Hlavní navigace

Na co si dát v kanceláři pozor a jak se vyhnout hádkám? Na zimu i pivo zapomeňte

Jana Bohutínská

I když zákoník práce uvádí jako zvláštní výjimku možnost konzumace nízkoalkoholického piva, v kanceláři na to zapomeňte. Stejně jako na klimatizovanou ledárnu.

Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Zato domluvit se na teplotě, dbát na pitný režim, ale do nikoho necpat pití pod tlakem, je cestou, jak si pobyt v kanceláři v parných dnech vzájemně ulehčit.

Co vám jde na nervy?

Hlasité telefonování, na které jsou ostatní alergičtí. Zapnuté rádio, které je pro jednoho v práci nezbytné a druhý při něm neudělá vůbec nic. Neumyté nádobí v kuchyňce, pro některé neviditelné, pro jiné věčný zdroj zkažené pauzy. Prošlé jídlo v lednici, jehož smrad někdo větří až u pracovního stolu a druhý pro něj dokáže zázračně vypnout čich. Kolega nebo kolegyně, co si půjčí z vedlejšího stolu kancelářské sponky a už je nikdy nevrátí. Tahanice o to, kvůli komu květina na parapetu zase chcípla.

Kolik dalších záležitostí si zřejmě každý vybaví – takových, co jdou v práci šíleně na nervy, bez ohledu na počasí, narušují soustředění a brzy by při nich člověk nejraději vraždil. Jsou tu ale speciální okolnosti, které dokáží v kanceláři pěkně znepříjemnit léto. Ty následující si zaslouží zvýšenou pozornost:

Klimatizace jako jablko sváru

Léto s sebou nese speciální téma: klimatizaci, větrání a teplotu v kanceláři vůbec. Jak si vyjít v kanceláři vzájemně vstříc, pokud je možné teplotu ovlivňovat? Vsadit na ohleduplnost. Domluvit se tak, aby nikdo netrpěl ani vyloženě vedrem, ale na druhou stranu ani zimou a neovlivňovalo to jeho či její pracovní výkony. Myslet na to, že vnímání příjemné teploty je subjektivní. A jak připomněli výzkumníci Boris Kingma a Wouter van Marken Lichtenbelt ve své studii (Energy consumption in buildings and female thermal demand), publikované online v časopise Nature Climat Change, roli přitom hraje i to, že ženy obecně preferují vyšší pokojovou teplotu než muži. Lišit se podle nich může až o tři stupně – pro ženy je to 25 stupňů a pro muže dvaadvacet. 

Ideální zdravý rozdíl mezi vnitřní (klimatizovanou) a venkovní teplotou by se měl držet na hladině mezi šesti a sedmi stupni Celsia, ideálně kolem pěti stupňů. Čili žádných sedmnáct stupňů uvnitř při venkovních pětatřiceti a víc. Pokud je klimatizace nastavena tak, že je rozdíl mezi vnitřní a venkovní teplotou víc než pět až šest stupňů, může tento teplotní rozdíl u citlivých jedinců způsobit při přechodu z jednotlivých prostředí nachlazení, vyplývá z varování Hygienické stanice Hlavního města Prahy.

Pokud chodí do kanceláře klienti, vyplatí se myslet i na ně, na jejich rychlou aklimatizaci při příchodu z venku a komfort. Ve vedru jim to nebude dobře myslet, v přílišném chladu jim zase hrozí nastydnutí, za což například těsně před dovolenou zřejmě moc vděční nebudou. A firma, kde nastydli, se u nich nezapíše nejlépe.

V kanceláři bez klimatizace se nabízí pravidelné a rychlé větrání. U větráků je na místě podobná ohleduplnost, jako u nastavení klimatizace. Ne každý zbožňuje, když mu v kanceláři fučí ledový vichr za krk jako na sjezdovce, vlajou mu vlasy, zvedá se mu sukně nebo nadouvá košile. Proti slunci však pomáhají i venkovní žaluzie nebo markýzy, vnitřní žaluzie, rolety, závěsy, fólie na skla a podobně.

Klima v kanceláři můžou ostatně vylepšit i dobře opečovávané pokojové rostliny. Více se o tom dočtete v článku Chcete u zaměstnanců zvýšit výkonnost i kreativitu? Jděte do zelené i zeleně.

O podnikatelích, kteří si vystavěli byznys na květinách, se pak více dozvíte v galerii: 

Pivo – výjimka, která zpravidla není pro vás

Protože klimatizace může vysušovat, je potřeba myslet i na pitný režim. Možná někdo ocení, když mu pití kolega v kanceláři jednou dvakrát připomene, protože se příliš zabral do práce a na vodu zapomněl. Ale čeho je moc, toho je příliš. Lepší je postavit pití někam na oči, aby si ho lidé v kanceláři sami, jako upomínky, pravidelně a snadno všimli.

Povinnosti zaměstnavatele pro bezpečnou práci

K tomu, jak v parném létě v práci přežít, se pojí také pravidla související přímo s bezpečností práce, nikoliv s libovůlí, ale přímo povinností zaměstnavatelky nebo zaměstnavatele.

Takovou povinností je také zajištění ochranných nápojů pro zaměstnance – vody, minerálky nebo iontových nápojů, a to podle energetického výdeje při práci.

Více k tématu se dočtete v článku Nezapomeňte, že při vysokých teplotách mají zaměstnanci nárok na ochranné nápoje.

Čtěte také více o tom, proč se podnikatelům vyplatí chovat se k lidem odpovědně, a to v článku Nechováte se k zaměstnancům férově? Lidé si to mezi sebou řeknou.

Na druhou stranu ten, kdo nepije, může zavařit nejen sobě, ale i lidem okolo, třeba sníženou výkonností a nesoustředěností. Poukazuje na to třeba souhrn Státního zdravotního ústavu. Kdo nepije, může podle něj trpět bolestí hlavy, únavou a malátností, poklesem fyzické a duševní výkonnosti i poklesem koncentrace. V dlouhodobější perspektivě pak může soustavné zanedbávání pitného režimu způsobit i vážnější zdravotní poruchy. A nemoc, která vyřadí z práce, neocení postižený, jeho kolegyně a kolegové, ani zaměstnavatel.

Lahváč nebo točené pivo po obědě ale ani v tropických vedrech jako ideální pitný režim neprojdou. Požívání alkoholických nápojů v práci zákoník práce striktně zakazuje, bez ohledu na to, jestli je venku kosa nebo pařák. Přestože obsahuje i výjimku. Zákaz požívání alkoholických nápojů se nevztahuje na zaměstnance, kteří pracují v nepříznivých mikroklimatických podmínkách, pokud požívají pivo se sníženým obsahem alkoholu, uvádí paragraf 106 zákoníku práce, shrnující práva a povinnosti zaměstnanců. Na takovou výjimku se ale lze těžko odvolat v kanceláři, když to někomu s pivním osvěžením v půlce dne poněkud ujede. Pasovala by tak leda (podle podmínek práce a klimatu) do výhně hutí nebo skláren.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).