákona, firma Agrofert, respektive Imoba, má štěstí, že v roce 2008 ještě v českém právním řádu neexistoval zákon o trestní odpovědnosti právnických osob. V daném případě nepřichází u zúčastněných právnických osob jejich trestní odpovědnost v úvahu, a to z důvodu, že zákon č. 418/2011 Sb., který tuto odpovědnost do našeho právního řádu zavedl, nabyl účinnosti až 1. ledna 2012. K předmětnému jednání mělo dle dostupných informací docházet před tímto datem a nemůže tak být (ve vztahu k zúčastněným právnickým osobám) posuzováno jako trestné, vysvětlil Ladislav Paulus. To samé serveru Podnikatel.cz potvrdil i advokát Jiří Matzner.

Pokud by byl podvod prokázán a došlo k němu až po roce 2012, mohlo by se trestní stíhání dotknout i právnických osob, a tedy i Agrofertu nebo Imoby. Podmínkou trestní odpovědnosti právnické osoby je to, že je protiprávní čin spáchaný v jejím zájmu nebo v rámci její činnosti a takové jednání je možné právnické osobě tzv. přičítat.

Právnické osobě lze přičítat spáchání trestného činu, jestliže byl spáchán:

a) statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu (např. jednatelem, ředitelem obecně prospěšné společnosti, členem představenstva, atd.), anebo jinou osobou ve vedoucím postavení v rámci právnické osoby, která je oprávněna jménem nebo za právnickou osobu jednat (např. finančním ředitelem, prokuristou),
b) osobou ve vedoucím postavení v rámci právnické osoby, která u této právnické osoby vykonává řídící nebo kontrolní činnost,
c) tím, kdo vykonává rozhodující vliv na řízení této právnické osoby, jestliže jeho jednání bylo alespoň jednou z podmínek vzniku následku zakládajícího trestní odpovědnost právnické osoby, nebo
d) zaměstnancem nebo osobou v obdobném postavení při plnění pracovních úkolů na podkladě rozhodnutí, schválení nebo pokynu orgánů právnické osoby nebo výše uvedených osob anebo proto, že orgány právnické osoby nebo výše uvedené osoby neprovedly taková opatření, která měly provést nebo která po nich lze spravedlivě požadovat, zejména neprovedly povinnou nebo potřebnou kontrolu nad činností zaměstnanců nebo jiných osob, jimž jsou nadřízeny, anebo neučinily nezbytná opatření k zamezení nebo odvrácení následků spáchaného trestného činu.

Právnická osoba se ale může z trestného činu vyvinit, pokud prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu výše uvedenými osobami zabránila. V současné době však nelze říci, co přesně „vynaložení veškerého úsilí znamená“, neboť zatím neexistuje ustálená judikatura, která by výklad tohoto pojmu vyjasnila, upozornila Markéta Deimelová, partnerka Taylor Wessing Praha.

Dotační podvod mohou spáchat i firmy

Okruh trestných činů, pro které může být právnická osoba stíhána, je užší než výčet trestných činů, pro které mohou být stíhány fyzické osoby. Trestný čin dotační podvod nebo poškození finančních zájmů Evropské unie ale mohou spáchat jak fyzické, tak i právnické osoby. „Dotační podvody jsou spolu s trestnými činy spojenými s korupcí nebo daňovými delikty typickými příklady trestných činů, za něž mohou být právnické osoby postihovány,“ dodal Ladislav Paulus.

Právnické osobě lze uložit pouze tyto tresty:

a) zrušení právnické osoby,
b) propadnutí majetku,
c) peněžitý trest,
d) propadnutí věci,
e) zákaz činnosti,
f) zákaz plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži,
g) zákaz přijímání dotací a subvencí,
h) uveřejnění rozsudku.
a tato ochranná opatření
a) zabrání věci nebo
b) zabrání části majetku.

Výše uvedené tresty a ochranná opatření mohou být uložena také vedle sebe, to znamená, že může být např. uložen peněžitý trest a k tomu i zákaz přijímání dotací a subvencí. Nelze však uložit peněžitý trest nebo zabrání části majetku zároveň s propadnutím téže části majetku a trest propadnutí věci zároveň se zabráním téže věci, dodala Markéta Deimelová.

skoleni_15_4

Jak na závěr uvedl advokát Ladislav Paulus, v daném případě by, v případě odsuzujícího rozsudku, by přicházely do úvahy zejména trest zákazu přijímání dotací a subvencí a/nebo peněžitý trest. Nejpřísnějším trestem je trest zrušení právnické osoby, který je ovšem možné uložit pouze tehdy, pokud činnost právnické osoby spočívala zcela nebo převážně v páchání trestné činnosti, což by ale nebyl tento případ, uzavřel Paulus.

Další redakční tip

Knedlíky povýšené na umění. Takové jako u Lázničků vaří málokde

Firma Knedlíky Láznička nemůže s jinými výrobci knedlíků soupeřit co do velikosti. V kvalitě a chuti ale překoná kdekoho. Sázka na kvalitu se prostě vyplácí. Přečtěte si celý příběh

Uložit

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Zástupce šéfredaktora Podnikatel.cz a BusinessCenter.cz

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).