Hlavní navigace

Na co si dát pozor při uplatnění daňového zvýhodnění?

18. 3. 2019
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Při uplatnění daňového zvýhodnění na vyživované děti, ať už v daňovém přiznání či v ročním zúčtování daní, se nejvíce chybuje.

Připomeňme si základní pravidla uplatnění daňového zvýhodnění. Popisuje je zákon o daních z příjmů v ustanovení § 35c.

Daňové zvýhodnění za rok 2018 (obdobně v roce 2019)

Pro rok 2018 se uplatní daňové zvýhodnění ve výši 15 204 korun ročně, u druhého vyživovaného dítěte ve společně hospodařící domácnosti 19 404 korun ročně a u třetího a dalšího vyživovaného dítěte ve společně hospodařící domácnosti 24 204 korun ročně.

Za vyživované dítě se považuje dítě vlastní, osvojenec, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě, které přestalo být u poplatníka z důvodu nabytí plné svéprávnosti nebo zletilosti v pěstounské péči, dítě druhého z manželů nebo registrovaných partnerů (ne dítě druha/družky), vlastní vnuk nebo vnuk druhého z manželů, pokud jeho rodiče nemají dostatečné příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit. Čtěte také: Výhody i nevýhody podání daňového přiznání zaměstnancem

Vyživovaným dítětem je nezletilé dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti. Dále zletilé dítě do 26 let věku, kterému není přiznán invalidní důchod třetího stupně a soustavně se připravuje na budoucí povolání. Daňové zvýhodnění se vztahuje i na zletilé studující dítě ve společné domácnosti, které přestalo být u poplatníka z důvodu nabytí plné svéprávnosti nebo zletilosti v pěstounské péči. U dítěte se statusem zdravotně postižené osoby ZTP/P se daňové zvýhodnění zvyšuje na dvojnásobek.

Společně hospodařící domácnost je přitom definována v ustanovení § 21 odst. 4 zákona o daních z příjmů (nejedná se o trvalé bydliště, ale o společenství osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby). Dočasný pobyt dítěte mimo společně hospodařící domácnost nemá vliv na uplatnění daňového zvýhodnění (např. z důvodu studia na koleji, nemoci apod.).

Dovršení věku 18 nebo 26 let

Věková hranice musí být splněna ze začátku měsíce. V případě dovršení 18 let u nestudujícího dítěte nebo 26 let studenta v průběhu měsíce je možné započítat ještě měsíc, v jehož průběhu dítě tohoto věku dovršilo. Ovšem při narození dítěte prvního dne v měsíci je situace jiná. Aktuálně se vychází z nového občanského zákoníku. Pokud  má nestudující dítě 18 let první den v měsíci (obdobně studující dítě dovrší věku 26 let první den v měsíci), podmínka splněna není. V ustanovení § 601 odst. 1 občanského zákoníku se totiž píše, že jestliže má právo nabýt určitý den, nabude nebo vznikne právě počátkem tohoto dne. Dítě tedy dovrší 18 nebo 26 let o půlnoci prvního dne v měsíci a tento měsíc nárok na daňové zvýhodnění zaniká.

Limit pro nárok na roční daňový bonus

Daňové zvýhodnění se uplatní slevou na dani, daňovým bonusem nebo kombinací slevy na dani a daňového bonusu (záleží na výši příjmů poplatníka). Maximální výše ročního daňového bonusu činí 60 300 korun (minimální 100 korun).

Zvýhodnění na dítě může uplatnit pouze jeden z poplatníků žijících ve společně hospodařící domácnosti. Na roční daňový bonus má nárok jen poplatník, který ve zdaňovacím období dosáhl příjmu alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy platné k prvnímu dni zdaňovacího období, tedy 73 200 korun (v roce 2019 se částka zvyšuje na 80 100 korun). V případě uplatnění měsíčního daňového zvýhodnění u zaměstnanců je k získání nároku třeba dosáhnout vyměřovacího základu alespoň ve výši poloviny aktuální minimální mzdy (v roce 2019 měsíčního příjmu 6675 korun). Čtěte také: Výplata či zrušení životního pojištění. Jak je to s daňovým přiznáním?

Do zákonem stanoveného limitu příjmů pro uplatnění daňového bonusu (šestinásobek minimální mzdy) se v daňovém přiznání poprvé od roku 2018 nepočítají příjmy z pronájmu majetku a kapitálové příjmy. Pouze příjmy ze zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti.

Více vyživovaných dětí druhem a družkou

Při posuzování nároku na daňové zvýhodnění více dětí ve společně hospodařící domácnosti je třeba posoudit všechny poplatníkem vyživované děti společně. Avšak v souladu s ustanovením § 35c odst. 6 zákona o daních z příjmů vždy z pohledu konkrétního poplatníka. Například u druha a družky (nikoli u manželů) se společně posuzují jen děti společné, ty se uplatní nejdříve (na prvních místech v pořadí dle rozhodnutí rodičů) a teprve poté se uplatní děti z dřívějších vztahů. Každý z druhů pouze své vlastní děti žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti.
Toto pravidlo neplatí pro manžele. Manžel může v souladu se zákonem uplatnit dítě manželky z předchozího vztahu žijící s nimi ve společně hospodařící domácnosti.

Převod daňového zvýhodnění na prarodiče

Vyživovaným dítětem může být také vlastní vnuk nebo vnuk druhého z manželů, pokud jeho rodiče nemají dostatečné příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit. Ovšem ani zde automaticky neplatí, že lze převést nárok na daňové zvýhodnění, pokud se jedná o společně hospodařící domácnost a rodiče nemají dostatečné příjmy.
Rodičům musí nejprve vzniknout na daňové zvýhodnění nárok (avšak nemají dostatečné příjmy) a teprve poté lze daňové zvýhodnění převést na prarodiče. Vždy musí být splněna podmínka společně hospodařící domácnosti. V případě prarodičů (pokud již nemají k uplatnění vlastní děti) se vždy začíná od daňového zvýhodnění ve výši na první dítě.

skoleni_15_4

Dostatečnými příjmy k uplatnění daňového zvýhodnění se přitom myslí částka alespoň ve výši šestinásobku aktuální minimální mzdy. Rozhodně nelze uplatnit daňové zvýhodnění prarodičem v situaci, kdy jednomu z rodičů nelze vyplatit celý bonus proto, že je dosaženo maximálního možného limitu 60 300 Kč. V této situaci si mohou rodiče děti rozdělit, avšak na prarodiče převádět nelze.

Daňové zvýhodnění a střídavá výchova

V praxi někdy činí potíže určení daňového zvýhodnění v situaci, kdy je dítě svěřeno do střídavé výchovy. Jedná se totiž o dvě společně hospodařící domácnosti. Tato situace je upravena pokynem D-22, kde se píše, že není důležité, jakým způsobem se oba výchovně způsobilí rodiče v péči o dítě v pravidelných časových intervalech střídají. Rozhodnutím soudu o svěření dítěte do střídavé výchovy obou rodičů není rozhodnuto o tom, se kterým z rodičů bude žít dítě trvale ve společně hospodařící domácnosti. Pro posouzení příslušnosti nezletilých dětí ke společně hospodařící domácnosti je důležitá dohoda rodičů. Čtěte také: Může zaměstnavatel kopírovat rodné a oddací listy?

Daňové zvýhodnění na dítě svěřené do střídavé výchovy obou rodičů může uplatňovat každý z rodičů ve zdaňovacím období pouze po dobu, ve které je dítě příslušníkem jeho společně hospodařící domácnosti, tj. např. po několik kalendářních měsíců. Je ale možná i dohoda, kdy dítě bude žít nadále ve společně hospodařící domácnosti jen s jedním z rodičů, bez ohledu na rozhodnutí soudu o střídavé výchově obou rodičů. Potom bude daňové zvýhodnění uplatňovat po celé zdaňovací období jen jeden rodič a druhému z rodičů daňové zvýhodnění náležet nebude. Vždy musí existovat shoda, aby nedocházelo ke dvojímu uplatňování daňové úlevy. Pokud se rodiče nedohodnou, lze doporučit, aby si jej uplatnili až po uplynutí zdaňovacího období ve svých daňových přiznáních u správce daně.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).