Hlavní navigace

Návrh na minimální mzdu ve výši 55 % mzdy průměrné? Jde o ekonomické harakiri

Daniel Morávek

[KOMENTÁŘ] Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová navrhuje, aby minimální mzda činila 55 % mzdy průměrné. Minimální mzda má být navíc nepružná dolů.

Doba čtení: 5 minut

Pokud poroste mzda průměrná, zvyšovala by se mzda minimální. Pokud by však průměrná mzda klesala, nedošlo by k poklesu minimální mzdy, ale zůstala by na stejné úrovni. V případě poklesu hospodářství by se jednalo o ekonomickou sebevraždu.

Minimální mzda má být nepružná směrem dolů

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) poslalo do připomínkového řízení novelu zákoníku práce, která zavádí změnu stanovování minimální mzdy. Minimální mzda by se měla od roku 2020 zvyšovat tak, aby vždy od ledna odpovídala 54,8 % průměrné mzdy z předloňska. Pokud by došlo k meziročnímu poklesu průměrné hrubé měsíční nominální, navrhuje ministerstvo zachovat sazby minimální mzdy v naposledy platné výši. Maláčová jinými slovy navrhuje nepružnost minimální směrem dolů. Pokud poroste mzda průměrná, zvyšovala by se mzda minimální. Pokud by však průměrná mzda klesala, nedošlo by k poklesu minimální mzdy, ale zůstala by na stejné úrovni.

Zatímco zvyšování minimální mzdy před několika lety větší potíže nepůsobilo, protože ji kvůli její výši pobíral jen zlomek zaměstnanců a poměr vůči průměrné mzdě činil 32 %, aktuální návrh může napáchat pěknou paseku. Podle nynějších prognóz by totiž znamenal, že by minimální mzda činila v roce 2020 přibližně 17 400 korun. V současnosti je přitom minimální mzda 12 200 korun. Odbory žádají její nárůst pro rok 2019 o 1500 korun, firmy navrhují zvýšení o 800 korun. I kdyby nakonec prošel odborářský návrh, stejně by podnikatelé zažili mezi lety 2019 a 2020 značný šok, minimální mzda by totiž dle návrhu ministerstva vzrostla o 3700 Kč.

Vyšší minimální mzda zvyšuje nezaměstnanost

Že se konečně po řadě let diskuzí navrhuje, aby o minimální mzdě nerozhodovala vláda a nastavil se pevný valorizační mechanismus, je krok správným směrem. Pohříchu však jde o jediné pozitivum, které lze v souvislosti s návrhem Maláčové zmínit. Navrhovaný koncept počítání minimální mzdy je totiž ekonomické harakiri, na které by v době krize doplatili nejen podnikatelé, ale především nekvalifikované skupiny zaměstnanců.

První problém nastává už v důvodové zprávě k zákonu, kdy MPSV například tvrdí, že „v souvislosti s úpravou minimální mzdy nebyl v ČR nikdy v minulosti zaznamenán přímý vliv na růst nezaměstnanosti.“ Toto své tvrzení se ministerstvo snaží doložit odkazem na studie, které se zabývaly vlivem zvýšení minimální mzdy a které konstatovaly jen velmi malý nebo žádný vliv na zaměstnanost.

Jak už to však tak bývá, ministerstvo si vybralo jen ty studie, které souzní s návrhem, a studie, které vliv zvyšování minimální mzdy na zaměstnanost konstatují, cudně vynechalo. V případě empirických studií přitom není šťastné odkazovat na zahraniční zdroje, jelikož je institut minimální mzdy nastaven v jednotlivých zemích různě a samotná výše minimální mzdy tvoří jen jeden z faktorů, které se na trhu práce projevují.

Mezi opomíjené studie patří například ekonomická studie s empirickým výzkumem pro Asociaci samostatných odborů, kterou v roce 2015 zpracovala Vysoká škola ekonomická. Ze závěrů studie vyplývá „statisticky významný vliv minimální mzdy na zaměstnanost v České republice v letech 1996–2015.“

Výsledky analýzy vlivu minimální mzdy na zaměstnanost v České republice autoři shrnuli takto:

  • zvýšení minimální mzdy se projevilo ve sledovaném období nejdříve poklesem počtu odpracovaných hodin v ekonomice, teprve poté následovalo přizpůsobení trhu práce z hlediska počtu osob,
  • zvýšení minimální mzdy se projevilo ve větší intenzitě v kategorii zaměstnanců ve srovnání se širší kategorií zaměstnaných osob,
  • zvýšení minimální mzdy o 100 Kč způsobilo ve sledovaném období pokles počtu odpracovaných hodin o 0,6 % u zaměstnanců a o 0,4 % v kategorii zaměstnaných osob,
  • zvýšení minimální mzdy o 100 Kč způsobilo ve sledovaném období pokles počtu zaměstnanců o 0,4 % a pokles počtu zaměstnaných osob o 0,2 %.

Studie rovněž konstatovala, že k poklesu zaměstnanosti kvůli zvýšení minimální mzdy vždy dochází až se zpožděním, a to až po 4 čtvrtletích od úpravy minimální mzdy.

Nepružnost minimální mzdy směrem dolů je nesmysl

Jak ukazuje výše zmíněný empirický výzkum, čím více vzroste minimální mzda, tím více se přibližně za rok sníží počet zaměstnanců. Tento výsledek činí z návrhu na zpoždění a na nepružnost minimální mzdy směrem dolů takřka smrtící zbraň. Jakmile by došlo (a dříve nebo později opravdu dojde) k propadu ekonomiky a průměrné mzdy začaly klesat, minimální mzda by ještě mohla růst a následně stagnovat, přestože by průměrné mzdy klesaly. V době krize klesá poptávka a podnikatelům klesají příjmy. Nutit je v takovou dobu platit nekvalifikovaným pracovníkům vyšší mzdy způsobí logicky jen jedno, tyto zaměstnance raději propustí. Aby toho nebylo málo, hlavní pokles zaměstnanosti by se projevil až se zpožděním a celou krizi tak protáhl. Stanovit výpočet minimální mzdy bez ohledu na aktuální stav hospodářství je prostě ekonomický nesmysl.

Značně zavádějící je i rovněž tvrzení, které MPSV používá jako argument pro svůj návrh, že se záměrem stanovit v zákoníku práce automatický mechanismus valorizace souhlasí jak zástupci zaměstnavatelů, tak zástupci zaměstnanců. Zástupci podnikatelů totiž pouze souhlasí s obecným principem automatické valorizace a nikoli s konkrétním návrhem ministerstva. K němu se naopak staví značně odmítavě a upozorňují, že s nimi ministryně svůj návrh nekonzultovala.

Čtěte více: Minimální mzda na úrovni 50 % mzdy průměrné? Podle firem jde o podraz

Skokové navýšení minimální mzdy, se kterým návrh počítá, by navíc poškodilo lidi na zkrácené pracovní úvazky. Zaměstnanci, kteří pracují na zkrácený pracovní úvazek, si totiž musí doplácet ze svého zdravotní pojištění až do výše minimálního vyměřovacího základu. Čím vyšší minimální mzda, tím se zvyšuje hranice minima zdravotního pojištění. Pro rodiče navracející se do pracovního procesu po mateřské nebo rodičovské dovolené nebo pro handicapované, kteří na částečný úvazek nejčastěji dělají, to pak znamená snížení čistého příjmu.

Nezbývá proto než doufat, že zvítězí ekonomická racionalita a vláda návrh MPSV odmítne či jej pozmění. K prosperitě a bohaté společnosti se nejde dostat administrativními rozhodnutími a umělým navyšováním minimální mzdy navzdory stavu ekonomiky. Pokud politici chtějí, aby nejméně placeným zaměstnancům zůstalo v kapse více peněz, není nic jednoduššího než jim snížit daně či odvody. Co říkáte, paní Maláčová?