Spolu s účinností novely zákoníku práce nabylo od 1. června 2025 účinnosti i nařízení vlády o jiných důležitých osobních překážkách v práci. Nařízení bylo v některých částech výrazně rozšířeno. Větší okruh zaměstnanců může čerpat větší okruh volna s náhradou i bez náhrady mzdy nebo platu.
Co se dozvíte v článku
Jiné důležité osobní překážky v práci
V ustanovení § 199 zákoníku práce se uvádí, že pokud zaměstnanec nemůže konat práci pro jiné důležité osobní překážky v práci týkající se jeho osoby, než jsou uvedeny v § 191 zákoníku práce, je zaměstnavatel povinen mu poskytnout nejméně ve stanoveném rozsahu pracovní volno a ve stanovených případech i náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. Vláda stanovila nařízením okruh takových překážek v práci, rozsah volna, případy, ve kterých přísluší náhrada mzdy nebo platu, včetně případného spolurozhodování odborové organizace o vyslání zaměstnanců na pohřeb spoluzaměstnance, a to i vůči jiným zaměstnancům, kteří si práci rozvrhují pracovní dobu do směn sami podle § 87a zákoníku práce.
Okruh dotčených osob
Ve společném ustanovení k nařízení vlády je pod § 1a definován pojem „manžel“. Pro účely tohoto nařízení se manželem rozumí vedle partnera, který uzavřel partnerství podle občanského zákoníku, rovněž partner podle zákona o registrovaném partnerství, a manželstvím vedle partnerství podle § 655 odst.2 občanského zákoníku, rovněž registrované partnerství podle zákona o registrovaném partnerství.
Příloha k nařízení vlády
Okruh s rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci je specifikován v Příloze k nařízení vlády. Zde je uvedeno 11 bodů podle druhu překážky v práci, u kterých se uvádí okruh a rozsah překážek v práci, zda náleží náhrada mzdy nebo platu a nově také, zda na tuto překážku v práci mají nárok zaměstnanci, kteří si mohou pracovní dobu sami rozvrhovat do směn podle § 87a zákoníku práce.
Zaměstnanci, kteří si práci „samorozvrhují“ na pracovišti zaměstnavatele, při práci na dálku (z jiného místa pracoviště, než je pracoviště zaměstnavatele např. z domova), mají nárok na překážku v práci při uzavření manželství, při úmrtí blízké osoby, přestěhování v zájmu zaměstnavatele.
Další volno pří úmrtí blízké osoby
Poměrně podstatně se změnily překážky v práci na straně zaměstnance při úmrtí blízkých osob. V závislosti na typu rodinné vazby (popř. soužití v domácnosti) rozlišuje mezi poskytnutím určeného počtu dnů pracovního volna s náhradou mzdy či platu při úmrtí blízké osoby a k účasti na jejím pohřbu. Nyní již nemusí zaměstnanec obtížně prokazovat, že např. na pohřbu prarodiče strávil pouze nezbytně nutnou dobu, ale má nárok na volno s náhradou mzdy či platu v rozsahu celého dne. Převratnou novinkou však je právo na až pět dalších „neplacených“ dní pracovního volna v případech úmrtí manžela, partnera, druha, dítěte, vnuka, rodiče, prarodiče nebo sourozence zaměstnance.
Volno k vyhledání nového zaměstnání se nepočítá na půldny
Volno k vyhledání nového zaměstnání závisí od výpovědního důvodu. V případě skončení pracovního poměru na základě výpovědi dané zaměstnavatelem podle § 52 písm. a) až e) zákoníku práce anebo dohody uzavřené z téhož důvodu jde o nezbytně nutnou dobu k vyhledání nového zaměstnání s náhradou mzdy nebo platu v rozsahu až 4 dnů. Zatímco zaměstnanec, u něhož dochází ke skončení pracovního poměru na základě výpovědi dané zaměstnavatelem podle § 52 písm. f) až h) zákoníku práce anebo dohody uzavřené z téhož důvodu, má možnost čerpat toto pracovní volno pouze na pracovní volno v rozsahu nejvýše 2 dní. Zde jde však o pracovní volno neplacené.
Pokud hledá práci zaměstnanec, který končí pracovní poměr z jiných důvodů, např. po podání výpovědi zaměstnancem, uplynutí doby určité, nebo po vzájemné dohodě se zaměstnavatelem, má nárok na 4 dny volna k vyhledání nového pracovního místa. Avšak zde bez náhrady mzdy.
Novinkou je „doplňkové“ pracovní volno navázané na využití poradenských služeb krajské pobočky úřadu práce, a to s cílem motivovat zaměstnance ke včasnému a častějšímu využívání poradenské intervence krajské pobočky úřadu práce. Zaměstnanci náleží pracovní volno ve výše uvedeném v rozsahu k jakýmkoliv účelům spojeným s vyhledáním nového zaměstnání, včetně využití služeb krajské pobočky úřadu práce a nadto mu ještě ve stanoveném rozsahu náleží další pracovní volno (doplňkové volno), které je však už striktně navázáno na využití služeb krajské pobočky úřadu práce.
Úprava směrnic a kolektivních smluv
Protože dochází k poměrně podstatným změnám, měli by zaměstnavatelé prověřit příslušné dokumenty, zda jsou v souladu s novou právní úpravou a zaměstnance o rozšířeném nároku na jiné důležité překážky v práci informovat. Nařízení vlády stanoví pouze minimální okruh jiných důležitých překážek v práci. Zaměstnavatel může zaměstnancům poskytovat v souladu s interní směrnicí či kolektivní smlouvou více dnů volna s náhradou mzdy či platu, případně stanovit i širší okruh situací, při nichž mohou zaměstnanci překážky v práci čerpat.
Zaujal vás článek?
Odemkněte si celý text za jednorázových 30 Kč. Stačí zadat váš e-mail a v dalším kroku vše odsouhlasit.
Již jste zaplatili? Vložte, prosím, váš e-mail a my vám zašleme nový odkaz pro odemknutí