Hlavní navigace

Nechcete podávat přiznání? Pomoci vám může paušální daň, musíte si ale pospíšit

Daniel Morávek

Kdo chce letos využít výhod paušální daně, má necelý týden na to, aby o ni požádal. Institut paušální daně navíc může využít více podnikatelů než v minulosti.

Doba čtení: 8 minut

Nyní mohou o paušální daň požádat i poplatníci, kteří kromě podnikání mají příjmy ze závislé činnosti nebo třeba podnikatelé se zaměstnanci. Některým drobným podnikatelům se nicméně nemusí paušální daň vyplatit, jelikož činí minimálně 600 Kč za zdaňovací období.

Kdo může o paušální daň požádat

Přestože finanční správa paušální daň příliš nepromuje a využívá ji tak pouze 150 lidí, pro řadu podnikatelů může být zajímavou možností, jak si snížit administrativu. Konkrétně jde podle finanční správy o tyto výhody:

  • poplatník nemusí vést daňovou evidenci, příp. účetnictví (s výjimkou případů, na které se vztahuje § 4 odst. 7 zákona o účetnictví),
  • minimální požadavky na vedení evidence pro účely daně z příjmů fyzických osob – poplatník nemusí evidovat a prokazovat vynaložení výdajů,
  • při splnění zákonných předpokladů není poplatník povinen podávat daňové přiznání k DPFO,
  • do značné míry se snižuje riziko daňové kontroly na DPFO,
  • již v průběhu zdaňovacího období dává poplatníkovi při splnění zákonných
    předpokladů ve vztahu k příjmům, ze kterých je daň paušální částkou stanovena, jistotu výše DPFO za toto zdaňovací období.

V loňském roce navíc začala platit novela zákona o daních z příjmů, která rozšířila možnosti využití tohoto institutu. O paušální daň tak mohou požádat podnikatelé, kteří mají kromě příjmů podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) zákona o daních z příjmů i příjmy dle § 6 zákona o daních z příjmů (tj. příjmy ze závislé činnosti), a podnikatelé, kteří mají zaměstnance. Nevadí ani to, pokud podnikatelé mají příjmy z úroků z vkladů na účtu, který je podle podmínek toho, kdo účet vede, určen k podnikání poplatníka (tj. jeden z typů příjmů uvedených v § 8 odst. 1 písm. g) zákona o daních z příjmů).

Další podmínky pro možnost stanovení daně paušální částkou:

  • provozování podnikatelské činnosti bez spolupracujících osob s výjimkou spolupráce druhého z manželů,
  • roční výše uvedených příjmů (příjmů dle § 7 odst. 1 písm. a) až c) zákona o daních z příjmů a úroků z podnikatelského účtu) nepřesáhla v bezprostředně předcházejících 3 zdaňovacích obdobích 5 000 000 Kč,
  • poplatník není společníkem společnosti podle § 2716 a násl. občanského zákoníku (dříve účastník sdružení bez právní subjektivity).

Daň paušální částkou nelze také stanovit poplatníkovi, kterému v uplynulých třech letech příjmy, z nichž by měla být stanovena daň paušální částkou, neplynuly.

Jak o paušální daň požádat

Kdo chce o paušální daň pro rok 2018 požádat, musí tak učinit do konce ledna. Žádost nic nestojí, musí ovšem kromě obecných náležitostí podání obsahovat:

Předpokládané příjmy zahrnují veškeré předpokládané příjmy z činnosti, které jsou předmětem daně, kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž se daň vybírá zvláštní sazbou. Zahrnují rovněž předpokládané:

  • příjmy z prodeje majetku, který byl vložen do obchodního majetku,
  • příjmy ze zrušení rezervy vytvořené podle zákona o rezervách.

Předpokládané výdaje zahrnují veškeré předpokládané výdaje k předpokládaným příjmům. Jedná se o výdaje, které by mohly být v případě uplatňování výdajů v prokázané výši dle § 24 zákona o daních z příjmů. Jde například o:

  • výdaje na nákup zboží,
  • nájem provozovny,
  • výdaje za energie spotřebované při provozování činnosti,
  • odpisy hmotného majetku,
  • výdaje na pracovní cesty,
  • výdaje na mzdy.

Do předpokládaných výdajů se zahrnuje i:

  • zůstatková cena prodaného majetku, který lze podle zákona o daních z příjmů odpisovat,
  • výše rezervy vytvořené pro příslušné zdaňovací období podle zákona o rezervách.

Předpokládané výdaje jsou nejméně ve výši, kterou určují výdajové paušály.

Do žádosti se také uvádí:

Kdo podniká za spolupráce druhého z manželů, může o stanovení daně paušální částkou požádat i spolupracující manžel (manželka). Podle § 21e zákona o daních z příjmů se manželem (manželkou) pro účely daní z příjmů rozumí také partner podle zákona upravujícího registrované partnerství.

V tomto případě se předpokládané příjmy a předpokládané výdaje rozdělí na spolupracující osobu v poměru stanoveném podle § 13 zákona o daních z příjmů. To znamená, že příjmy a výdaje se rozdělí tak, aby podíl příjmů a výdajů připadající na spolupracující osobu (výše podílu na příjmech a výdajích musí být stejná) nečinil více než 50 %, a částka, o kterou příjmy převyšují výdaje, činila u spolupracující osoby za zdaňovací období nejvýše 540 000 Kč a za každý započatý měsíc spolupráce nejvýše 45 000 Kč. Nezdanitelné části základu daně (§ 15 zákona o daních z příjmů) a slevy na dani (§ 35ba a § 35c zákona o daních z příjmů) uplatní poplatník (podnikatel) i spolupracující osoba samostatně.

V případě provozování činnosti za spolupráce druhého z manželů lze tedy stanovit daň paušální částkou oběma manželům, a to za předpokladu, že oba splňují výše uvedené podmínky pro stanovení daně paušální částkou. Při uplatňování nezdanitelných částí základu daně a slev na dani je nutné, aby podnikatel i spolupracující osoba dodrželi podmínky pro jejich uplatnění, tj. např., aby nenárokovali odpočet úroků z úvěru použitého na bytové potřeby, případně daňové zvýhodnění (slevu) na vyživované děti, duplicitně.
„Zejména, co se týká případného uplatnění daňového zvýhodnění na vyživované děti, je nutné, aby se oba manželé ještě před podáním žádosti dohodli, jakým způsobem (na které děti a v jakém pořadí) budou uplatnění daňového zvýhodnění nárokovat,“ upozorňuje v pokynu finanční správa.

Co musí podnikatelé při paušální dani vést za evidenci

Přestože paušální daň snižuje podnikateli administrativu, neznamená to, že už nemusí nic řešit. I v případě paušální daně je povinen stále vést jednoduchou evidenci o výši dosahovaných příjmů, výši pohledávek a o hmotném majetku používaném pro výkon činnosti. Jak se upřesňuje v metodickém pokynu, z této evidence musí jednoznačně vyplývat výše a charakter jednotlivých dosažených příjmů.

Může se třeba jednat o:

U EET je ale nicméně možné, že dojde ke změně. Ministerstvo financí totiž plánuje předložit novelu zákona o evidenci tržeb. Ta by podnikatelům, kteří využijí institut paušální daně a mají přitom příjmy do určitě výše, umožnila neevidovat příjmy v rámci EET.

Jak se počítá paušální daň

Při samotném výpočtu paušální daně vychází finanční úřady ze všech dostupných informací ohledně podnikatelské činnosti poplatníka. Roli hrají údaje z daňových přiznání, případně vlastních poznatků získaných při správě daní, např. zjištěných skutečností z daňových řízení. Pokud o stanovení daně paušální částkou žádá plátce DPH, vychází finanční úřad také z daňových přiznání k této dani a rovněž z evidence, kterou je poplatník povinen vést pro účely daně z přidané hodnoty. Zároveň může úřad požadovat po poplatníkovi doložení uváděných údajů. Správce daně má na stanovení paušální daně čas do 15. května běžného zdaňovacího období. Pokud stanovený termín nestihne, nelze paušální daň využít.

Paušální daň určuje finanční úřad následovně. Rozdíl mezi předpokládanými příjmy a předpokládanými výdaji se upraví o výdaje uplatněné podle § 24 zákona o daních z příjmů, u kterých odpadl právní důvod k jejich uplatnění (pokud existují), a dále o předpokládané nezdanitelné části základu daně podle § 15 zákona o daních z příjmů. Z takto upraveného rozdílu se vypočte 15% daň. Vypočtená daň se dále sníží o předpokládané slevy na dani uplatněné poplatníkem v žádosti o stanovení daně paušální částkou. K případnému daňovému bonusu se nepřihlíží, jelikož minimální daň musí činit minimálně 600 Kč.

Ptejte se odborníka v poradně Daně a účetnictví
Ing. Jan Molín Ph.D.
poradce pro daně

Některým poplatníkům, kteří mají nulovou daň z příjmů, se tak paušální daň nemusí vyplatit. Musí sami zhodnotit, zda je pro ně papírování spojené s paušální daní a 600 Kč daň výhodnější než daňová evidence či účetnictví během celého roku a nulová daň. Nevýhodou paušální daně je také skutečnost, že je splatná nejpozději do 15. prosince běžného zdaňovacího období. Normálně se dá přitom daň zaplatit až do 3 měsíců po skončení běžného zdaňovacího období.

Příklad

Příjmy: 840 000 Kč
Výdaje (v prokázané výši): – 520 000 Kč
Základ daně (příjmy – výdaje): 320 000 Kč
Pojistné na soukromé životní pojištění: – 12 000 Kč
Základ daně snížený o nezdanitelnou část: 308 000 Kč
Daň (15 %): 46 200 Kč
Sleva na poplatníka: – 24 840 Kč
Daňové zvýhodnění na dítě: – 15 204 Kč
Výsledná daň po slevách: 6 156 Kč

Co dělat, když se příjmy změní

Samozřejmě se může stát, že podnikatel bude mít během roku další příjmy, které nepředpokládal při stanovení paušální daně. Jestliže k tomu dojde a jejich úhrnná výše přesáhne za zdaňovací období 15 tisíc korun, musí podnikatel podat řádné daňové přiznání. Jakmile podnikatel přiznání podá, ze zákona se ruší rozhodnutí o stanovení daně paušální částkou.

EBF 2018 tip v článku  jména Podnikatel

V daňovém přiznání uvede poplatník veškeré zdanitelné příjmy uvedené v prvním odstavci tohoto článku pokynu. Tyto příjmy budou uvedeny ve skutečné výši, ve které byly ve zdaňovacím období dosaženy. Rovněž tak budou uplatněny výdaje k těmto příjmům, a to ve výši, kterou umožňuje zákon o daních z příjmů. Příjmy a výdaje z činností podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) zákona o daních z příjmů, z nichž byla původně daň stanovena paušální částkou, uplatní poplatník v přiznání ve výši, ze které správce daně vycházel při stanovení daně tímto způsobem.

V daňovém přiznání uplatní poplatník rovněž všechny částky snižující základ daně, slevy na dani, případně daňové zvýhodnění, na které mu vzniká v souladu se zákonem o daních z příjmů nárok. „Zaplacená daň paušální částkou, která byla původně stanovena na zdaňovací období, za které je poplatník povinen podat daňové přiznání, se započte na výslednou daňovou povinnost,“ uzavírá finanční správa.