Hlavní navigace

Odborníci: Návrh Pirátů na posílení pravomocí berňáků je nebezpečný paskvil

Daniel Morávek

Jakub Michálek z Pirátů navrhuje, aby finanční správa získala další pravomoci. Dle jeho návrhu by mohla prolomit mlčenlivost advokátů a daňových poradců.

Doba čtení: 7 minut

Michálek tak navazuje na plány ministerstva financí, které původně s prolomením mlčenlivosti počítalo, následně však ustoupilo argumentům odborníků. Podle Michálka je ale nezbytné, aby měla finanční správa účinné nástroje vůči tomu malému počtu osob z řad advokátů a dalších odborných profesí, které se podílejí na legalizaci výnosů z trestné činnosti. Odborníci z řad daňových poradců a advokátů však nad Michálkovým návrhem jen kroutí hlavou a upozorňují na formální i věcná pochybení.

Čtěte také: Finanční správa pokračovala v exekuci, i když firma soud vyhrála, říká expert

Prolomení mlčenlivosti si ministerstvo přidalo nad rámec směrnice

Když ministerstvo financí předložilo před rokem návrh novely daňového řádu, vyvolalo tím mezi odborníky nevoli. Ačkoli ministerstvo dle svých slov jen transponovalo směrnici o přístupu daňových orgánů k informacím z oblasti boje proti praní špinavých peněz (Směrnice DAC 5), ve skutečnosti šlo mnohem dále. Zatímco předmětem novely směrnice bylo to, aby státy zajistily, že jednotlivé správní orgány členských zemí budou mezi sebou schopny komunikovat v oblasti správy daní, ministerstvo navíc navrhlo, aby finanční úřady mohly prolomit mlčenlivost daňových poradců, advokátů a notářů.

Jak upozorňovala v připomínkovém řízení Česká advokátní komora (ČAK), sama směrnice nerozšiřuje oprávnění daňových orgánů požadovat po osobách povinných podle příslušných AML (Anti Money Laundering) předpisů sdělovat ještě nějaké informace správci daně, nýbrž má zajistit, aby si je orgány správy daně mohly získat v rámci vnitrostátních AML mechanismů, a to proto, že probíhající změny evropské legislativy v oblasti praní špinavých peněz obsahují i požadavek na samostatnost jednotek boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

Podle ČAK tak byla předložená novela jen pokračováním trendu, kdy si správce daně není s to zajistit údaje nezbytné pro správu daně u daňového subjektu a snaží se opatřit si je jinde, nebo si údaje, které získal, snaží křížově ověřovat. Neznamená to nic jiného, než že finanční správa hodlá využívat citlivé informace osobní povahy, které byly státem (nebo soukromými osobami z pokynu státu) shromážděny za zcela jiným účelem. Toto legitimní v žádném případě není, protože návrh zákona nenastavuje podmínky, za nichž je takové informace možno požadovat. Protože nejde v daném případě o daňovou povinnost subjektu, jemuž se prolamuje povinnost mlčenlivosti, není takový zásah přípustný, uvedla ČAK v připomínkách.

Kriticky se k návrhu vyjádřila také Komora daňových poradců ČR, která k argumentům ČAK doplnila, že navrhovaná úprava nepřípustným způsobem omezuje mlčenlivost daňových poradců, advokátů a notářů. Mlčenlivost daňového poradce je jednou ze základních povinností daňového poradce, jejímž cílem je především ochrana práv a oprávněných zájmů jeho klienta. Stejně jako v případě advokátů je nezbytným předpokladem důvěry ve vztahu mezi poradcem a klientem, uvedla v připomínkách Komora daňových poradců ČR.

Někteří odborníci navíc upozornili, že si ministerstvo v důvodové zprávě vypomohlo lživými argumenty. Je nepravdou, pokud se v návrhu zákona píše, že dané ustanovení odpovídá naplnění požadavku důsledné implementace Směrnice DAC 5. Naopak je zde zcela popíráno nejen omezení sdělování informací dle zákona AML, ale návrh zákona neodpovídá také účelu a cíli samotné Směrnice o spolupráci, která stanovuje pravidla a postupy, na jejichž základě daňové orgány členských států vzájemně spolupracují za účelem výměny informací, u nichž lze předpokládat význam pro správu a vymáhání domácích právních předpisů týkajících se daní, což plně odpovídá předmětu úpravy dle článku 1 předmětné směrnice, napsal například na webu epravo.cz právník Tomáš Rydval.

Michálek chce prolomení mlčenlivosti vrátit

Ministerstvo nakonec částečně ustoupilo a pozměnilo příslušný paragraf tak, že mlčenlivost advokátů, notářů, daňových poradců, soudních exekutorů nebo auditorů by šlo prolomit jen tehdy, pokud půjde o mezinárodní spolupráce při správě daní. V této podobě také materiál prošel prvním čtením ve Sněmovně. Návrh ovšem ani nadále nereflektuje specifické postavení advokáta vůči jeho klientovi, jehož povinnosti dle předpisů AML jsou právě z tohoto důvodu omezeny. Notifikační povinnost o podezřelých obchodech, stejně jako předání vyžádaných údajů, plní advokát vůči Finančně analytickému útvaru prostřednictvím České advokátní komory po jejím přezkoumání, zda takový postup není vyloučen z důvodů stanovených v ust. § 27 odst. 1 zákona AML. Novelou tak má být založeno oprávnění jakéhokoliv správce daně v rozsahu širším, než jím dosud disponuje Finančně analytický útvar jako samostatný orgán pověřený plněním povinností dle předpisů AML, konkretizoval serveru Podnikatel.cz advokát Ladislav Paulus z advokátní kanceláře Hartman & Paulus Legal.

Následně se ale ve Sněmovně objevily některé pozměňovací návrhy. Mezi nimi je i návrh Jakuba Michálka z Pirátů, který umožňuje finančním úřadům prolomit mlčenlivost advokátů a daňových poradců i při tuzemském daňovém řízení, a to „v případě zjištění skutečností nasvědčujících tomu, že ze strany daňového subjektu, kterého se údaje a dokumenty týkají, nedošlo nebo nedojde ke splnění daňové povinnosti ve výši přesahující hodnotu 500 000 Kč.“

Podle Michálka by totiž návrh ve stávající podobě způsobil paradoxní situaci, že by advokáti a další vyjmenované profese museli poskytovat informace pro účely ochrany zahraničních daní, ale nemuseli by poskytovat údaje pro účely vnitrostátní správy daní, a to ani v kvalifikovaných případech daňových zločinů. Pokud je prioritou vlády řádně vybírat daně, je nezbytné, aby měla finanční správa účinné nástroje vůči tomu malému počtu osob z řad advokátů a dalších odborných profesí, které se podílejí na legalizaci výnosů z trestné činnosti, komentoval v odůvodnění Michálek.

Čtěte také: Pokud je finanční správa náročná na firmy, musí být i na sebe, říká soudce Šimka

Návrh na prolomení mlčenlivost nabourává základní ústavní principy, varují odborníci

Odborníci nicméně varují, že Michálkův pozměňovací návrh jde, stejně jako původní návrh ministerstva, nesmyslně nad rámec požadavků směrnice. V případě mezinárodní spolupráce totiž nedoplatky na dani již přezkoumala nějaká vyšší autorita, a to na obou stranách mezinárodní výměny informací. Žádosti se vyřizují cestou specializovaných oddělení ministerstev, často procházejí kontrolou metodiků. Tím je alespoň částečně zaručeno, že nejde o exces, že jde o žádosti kvalifikované a daňové úniky, na které míří, jsou vysoce pravděpodobné. Návrh poslance Michálka se ovšem vyznačuje velmi vágní formulací podmínek. Vytváří možnost, aby naopak jakýkoliv finanční úřad, nebo dokonce obecní úřad jako správce místních poplatků, vygeneroval teoretický problém s budoucí daňovou povinností poukazem na jakékoli skutečnosti a aby jej pak použil k získání informací od profesí chráněných mlčenlivostí, upozornil Tomáš Hajdušek, vedoucí sekce správy daní Komory daňových poradců ČR.

Jak dále komentoval Tomáš Hajdušek, daňové nedoplatky vznikají přitom velmi různým způsobem, včetně různých omylů, nedopatřením či opominutím, až např. vydáním zajišťovacího příkazu. Dále je potřeba upozornit na skutečnost, že daňová správa nevede trestní stíhání, ale správní řízení, které má zcela jiná pravidla a požadavky na dokládání různých skutečností. V tomto aspektu neodpovídá návrh pana poslance jeho záměru, který vyjádřil v odůvodnění svého návrhu, dodal serveru Podnikatel.cz Hajdušek.

Podle Hajduška je povinnost mlčenlivosti u advokátů či daňových poradců odrazem základních ústavních práv a svobod a svědčí ve prospěch klientů, kteří jsou v naprosté většině poctiví lidé. Mlčenlivost je naprostou nutností k tomu, aby se občané mohli beze strachu na tyto profese obracet se žádostí o kvalifikovanou a poctivou radu a mohli u nich hledat podporu i ve sporu s orgány státní správy, včetně správců daně. Právo na právní pomoc již při řízení před správním orgánem je dokonce ústavně zaručeným právem, uvedl Hajdušek, který zároveň doplnil, že Michálkův návrh je podle něj i protiústavní.

Advokát Ladislav Paulus zase podotkl, že povinnost mlčenlivosti není právem advokáta, které by mu zakládalo nějakou zvláštní výsadu a možnost výjimky z aplikace obecně závazných právních předpisů, ale je jeho povinností uloženou mu v zájmu jeho klientů a jejich ochrany.

EBF18_tip_v_clanku_7recniku

Povinnost mlčenlivosti je základním předpokladem ústavně zaručeného práva na právní pomoc. Vztah klienta a advokáta je striktně důvěrný a jen stěží si lze představit řádné poskytnutí právní pomoci, když by klient důvěru v mlčenlivost advokáta neměl. Z tohoto důvodu by měl být jakýkoliv zásah do povinnosti mlčenlivosti advokáta zcela výjimečný, domnívá se Paulus a dodává: Důvodem pro takový zásah v žádném případě nemůže být pouhé podezření správce daně o tom, že klient jako daňový subjekt nesplnil nebo potenciálně nesplní svou daňovou povinnost, byť v rozsahu převyšujícím tzv. značnou škodu stanovenou předpisy trestního práva.

Jak navíc upozornil daňový poradce Richard Jahoda ze společnosti Grinex, prolomení mlčenlivosti vžene daňové poplatníky do rukou laiků a rádoby poradců, a proto jde návrh špatným směrem. Proč se budu svěřovat se svými problémy někomu, kdo, byť je profesionál, má povinnost předávat informace o mojí osobě úřadům? Piráti mají asi pocit, že daňoví poradci a advokáti radí pouze podvodníkům a lumpům, kteří úmyslně krátí daně, a tak se je tímto návrhem snaží dostat ze hry, uzavřel Jahoda.