Hlavní navigace
Už zbývá jen pro podání daňového přiznání. Vyřešte je s našimi chytrými formuláři a tipy na slevy.

Na celé odstupné již exekutor dlužníkům nesáhne

Dagmar Kučerová

Zásadně se mění postup při provádění exekučních srážek ze mzdy z odstupného. Zaměstnanci v exekucích zajásají, zaměstnavatelé se s tím musí vypořádat.

Že se jedná skutečně o zapeklitou problematiku, dokazují i rozdílné právní názory odborníků z oblasti pracovního práva.

Odstupné a dosavadní postup

S odstupným se v souladu s ustanovením § 299 občanského soudního řádu dosud zacházelo stejně jako se mzdou. Zaměstnavatel při výplatě odstupného započítal základní nepostižitelnou částku zaměstnanci jen jednou a celé odstupné (případně jeho část, dle výše pohledávek) skončilo v rukou věřitelů. Potíž byla právě v základní nepostižitelné částce. Ta má zajistit nezbytnou výživu dlužníka a jeho vyživovaných osob. Pokud však propuštěný zaměstnanec po skončení zaměstnání nenastoupil ihned k jinému zaměstnavateli, dostával se často do existenčních potíží. Podpora v nezaměstnanosti totiž náleží až po uplynutí doby, za kterou se odstupné ze zákona poskytuje.

Při provádění insolvencí byla situace poněkud jednodušší. Zde se v praxi vycházelo z již dostupných soudních rozhodnutí, kdy zaměstnavatel většinou vyplatil propuštěnému zaměstnanci mzdu se zohledněním základní nepostižitelné částky a odstupné v plné výši odeslal insolvenčnímu správci. Ten zaměstnanci v úpadku postupně nepostižitelnou částku za každý měsíc dle násobků odstupného vyplatil a teprve zbytek byl použit jako splátky pro oddlužení. Čtěte také: Součinnost zaměstnavatelů aneb Co vše je nutné exekutorům sdělit

Odstupné po aktuálním soudním rozhodnutí

Aktuální soudní rozhodnutí Nejvyššího soudu v Brně (sp. zn. 21 Cdo 853/2016) však provádění srážek ze mzdy z odstupného zásadně mění. V citovaném soudním rozhodnutí se píše, že srážky ze mzdy lze provádět jen do výše výkonem rozhodnutí vymáhané pohledávky s příslušenstvím a provádějí se z čisté mzdy. Od této mzdy se odečte základní částka, která nesmí být povinnému sražena z měsíční mzdy (tzv. nepostižitelná částka). Jestliže má propuštěný zaměstnanec právo na odstupné, vztahuje se nařízení výkonu rozhodnutí i na tento příjem.

Odstupné má jako jednorázový peněžitý příspěvek zaměstnanci pomoci překlenout často složitou sociální situaci, v níž se ocitl proto, že bez své viny (z organizačních důvodů na straně zaměstnavatele) ztratil dosavadní práci. Tím, že se odstupné poskytuje v závislosti na době trvání pracovního poměru zaměstnance u zaměstnavatele (nejméně ve výši jednonásobku až trojnásobku průměrného výdělku), mají být zaměstnanci poskytnuty takové peněžní prostředky, jaké by jinak obdržel, kdyby pracovní poměr ještě po dobu alespoň jednoho až tří měsíců pokračoval. Čtěte také: Srážky ze mzdy po novele zákoníku práce

Odstupné poskytnuté v souladu s ustanovením § 67 odst. 1 zákoníku práce přísluší zaměstnanci nejen v případě, že po skončení pracovního poměru nemá nové zaměstnání, ale i v případě, kdy ihned nastoupí do nového pracovního poměru, popřípadě začne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost.

Jestliže si zaměstnanec nové zaměstnání nenajde a zaeviduje se na úřadu práce, poskytne se mu podpora v nezaměstnanosti až po uplynutí doby, která se určí podle počtu násobků průměrného výdělku, ze kterých byla odvozena minimální výše odstupného (dle § 44a zákona o zaměstnanosti). Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí dovodil, že odstupné takovému zaměstnanci nahrazuje odměnu za práci, a protože při provádění výkonu rozhodnutí srážkami z tohoto jeho příjmu musí být po celou uvedenou dobu zajištěna nezbytná výživa zaměstnance a osob, vůči nimž má vyživovací povinnost, je třeba k jednorázově poskytnutému odstupnému přistupovat jako k výplatě příjmu za několik měsíců poskytnutého najednou (předem) a srážky obdobně jako při výplatě dlužné mzdy za několik měsíců najednou (§ 286 občanský soudní řád) – vypočítat za každý měsíc období určeného podle počtu násobků průměrného výdělku, ze kterých byla odvozena minimální výše odstupného, zvláště.

V praxi to znamená, že základní nepostižitelná částka se od odstupného neodečte jen jednou, ale tolikrát, kolik násobků průměrného výdělku odstupné poskytnuté zaměstnanci představuje. Jak pro server Podnikatel.cz vysvětlil Pavel FabiánFABIAN & PARTNERS, advokátní kanceláře, pokud bude zaměstnanci poskytnuto odstupné například ve výši trojnásobku průměrného výdělku k poslední mzdě, bude nezabavitelná částka započítána celkem čtyřikrát, tedy na mzdu a na každý měsíc, za který náleží odstupné. Čtěte také: Exekuční a jiné srážky se od roku 2017 mění

Zákonné odstupné nebo i odstupné nad rámec zákona?

V případě zákonného odstupného je situace jasná. Nepostižitelná částka se uplatní podle toho, kolik násobků průměrného výdělku odstupné obsahuje. Avšak odstupné může být poskytnuto i nad rámec zákonného minima. Zde se již výklady odborníků z oblasti pracovního práva podstatně liší. Aktuálně zveřejněný právní názor Bořivoje Šubrta, odborníka na pracovněprávní problematiku (měsíčník Mzdová účetní 5/2017, ANAG) říká, že postup podle Nejvyššího soudu je nutné vztáhnout jen k zákonné výši odstupného, protože jen ta odsunuje podle § 44a zákona o zaměstnanosti počátek poskytování podpory v nezaměstnanosti, nikoliv tedy k navýšení odstupného kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem. Naopak právníci z advokátní kanceláře FABIAN & PARTNERS upozorňují, že se jedná o obecný postup při srážkách ze mzdy. Bez rozdílu, zda jde o zákonné odstupné, či o odstupné sjednané kolektivní smlouvou. Bude-li sjednáno např. pětiměsíční odstupné, měla by být nepostižitelná částka započítána pětkrát. Jinak by totiž docházelo k výraznému znevýhodnění zaměstnanců, kteří jsou stranou kolektivní smlouvy.

Podle Exekutorské komory ČR by se mělo vycházet z nosných důvodů uvedených v citovaném soudním rozhodnutí, kde Nejvyšší soud sděluje, že k odstupnému je třeba přistupovat jako k výplatě příjmu za několik měsíců poskytnutého najednou z důvodu, že:

  • z příjmu musí být po celou uvedenou dobu zajištěna nezbytná výživa zaměstnance a osob, vůči nimž má vyživovací povinnost a
  • po dobu určenou podle počtu násobků průměrného výdělku, ze kterých byla odvozena minimální výše odstupného, odstupné takovému zaměstnanci nahrazuje odměnu za práci.

Podle mluvčí Komory Kateřiny Zoubkové se Nejvyšší soud explicitně vyjadřuje pouze k „minimální“ výši odstupného. Z toho důvodu je třeba se přiklonit spíše k názoru prezentovanému Bořivojem Šubrtem. Navýšené odstupné nenahrazuje v duchu názoru Nejvyššího soudu odměnu za práci, ale je spíše odškodněním za ztrátu místa, a navíc z pohledu zákona o zaměstnanosti se na něj hledí jako na osobu oprávněnou k výplatě podpory v nezaměstnanosti. K argumentu, že tím by docházelo k výraznému znevýhodnění zaměstnanců, kteří jsou stranou kolektivní smlouvy, lze protiargumentovat tím, že opačný postup by zase znevýhodnil věřitele zaměstnanců, kteří nejsou stranou kolektivní smlouvy – ustanovení kolektivní smlouvy by tak byla k tíži třetí osoby (věřitele), což je obecně nepřípustné. Navíc tím nedochází k znevýhodnění těchto zaměstnanců. Pouze tím nedojde k jejich zvýhodnění, na které by měli nárok – nebýt nicméně práv věřitele, která jsou legitimní.

Odstupné jako několik mezd najednou

Uvedený postup při výpočtu srážek z odstupného se uplatní nejen v případě, kdy zaměstnanec ihned nenajde nové zaměstnání, ale i tehdy, jestliže zaměstnanec nastoupí do práce k jinému zaměstnavateli. Zde přibudou zaměstnavatelům nové povinnosti. Nejvyšší soud totiž ve svém rozhodnutí výslovně uvádí, že se v době určené podle počtu násobků průměrného výdělku, ze kterých byla odvozena minimální výše odstupného, postupuje tak, jakoby šlo o několik mezd (§ 302 odst. 1 občanského soudního řádu). Nový zaměstnavatel již nepostižitelnou částku neodečte od mzdy příslušející zaměstnanci za odpovídající počet měsíců u nového zaměstnavatele.

A tady nastává další problém v praktickém postupu. Podle právníka Bořivoje Šubrta je nutné informaci, že zaměstnavatel provedl srážky z jednotlivých násobků průměrného výdělku odstupného, samostatně uvést v potvrzení o zaměstnání (v zápočtovém listě). Včetně údaje, zda odečetl celou nezabavitelnou částku, nebo jakou její část a kolika následujících měsíců se tento postup dotknul. Advokátní kancelář FABIAN & PARTNERS míní, že bude naopak záležet na exekutorem zaslaném sdělení o pokračování v exekučních srážkách. Nový zaměstnavatel ani nemá povinnost zjišťovat, zda zaměstnanec obdržel odstupné.

S tímto právním názorem se ztotožňuje i Exekutorská komora ČR. Pro plátce mzdy, u něhož povinný přestal pracovat, platí informační a také i vyúčtovací povinnost. Vyúčtovací povinnost spočívá v povinnosti v zákonné týdenní lhůtě vyúčtovat srážky, které ze mzdy povinného provedl a vyplatil. Z těchto podkladů pak soudní exekutor (případně soud) vychází a jsou tak esenciální pro plynulost vedeného exekučního řízení – takže součástí sdělení by měly být skutečnosti rozhodné pro budoucí vedení exekuce (tj. i otázka „rozložení“ srážek z odstupného), uzavřela pro server Podnikatel.cz Kateřina Zoubková.