Hlavní navigace

Na velikosti prý nezáleží. Flastr za nenahlášení pár Kč je dle úřadů v pořádku

Daniel Morávek

Finanční správa tvrdí, že pokuta 15 000 Kč za nezaevidování pár korun je v pořádku a že není rozhodující, v jaké výši tržba byla. Situace je ale složitější.

Doba čtení: 9 minut

Už v důvodové zprávě k zákonu o evidenci tržeb totiž ministerstvo psalo, že je nutné vzít v potaz povahu a závažnost správního deliktu a že se musí přihlédnout i k majetkovým poměrům pachatele. Že výše pokuty nesmí být likvidační, ostatně konstatoval už před mnoha lety i Ústavní soud. Finanční úřad pak podle odborníků „odflákl“ rozhodnutí o udělení pokuty a její zdůvodnění. Ministryně financí zase po zveřejnění kauzy tvrdila, že se nestala a že jde o tzv. „falešnou zprávu". Poté, co bylo rozhodnutí o udělení pokuty zveřejněno, připustila ministryně, že se případ stal, ale začala tvrdit, že proběhl jinak.

Za 15 Kč 15 tisíc Kč pokuta

Podnikatelské odbory zveřejnily před několika dny kauzu holešovského podnikatele, kterému finanční správa udělila pokutu 15 000 Kč (a 1 tisíc Kč navíc jako náklady řízení) za to, že 71letá důchodkyně, kterou zaměstnává jako brigádnici, nezaevidovala nákup krabičky TicTac v hodnotě 15 Kč a nevydala účtenku. Z rozhodnutí o udělení pokuty (zveřejňujeme ho v galerii) vyplývá, že podnikatel podal proti pokutě odvolání, ve kterém žádal prominutí nebo snížení pokuty.

Celá situace dle něj vznikla tím, že brigádnice, 71letá důchodkyně, ve snaze vytisknout účtenku klikla na malém tabletu na špatné místo, čímž celou aplikaci zavřela a v nastalém stresu začala zmatkovat a otevírat další aplikace a nedokázala se vrátit do správného modelu elektronické pokladny. Je třeba vzít v úvahu, že paní je 71 roků, má zdravotní omezení po vážném úrazu pravé ruky, kterou špatně ovládá, a ve svém věku už velmi těžko zvládá moderní technologie, se kterými se v životě nesetkala. I když jsem jí zajistil školení na EET, přeci jenom je to pro tyto lidi problém a já nemám jinou možnost než zaměstnat brigádně důchodkyně, neboť mladého, zdravého člověka bych nezaplatil. Na to trafika v malém městě nevydělá. Ze strany pracovnice finančního úřadu bych spíše očekával více porozumění a shovívavost k tomu, že lidé v jistém věku mají vážný problém se zvládnutím moderní technologie, napsal podnikatel v odvolání a upozornil, že pokuta 15 tisíc Kč je nepřiměřená a pro malý stánek likvidační.

Jak navíc upozornil podnikatel, jeho stánek byl v nedávné době dvakrát vykraden a byla mu způsobena škoda ve výši 75 tisíc Kč. Do dnešního dne jsem od pachatelů krádeží neviděl ani korunu náhrady a pravděpodobně ani neuvidím. V důsledku toho jsem byl nucen uzavřít jeden novinový stánek a sám se dostal do vážných finančních problémů, které vyústily v insolvenci, tedy osobní bankrot. Skutečně nevím, z čeho bych v současné době takovou částku uhradil. Bohužel, ze zdravotních důvodů již nemohu vykonávat svou původní profesi a trafika je mým jediným možným zdrojem velmi skromných příjmů, vysvětloval podnikatel.

Finanční úřad však podnikatelovo vysvětlení nevzal v potaz a pokutu ponechal v původní výši: Správní orgán posoudil tvrzení obviněného uvedená v odporu a vyhodnotil je tak, že žádné skutečnosti, které by zprošťovaly obviněného odpovědnosti za to, že nezaslal datovou zprávou údaje o evidované tržbě správci daně a nevystavil účtenku tomu, od koho evidovaná tržba plynula, neuvedl.

Ve zdůvodnění výše pokuty se pak úřad odvolával na maximální možnou sazbu, která u obou deliktů činí 500 000 Kč a že je tak prý pokuta ve výši 3 % zákonného rozpětí přiměřená. Odkázal přitom na rozsudek Nejvyššího správního soudu z 21. srpna 2003, ve kterém se píše, že „za zjevně nepřiměřenou nejspíše nebude možno považovat pokutu uloženou ve 4 % zákonného rozpětí“.

Zmíněný rozsudek se ovšem týkal sporu akciové společnosti a Komise pro cenné papíry, kde firmě udělila pokutu za porušení zákona o cenných papírech. Soud se navíc nezabýval přiměřeností pokuty. Soud též v rozsudku uvedl, že je nutné při udělování pokuty vycházet z povahy, závažnosti, způsobu, doby trvání a následků protiprávního jednání.

V potaz je nutné vzít i majetkové poměry podnikatele

K samotnému případu pokuty se pro server Podnikatel.cz vyjádřila i finanční správa. Podle ní není pro uložení sankce rozhodující, v jaké hodnotě byly služby či zboží v rámci kontrolního nákupu pořízeny, nýbrž intenzita porušení zákonných povinností zjištěná na základě kontrolního nákupu, tj. zda se jedná např. o drobnou chybu v údajích na vystavené účtence, nebo o skutečnost, že účtenka nebyla vůbec vystavena, nebyly zaslány údaje o evidované tržbě, případně zda bylo zjištěno opakované porušení zákona o evidenci tržeb. Při vydávání pokuty vždy správce daně přihlíží ke všem okolnostem daného případu a také se od nich odvíjí výše vlastní pokuty, tvrdí Lukáš Heřtus z tiskového oddělení Generálního finančního ředitelství.

S tím, že není hodnota služby či zboží rozhodující, ale nesouhlasí Tomáš Hajdušek z Komory daňových poradců ČR. S odvoláním na důvodovou zprávu k zákonu o evidenci tržeb připomněl, že přiměřenost sankce je podmíněna tím, že při jejím ukládání bude přihlédnuto k povaze a závažnosti spáchaného správního deliktu a k poměrům pachatele. Jaká je společenská nebezpečnost nenahlášení tržby a nevystavení účtenky za prodej Tic Tac za 15 Kč? ptá se Hajdušek

V důvodové zprávě k zákonu se navíc píše, že je nutné vzít v potaz při stanovování sankce i skutečnosti, které nejsou rozhodné pro naplnění samotné skutkové podstaty a které se vztahují k míře ohrožení či porušení objektu útoku, způsobu spáchání, subjektivním okolnostem netvořícím znak samotné skutkové podstaty přestupku (v případě zákona o evidenci tržeb přichází k uvážení „motiv“ či „pohnutka“), pachateli a vybraným dalším skutečnostem. Z uvedeného vyplývá, že s ohledem na zajištění proporcionality uložené sankce je nutné přihlédnout i k poměrům pachatele, zahrnujících jeho dosavadní činnost a jeho majetkové poměry. Tato kritéria nejsou v ustanoveních při určování druhu a výměry sankce standardně výslovně uváděna. Přesto je povinností správního orgánu k uvedeným kritériím při volbě konkrétního druhu a výměry sankce bez dalšího přihlížet, a to zejména s ohledem na to, že sankce nesmí být pro pachatele likvidační, uvádí se v důvodové zprávě.

Ostatně už Ústavní soud v roce 2004 v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 38/02 stanovil, že výše pokuty musí reflektovat i majetkové poměry potrestaného. Stejná výše pokuty uložená majetnému se bude jevit jako směšná a neúčinná, zatímco v případě postihu nemajetného může působit drakonicky a likvidačně. (…) Kritérium zkoumání majetkových poměrů delikventa při úvaze o výši ukládané pokuty je nezbytné a komplementární – nikoli ovšem proto, že vysoké pokuty by byly nevymahatelné, ale vzhledem k riziku „likvidačního“ účinku nepřiměřeně vysoké pokuty, rozhodl Ústavní soud.

K polehčujícím okolnostem úřady nepřihlédly

Z rozhodnutí o udělení pokuty vyplývá, že podnikatelovu obhajobu nevzal finanční úřad v potaz. Přitěžující okolností pak podle úřadů bylo naopak to, že se podnikatel dopustil více přestupků. Jako přitěžující okolnosti ve smyslu ust. § 40 přestupkového zákona správní orgán posoudil skutečnosti, že pachatel dne 24. 4. 2017 spáchal více přestupků, neboť nezaslal datovou zprávou údaje o evidované tržbě správci daně nejpozději při uskutečnění evidované tržby a nevystavil účtenku tomu, od koho evidovaná tržba plyne, nejpozději při uskutečnění evidované tržby, tzn., že spáchal celkem dva přestupky, přičemž u obou přestupků je horní sazba ve výši 500 000 Kč, píše finanční úřad v rozhodnutí.

K tomuto je nutno ale dodat, že pokud nedojde k zaslání datové zprávy o tržbě, logicky ani nemůže dojít k vydání účtenky. Formálně tak sice jde o dva přestupky, fakticky ale o jeden.

Finanční správa nicméně včera večer vydala stanovisko, ve kterém výši pokuty hájí jako adekvátní. V provozovně poplatníka byly údajně provedeny dvě kontroly, které zjistily pochybení. Pro posouzení závažnosti porušení povinností vyplývajících ze zákona o evidenci tržeb zohlednil správní orgán při rozhodování o výši pokuty nejen to, že v rámci provádění šetření dne 24. 4. 2017 byl zjištěn souběh dvou přestupků, ale jako přitěžující okolnost musel vzít v potaz také to, že k porušení povinnosti vystavit účtenku řádně a včas došlo i v rámci provádění kontrolního nákupu dne 26. 7. 2017, napsala finanční správa, podle které navíc bylo v průběhu místního šetření zjištěno, že poplatník nevystavil účtenku také třetí osobě, která v dané provozovně nakupovala. Sám poplatník na dotaz kontrolorů uvedl, že danou tržbu nezaevidoval a účtenku této třetí osobě nevystavil s odůvodněním, že se jednalo o známou. Je tedy zřejmé, že se v případě tohoto poplatníka zjevně nejedná o ojedinělé porušení zákona, tvrdí finanční správa.

Jak dále uvedla finanční správa, na základě monitoringu zaslaných tržeb bylo zjištěno, že poté, co byl podnikatel v rámci místního šetření seznámen s výsledky tohoto šetření, došlo k výraznému nárůstu evidovaných tržeb, a to až o 100 %. Pro podporu tvrzení ohledně dalších skutečností, o které poplatník opírá své závěry ohledně likvidační výše pokuty, nebyly předloženy žádné důkazy. Ačkoli byl poplatník vyzván k vyjádření k podkladům, které byly shromážděny pro účely vydání rozhodnutí o přestupku, tohoto práva nevyužil. V rozhodnutí o přestupku byla vzhledem k výše uvedeným skutečnostem uložena pokuta ve výši 15 000 Kč a náklady řízení ve výši 1000 Kč. Poplatník nevyužil možnosti podat proti tomuto rozhodnutí odvolání a pokutu zaplatil, uzavřela ve stanovisku finanční správa.

Odborníci ale stanovisko finanční správy kritizují a upozorňují, že důkazní břemeno nese finanční úřad. Všechny skutkové okolnosti a z toho vyplývající správní úvaha musí být uvedeny v odůvodnění rozhodnutí. To nelze nahrazovat tiskovou zprávou. Ta naopak dosvědčuje, že rozhodnutí je ve vztahu k výši pokuty nepřezkoumatelné, upozornil Tomáš Hajdušek.

Daňový poradce Michal Hanych zase poznamenal, že v rozhodnutí o udělení pokuty chybí posouzení míry zavinění s ohledem na výši trestu a jakékoli posouzení, jestli v daný den podnikatel jiné tržby odesílal a jestli je tak jeho tvrzení věrohodné. Také podle Hanycha je finanční správa zvyklá na důkazní břemeno na straně poplatníka. Ve správním trestání EET je to ale naopak, celé důkazní břemeno je na straně finančního úřadu. A zároveň má povinnost využít vše, co má k dispozici i ve prospěch podnikatele, napsal Hanych.

Pokuty se zvyšují

Jak ukazují statistiky, průměrná pokuta v rámci EET se u berňáků blíží 10 tisíc Kč. U finanční správy ještě na počátku loňského března platilo, že průměrná výše sankce činila 4758 korun. V dubnu dosáhla částky 6244 korun a v srpnu 2017 již činila 7876 Kč. Podobně postupně rostla i průměrná pokuta u celníků. Aktuálně je průměrná výše sankce u finanční správy 9882 Kč a u celní správy pak 7938 korun.

Čtěte více: Průměrná pokuta u EET stále roste, za nezaevidování 15 Kč se platí i 15 000 Kč

WT100 tip v článku Dolejšová

Ministryně tvrdila, že se případ nestal

Na případ zareagovala na svém FB také ministryně financí Alena Schillerová. Nejprve nařkla Podnikatelské odbory, že si příběh vymyslely a že jde o falešnou zprávu. Zajímalo by vás, jak na Facebooku vznikne falešná zpráva? To si tak nejmenovaná skupina vymyslí příběh třeba o tom, jak zákeřná a zlá finanční správa likviduje na potkání podnikatele kvůli krabičce TicTacu. Zdá se vám takový příběh přitažený za vlasy? No samozřejmě, je to naprostý nesmysl. Bohužel ale žijeme v době, kdy hoaxů je plný internet, a tak by i této pohádce mohl někdo uvěřit, napsala Schillerová.

Jenže Podnikatelské odbory poté zveřejnily rozhodnutí o udělení pokuty, které dokazuje, že k případu opravdu došlo. Následně ministryně přestala tvrdit, že by se případ nestal, ale napsala, že se stal jinak a že to nebylo pouze jednou, kdy příslušný podnikatel zákon o evidenci tržeb nedodržel.