Hlavní navigace

Návrh kompenzací je tak špatný, že kdyby byl o půlku lepší, je pořád dost špatný

19. 2. 2021
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
[KOMENTÁŘ] Ačkoli vláda prezentuje schválený záměr změn kompenzací jako přilepšení pro podnikatele, opak je pravdou. Mnoho firem by novinky poslaly ke dnu.

Samotnou myšlenku zpřehlednit a zjednodušit systém podpor sice lze podpořit, ale konkrétní způsob, který schválila vláda, je naprosto nesmyslný, jelikož nebere v potaz oborová ani lokální specifika. Řada podnikatelů by tak dostala ještě méně než v současnosti. Nejlepší cestou by bylo řešit kompenzace buď skrze předchozí tržby, jako to udělali v Německu či Rakousku, nebo skrze úhradu nákladů. Pokud by tyto principy byly neprůchozí, je lepší zachovat stávající systém, než jej měnit podle návrhu vlády.

Nový vládní plán je špatný

Divadlo Sklep ve své známé scénce vtipně recenzuje Bibli. Z úst herce Jiřího Macháčka kromě jiného na adresu Bible zazní: Vy říkáte stará, nová, tlustá, tenká, já říkám dlouhá. Ta kniha je především dlouhá. A to tak dlouhá, že kdyby byla snad o polovinu kratší, tak by furt byla dost dlouhá. Při drobné úpravě lze tyto věty použít na čerstvě schválený vládní návrh na změnu systému kompenzací pro podnikatele v souvislosti s koronavirovou epidemií a opatřeními. Vládní plán je totiž především špatný. A to tak špatný, že i kdyby byl snad o polovinu lepší, tak by furt byl dost špatný.

Když ministr průmyslu Karel Havlíček zveřejnil minulé pondělí na Twitteru novinky v systému kompenzací, nevypadalo to na první pohled jako změna k horšímu. Na podporu měli podle návrhu dosáhnout všichni, kterým klesly alespoň o 50 %, a to ve výši 500 Kč na zaměstnance, a ne pouze ti, kterým byly zavřené provozy a aktuálně dostávají 400 Kč na zaměstnance. Dále se měl zvýšit kompenzační bonus pro OSVČ a společníky malých eseróček na 1000 Kč denně (opět s podmínkou poklesu tržeb o 50 %) a vzniknout speciální program pro veletrhy a kongresy. Jak se ale ukázalo hned následující den, ministr „opomněl“ zmínit několik dalších důležitých novinek, které v reálu způsobí to, že mnoha podnikatelům kompenzace klesnou.

Jak se totiž ukázalo hned následující den, ruku v ruce s ohlášenými novinkami mají fungovat už jen programy na udržení zaměstnanosti Antivirus a ostatní podpůrné programy se mají zrušit. Že chce vláda nahradit různé specializované programy Covid (ubytování, lázně, sport, kultura) se sice dá pochopit, ale nelze to řešit obecným způsobem kompenzací skrze počet zaměstnanců na hlavní pracovní poměr. Takovýto systém totiž nebere v potaz lokální či oborová specifika a není spravedlivý.

Nelze firmy napříč obory kompenzovat skrze zaměstnance

Jednotlivé obory (ale i firmy ve stejném oboru podnikání) totiž využívají pro svoji činnost pracovní sílu různě. Zatímco některé obory jsou postavené na velkém množství zaměstnanců, jiné naopak využívají především technologií. Paradoxně tak navrhované parametry nového programu trestají podnikatele, kteří investovali do modernizací provozů a naopak upřednostňují ty, kteří zaměstnávají například hodně zaměstnanců za minimální mzdu.
Stejně tak různé sezónní byznysy nabírají pracovníky pouze na dohody a z navrhovaného programu by neviděly ani korunu. Kolika lyžařským areálům nebo hotelům by nový program pomohl více než stávající specializované programy, které se vyplácí na základě kategorií ubytování a počtu pokojů či na základě typu lanovky a počtu sedaček? Vyplácet 500 Kč za zaměstnance bez ohledu na specifika podnikání je prostě nespravedlnost a nesmysl.

Anketa

Kolik vám přinese nový systém kompenzací?

Covid Nájemné funguje dobře, je chybou jej rušit

Další obrovskou chybou je navrhované ukončení programu Covid Nájemné, který navzdory nemalé složitosti opravdu pomáhá řadě podnikatelů, a to především spravedlivým způsobem dle reálného nájemného. Hospoda v centru Prahy i v malé vesničce na Moravě má poslední tři měsíce nájemné hrazené ze 100 % nezávisle na jeho výši. Tento systém tedy zohledňuje lokální specifika a pomáhá se udržet i podnikatelům s vyššími náklady.

Pokud by ale program Covid Nájemné nahradil jednotný program dle počtu zaměstnanců, podnikatelé s vyšším nájemným by dostali výrazně méně. Například provozovatel vesnické hospody platí nájem 20 tisíc korun měsíčně, přičemž provozovatel restaurace v centru hlavního města platí za nájem 400 tisíc korun za měsíc. Nyní je oběma hrazeno nájemné za 3 měsíce, díky Antiviru výplaty zaměstnanců, kteří jsou doma, a také příspěvek v rámci programu Covid Gastro uzavřené provozy ve výši 400 Kč denně na zaměstnance.

Nově by při srovnatelném počtu zaměstnanců a zrušení programu Covid Nájemné byla kompenzace obou restauratérů stejná. Odlišné by ale zůstaly náklady na nájem a další náklady, výše úvěrových závazků, zajišťování služeb, servisování strojů a jiná je i energetická náročnost. Zmíněná pražská restaurace, za předpokladu 5 zaměstnanců, by tak místo 400 tisíc korun na nájemné a 60 tisíc Kč v rámci Covid Gastro dostala jen 75 tisíc Kč v rámci nového programu. Samotný majitel by sice díky vyššímu kompenzačnímu bonusu získal 15 tisíc korun navíc, celkově by ale daný podnikatel dostal o 370 tisíc korun méně.

3 alternativní modely

Vláda by proto měla na svůj návrh co nejrychleji zapomenout a nahradit jej novým, případně staronovým, plánem. Smysluplné možnosti jsou v podstatě tři.

Buď se konečně inspirovat Rakouskem či Německem a kompenzovat na základě předchozích tržeb. Kdyby vláda nevypnula EET, mohla mít od řady opatřeními postižených subjektů cenná data a přehled, na koho a jak krize dopadla. Kompenzace na základě předchozích tržeb se samozřejmě dají realizovat i bez EET, jen je to o něco složitější. Pořád by ale šlo o jednoduše realizovatelný program. Jak vysoká by náhrada měla být a kdo všechno by ji měl dostat, je samozřejmě na podrobnější debatu, ale ze systémového hlediska jde o poměrně jednoduchý koncept. Nevýhodou kompenzací na základě předchozích tržeb naopak je to, že se jedná o finančně náročnou záležitost. Na druhou stranu v situaci, kdy si chce vláda vzít půlbilionový rozpočtový polštář, lze asi konstatovat, že zdroje jsou.

Druhou možnost tvoří kompenzace nákladů podnikatelů. Oproti první variantě je byrokraticky náročnější, ale pořád jde o spravedlivý systém, který zohledňuje specifika jednotlivých oborů (byť by samozřejmě opět záleželo na podmínkách a nastavení programu).

Tip na titulku - EBF- tematicke bloky

Třetí variantou je ponechat stávající model, tedy různé podpory nastavené dle jednotlivých oborů, a „přitlačit“ na jejich výši. Tedy klidně vzít část vládního plánu – zvýšit kompenzační bonus, jehož nová verze je nastavená celkem rozumně, zachovat Antiviry a zvýšit dotace na základě zaměstnanců pro některé zavřené provozovny – a zároveň zachovat speciální programy, především pak Covid Nájemné.

Každopádně, ať už by vláda zvolila jakýkoli z těchto modelů, byl by lepší než její stávající plán. Je tak vysoce pravděpodobné, že zůstane u svého návrhu. Pokud totiž v něčem stávající vláda vyniká, tak je to dělání chyb a nesmyslných kroků.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).