S blížícím se koncem roku 2011 je vhodné připomenout povinnost doplatku záloh silniční daně, její vyúčtování i podání daňového přiznání. Tentokrát jsme se zaměřili především na časté chyby, které poplatníci v této oblasti dělají.
Kdo platí silniční daň?
Silniční daň platí vlastník vozidla nebo jeho provozovatel zapsaný v technickém průkazu (např. u vozidla pořízeného na leasing). Poplatníkem daně silniční je také zaměstnavatel, který vyplácí cestovní náhrady svému zaměstnanci za použití jeho osobního automobilu k výkonu práce.
Finanční úřady se občas setkávají s nesprávným výkladem, že podnikatel a vlastník je tatáž osoba. Přitom vůbec nerozhoduje, zda je vlastník vozidla podnikatel, ale zda vozidlo je či není předmětem daně. Za určitých okolností může docházet k situaci, že jiná osoba vozidlo používá k podnikání a jiná osoba je za toto vozidlo poplatníkem silniční daně,
uvedla pro server Podnikatel.cz Eva Burianová, z oddělení metodiky daně z příjmů a daně silniční Finanční ředitelství v Českých Budějovicích. Čtěte více: Používáte při podnikání automobil? Nezapomeňte do konce ledna podat přiznání k silniční dani
Zaměstnavatel platí za své zaměstnance při využití vozidla k výkonu práce silniční daň. Toto se ale netýká se vozidel, která jsou v technickém průkazu označena jako vozidla nákladní. Za ty platí silniční daň vždy vlastník vozidla. Zaměstnavatel může využít roční sazbu daně nebo její poměrnou část. Při méně častých tuzemských pracovních cestách je nejvýhodnější využití denní sazby daně, a to 25 Kč za každý den použití vozidla. Připomínáme, že tuto sazbu mohou využít pouze zaměstnavatelé. Pro OSVČ platí pouze roční sazba, případně 1/12 této sazby za každý měsíc používání vozidla.
Příklad: Zaměstnanec a současně podnikatel
Vozidlo na služební cestě využil zaměstnanec, který je sám podnikatel na vedlejší činnost a platí roční sazbu silniční daně jako OSVČ. V takovém případě zaměstnavatel silniční daň neplatí, protože je již zaplacena vlastníkem vozidla. Pravidlo: jedno auto = v daném období jedna silniční daň.
Příklad: Zapůjčení vozidla k podnikání
Otec zapůjčil vozidlo k podnikání svému synovi. Protože je vozidlo použito k podnikání, je třeba platit silniční daň. Poplatníkem je v tomto případě otec, jako vlastník vozidla, přestože sám nepodniká. Silniční daň může samozřejmě dle dohody zaplatit syn, ovšem tuto položku si v souladu s § 25 odst. 1 písm r zákona o daních z příjmů nezahrne do daňově účinných nákladů. Čtěte více: Kdy jsou zaplacené daně daňově uznatelným výdajem?
Za která vozidla platíme silniční daň?
Silniční daň se platí z vozidel registrovaných a provozovaných v ČR a jejich přípojných vozidel používaných k podnikání. Výjimkou jsou vozidla s největší povolenou hmotností alespoň 3,5 tuny určená výlučně pro přepravu nákladů, která jsou předmětem daně vždy. Na druhou stranu, jestliže nejsou taková vozidla používána k podnikání, lze uplatnit snížení sazby daně až o 100 %.
Za automobil využívaný k podnikání či jiné výdělečné činnosti se platí silniční daň bez ohledu na jeho zařazení či nezařazení v obchodním majetku. Platí se ovšem pouze za měsíce, ve kterých je automobil využíván k podnikání, a to alespoň jeden den.
Příklad z diskuse serveru Podnikatel.cz: Silniční daň a minimální příjmy
Mam podnikání jako vedlejší činnost a příjmy jsou cca 15000 ročně. K dojíždění ke klientům používám osobní automobil který mam přihlášený k silniční dani. Jelikož daň (3500 korun ročně) je k mému ročnímu zisku poměrně vysoká, musím ji platit? Nebo ji mohu odhlásit, když nebudu počítat náklady na dopravu?
Zjišťuje čtenář.
V souladu se zákonem o silniční dani je povinen platit silniční daň za kalendářní měsíc poplatník, který používal automobil registrovaný na jeho jméno k podnikání, a to alespoň jeden den v měsíci. Nerozhoduje přitom zahrnutí nebo nezahrnutí auta do obchodního majetku ani vedení daňové evidence či výdajů uplatněných paušálem. Platí to bohužel i v případě, kdy má poplatník nízký nebo téměř žádný zisk. Leckoho možná napadne, že při uplatnění výdajů paušálem finanční úředník při případně daňové kontrole nebude zkoumat, zda bylo nebo nebylo k podnikání využito vozidlo. To je omyl. Berňák nejednou doměřil silniční daň podnikatelům, kteří ke svému podnikání automobil prokazatelně potřebují. Ten je samozřejmě nezbytný u dopravců, taxikářů, ale i u obchodníků, provozovatelů restaurací, kteří nakupují v supermarketech či velkoskladech nebo u poskytovatelů služeb u zákazníků. Materiál i zboží je třeba do provozovny dopravit a v případě služby u zákazníků výmluva na použití cizího vozidla také neobstojí (viz: příklad zapůjčení vozidla k podnikání).
Kdy se daň platí?
Zálohy na silniční daň jsou splatné v termínech 15. dubna, 15. července, 15. října a 15. prosince 2011. Je tedy možné platit v několika částkách. Za měsíc prosinec se záloha neplatí. Nejeden podnikatel platí zálohu na silniční daň ve výši roční daně jednorázově. Nemusí hlídat termíny a riskovat, že na zálohu zapomene. Daňové přiznání se podává do 31. ledna 2012. Případný doplatek po vyúčtování se platí ve stejném termínu. Daňové přiznání je možné vyplnit pomocí online formulářů, vlastník elektronického podpisu využije webových stránek ministerstva financí, kde tiskopis nejen vyplní ale rovnou i odešle. Ostatní předkládají vytištěný a podepsaný formulář finančnímu úřadu. Čtěte více: Čas na podání daňového přiznání daně silniční
Příklad: Jednorázově zaplacená záloha v roční sazbě daně a přeplatek
Poplatník zaplatil celou výši daně 15. dubna v roční sazbě. V měsících červen až září vozidlo z důvodu nemoci nepoužíval. Může požádat o vrácení přeplatku?
Současně s podáním daňového přiznání může poplatník požádat o vrácení přeplatku, případně o jeho použití jako zálohu pro další období. Pokud poplatník nemá vůči berňáku jiné nedoplatky na daních, bude jeho žádosti vyhověno.
