Hlavní navigace

Nejčastější otázky a odpovědi ke kompenzačnímu bonusu pro společníky s.r.o.

3. 12. 2021
Doba čtení: 12 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Také společníci malých firem mohou žádat o znovuobnovený kompenzační bonus až do výše 1000 Kč denně. Přinášíme souhrn otázek a odpovědí.

Jde o druhou část třídílného seriálu článků. V prvním se server Podnikatel.cz věnoval přehledu pro OSVČ a v posledním se zaměří na lidi pracující na dohody.

Už lze posílat žádosti?

Nikoli, žádosti ještě nejde podávat. Návrh na znovuzavedení kompenzačního bonusu totiž ještě neprošel legislativním procesem, doposud jej schválila pouze Poslanecká sněmovna. Parametry, podmínky nebo výše bonusu atd. se sice ještě teoreticky mohou změnit, očekává se však, že Senát návrh podpoří. Bonus by se tak měl začít vyplácet již brzy.

Jací společníci s. r. o. mohou být subjektem kompenzačního bonusu?

Nárok na bonus mají mít dle zákona o kompenzačním bonusu pro rok 2022 jen společníci (fyzické osoby) společností s ručením omezeným založenými za účelem dosažení zisku, které mají maximálně 2 společníky, případně které mají společníky jen z jedné rodiny. Původně bylo stanoveno, že podíly společníků nesmí být představovány kmenovými listy, ve Sněmovně však bylo toto omezení zrušeno. Platí též, že výše uvedené podmínky musí společníci splňovat k 22. listopadu 2021.

Firma dále musí mít obrat aspoň 120 tisíc korun za skončené zdaňovací období daně z příjmů právnických osob bezprostředně předcházející bonusovému období. Pokud jde o začínající firmu, musí výše předpokládaných příjmů činit alespoň 120 tisíc korun za zdaňovací období.

V případě, že je fyzická osoba společníkem více společností s ručením omezeným, posuzuje se splnění výše zmíněných podmínek ke každé společnosti s ručením omezeným samostatně.

Jak je definována rodina?

Členy jedné rodiny se pro účely tohoto zákona rozumí příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle zákona upravujícího registrované partnerství. Požadavek být členem jedné rodiny je naplněn v případě, kdy jsou součástí alespoň jedné subjektivní rodiny všichni společníci. Není tedy nutné, aby příbuzenský vztah existoval mezi všemi společníky navzájem.

Pokud je společník subjektem kompenzačního bonusu, jaké podmínky musí splnit firma, aby měl na bonus nárok?

Na kompenzační bonus mají nárok ti společníci, u kterých činnost jejich firmy byla významně dotčena v důsledku ohrožení zdraví nebo krizových opatření. Oproti předchozí verzi chybí důvody, které se považují za „významné dotčení“.

Nově se činnost považuje za významně dotčenou, pokud výše příjmů odpovídajících tržbám z prodeje výrobků, zboží a služeb plynoucích z této činnosti nepřekročila převážně v důsledku krizových opatření ve srovnávaném období 70 % průměrné měsíční výše těchto příjmů plynoucích z téže činnosti ve srovnávacím období. Naopak je uvedeno, že činnost se nepovažuje za významně dotčenou, pokud je tento pokles příjmů zjevně způsoben převážně jinými důvody než

  • dopadem opatření,
  • péčí o dítě v případě subjektu kompenzačního bonusu nebo překážkou v práci spočívající v péči o dítě v případě jeho zaměstnance v souvislosti s onemocněním COVID-19 způsobeného koronavirem označovaným jako SARS CoV-2 nebo
  • nařízenou karanténou nebo izolací podle zákona o ochraně veřejného zdraví.

Co je bonusové období?

Bonusová období jsou období, za která se kompenzační bonus vyplácí. Zatím jsou dvě. Prvním bonusovým obdobím je období od 22. listopadu 2021 do 31. prosince 2021. Druhé bonusové období pak tvoří období od 1. ledna 2022 do 31. ledna 2022.

Co je srovnávané období?

Srovnávaným obdobím je kalendářní měsíc, který celý spadá do bonusového období. U bonusu za prosinec 2021 tak jde o prosinec 2021, u bonusu za leden 2022 jde o leden 2022.

Co je srovnávací období?

Srovnávacím obdobím je období 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, které si podnikatel zvolí v rámci rozhodného období (1. června 2021 – 31. října 2021), nebo v rámci v období od 1. listopadu 2019 do 29. února 2020, nelze-li činnost z důvodu jejího sezónního charakteru účelně vykonávat v žádném ze 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců v rámci rozhodného období.

U bonusu za prosinec 2021 může být srovnávacím obdobím buď červen až srpen 2021, nebo červenec až září 2021, nebo srpen až říjen 2021. Pokud jde o sezónního podnikatele, může jít buď o listopad 2019 až leden 2020, či prosinec 2019 až únor 2020.

Co když firma zahájila činnost později než v první den srovnávacího období?

Pokud firma společníka zahájila činnost později než v první den srovnávacího období, srovnávacím obdobím pro ni bude kterékoliv období 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců v rámci období prvních 5 kalendářních měsíců, po jejichž celou dobu byla tímto podnikatelem.

Co když začala firma působit až v říjnu či listopadu a nemá tedy 3 po sobě jdoucí měsíce na srovnání?

Pokud firma začala vykonávat činnost 1. října 2021, má pro první bonusové období k dispozici reálně pouze dva kalendářní měsíce (říjen a listopad 2021). Pro druhé bonusové období to budou již tři kalendářní měsíce (říjen až prosinec 2021).

Ve Sněmovně se navíc tento princip do návrhu zákona taxativně uvedl, a to včetně fixace nejzazšího konce srovnávacího období. Součástí srovnávacího období tak nemůže být kalendářní měsíc, který následuje po kalendářním měsíci listopadu 2021. Nelze-li určit 3 celé kalendářní měsíce, může být srovnávací období tvořeno méně než 3 celými kalendářními měsíci.

Pro frimy, které svou činnost zahájily až po 1. listopadu 2021, v důsledku čehož nesplní podmínku alespoň jednoho celého kalendářního měsíce, kdy jsou subjektem kompenzačního bonusu, se stanovilo jako srovnávací období měsíc listopad. Ze dnů, kdy již byly podnikatelsky aktivní, se vypočte denní průměr tržeb, který se dosadí za dny, kdy dosud nepodnikaly.

I nadále však platí, že firmy, které zahájily podnikání po 22. listopadu 2021, nejsou subjekty kompenzačního bonusu.

Co je zakázáno a na co mám nárok?

Tady je přehled všech opatření, která jsou platná pro podnikatele i veřejnost. Přečtěte si také seznam všech podpor, které lze ještě aktuálně čerpat. 

Jaké tržby se porovnávají?

Do srovnání se u pravidla o 30% poklesu nepočítají všechny příjmy z dané činnosti, ale pouze příjmy, které odpovídají tržbám z prodeje výrobků, zboží nebo služeb. Jestli například firma provozuje restaurace, tržbami jsou příjmy z prodeje jídla a nápojů zákazníkům a posuzuje se pokles jen těchto příjmů.

Pokud ve srovnávacím nebo srovnávaném období prodala součást vybavení restaurace, vznikne jí sice příjem z tohoto prodeje, ale k němu nebude pro účely posouzení poklesu příjmů z jeho činnosti přihlíženo, protože nejde o tržbu z prodeje výrobků ani zboží (vybavení restaurace pro něj nepředstavuje výrobek ani zboží, ale např. dlouhodobý majetek).

Počítají se tržby dle toho, kdy byla vydána faktura, nebo dle toho, kdy peníze reálně přišly?

Ohledně časového zařazení, pokud podnikatel například vydá fakturu v lednu a peníze mu dorazí až v únoru, se příjmy určují stejně jako ty pro účely daní z příjmů. Pokud vede účetnictví, odpovídají jeho příjmy výnosům podle účetnictví, kdy záleží na okamžiku zaúčtování, kterým je například uvedené vydání faktury. Pokud podnikatel účetnictví nevede (například má jen daňovou evidenci), použije se hotovostní princip, kdy je rozhodným datem samotná úhrada.

Jaké další podmínky musí splnit firma i společník?

U společníků a zároveň samotných firem navíc musí být splněna podmínka, že z této dotčené činnosti pochází převažující část příjmů (přitom se zohlední pouze příjmy podle § 6, 7 a 9 zákona o daních z příjmů a dále příjmy společníka připadající mu dle jeho podílu ve společnosti) ve srovnávacím období.

Dále platí, že firma nesmí být v bonusovém období nespolehlivým plátcem nebo nespolehlivou osobou podle zákona o DPH. Firma také nesmí být v úpadku nebo v likvidaci. Společník též nemůže čerpat kompenzační bonus, pokud zároveň dostává podporu v nezaměstnanosti.

S jakými dalšími podporami je možno kombinovat kompenzační bonus?

Je připuštěna kombinace s podporou z programu Antivirus s jedinou výjimkou. V případě společníka, zaměstnance společnosti s ručením omezeným, která obdržela z důvodu jeho zaměstnání v této společnosti prostředky z programu Antivirus nebo z programu tento program nahrazujícího, je za kalendářní den, za který společnost s ručením omezeným tyto prostředky obdržela, vyloučen nárok daného společníka na kompenzační bonus.

Společníci mohou bonus kombinovat i s programy Covid 2021 či Covid Nepokryté náklady. Původně neměl být souběh umožněn, nakonec však došlo ve Sněmovně ke změně.

Musí podmínku převažujících příjmů splňovat firma i společník?

Co se týče podmínky převažujících příjmů, musí ji splňovat jak firma, tak společník. V konečném důsledku tak jde o test ve dvou krocích:

Nejprve je třeba posoudit, zda převažující příjmy z činnosti dané společnosti s ručením omezeným pocházejí z činnosti nebo činností významně dotčených. Pokud je tento test kladný, lze přistoupit k druhému kroku, kdy se testuje výše převažujících příjmů ve vztahu ke společníkovi (fyzické osobě), který může vykonávat i jinou činnost. Pokud i z pohledu společníka je na něho připadající příjem z dotčené činnosti společnosti převažující, je splněna podmínka pro přiznání nároku na kompenzační bonus.

Pokud vzhledem ke specifikům situace (činnosti) nebude možné u společnosti s ručením omezeným předmět kompenzačního bonusu kvalifikovat prostřednictvím kritéria převažujícího příjmu, lze u společnosti s ručením omezeným i u jejího společníka prokázat převažující intenzitu zásahu do majoritní činnosti zohledněním převažující části přidané hodnoty pocházející z dotčené činnosti.

Možnost využití tohoto alternativního kritéria lze uplatnit zejména u osob, u nichž část podnikání vykazuje značný obrat (a tedy i příjem), avšak v důsledku dopadů epidemie koronaviru došlo k disproporčnímu zásahu do té části jejich činnosti, která generuje většinu přidané hodnoty. Přidanou hodnotou je třeba rozumět peněžně vyjádřenou hodnotu tržeb po očištění od dodavatelsky pořízeného materiálu, surovin, subdodávek a služeb (např. za energie). Pro účely výpočtu tohoto kritéria se vychází ze základu daně podle § 23 odst. 1 zákona o daních z příjmů za rozhodné období zvýšeného o odpisy dlouhodobého majetku a osobní náklady (mzdy).

Příklad posouzení převažující části příjmů z významně dotčené činnosti

Společnost s.r.o. (dále jen „společnost“) provozuje restauraci a internetový obchod s alkoholem. Podmínku významně dotčené činnosti splňuje pouze provoz restaurace. Společnost má dva společníky – fyzické osoby, kdy podíl společníka A ve společnosti činí 30 % a podíl společníka B ve společnosti činí 70 %. Pro zjednodušení předpokládáme, že společnost i společníci splňují všechny ostatní podmínky dané zákonem. 

Veškeré příjmy společnosti ve srovnávacím období činily 589 000 Kč. Z toho příjmy plynoucí z provozu restaurace činily 500 000 Kč a příjmy z provozu e-shopu s alkoholem činily 89 000 Kč.

V prvním kroku bude testováno splnění podmínky převažující části příjmů u společnosti s ručením omezeným, kdy ve srovnávacím období podíl příjmů společnosti z činnosti významně dotčené (provoz restaurace) na celkových příjmech společnosti činí 84 % (500 000/589 000 = 0,8489). Podmínka převažující části příjmů je tak u společnosti splněna a lze tak přejít k druhému kroku, tj. testování u jednotlivých společníků.

U společníka A činí část příjmů významně dotčené činnosti (provozu restaurace) ve srovnávacím období připadajících na jeho podíl ve společnosti 150 000 Kč (30 % z 500 000 Kč). Přitom ve srovnávacím období pobíral společník A také příjmy dle § 6 zákona o daních z příjmů (dále též „ZDP“) v celkové výši 80 000 Kč, příjmy dle § 7 ZDP v celkové výši 50 000 Kč, dle § 9 ZDP v celkové výši 40 000 Kč a dle § 10 ZDP v celkové výši 10 000 Kč.

Pro účely porovnání jsou u společníka A relevantní příjmy ze srovnávacího období dle § 6, 7 a 9 ZDP, tj. v tomto případě se jedná v souhrnu o částku 170 000 Kč. Tuto částku je třeba porovnat s příjmy významně dotčené činnosti (provozu restaurace) ve srovnávacím období připadajícími na jeho podíl ve společnosti, tj. s částkou 150 000 Kč. Protože v tomto případě z pohledu společníka A není na něho připadající příjem z dotčené činnosti společnosti převažující, není splněna podmínka převažujícího příjmu u společníka A.

U společníka B činí část příjmů významně dotčené činnosti (provozu restaurace) ve srovnávacím období připadajících na jeho podíl ve společnosti 350 000 Kč (70 % z 500 000 Kč). Přitom ve srovnávacím období pobíral společník B také příjmy dle § 6 ZDP v celkové výši 8 000 Kč, příjmy dle § 7 ZDP v celkové výši 20 000 Kč a dle § 9 ZDP v celkové výši 40 000 Kč.

Pro účely porovnání jsou u společníka B relevantní příjmy ze srovnávacího období dle § 6, 7 a 9 zákona o daních z příjmů, tj. v tomto případě se jedná v souhrnu o částku 68 000 Kč. Tuto částku je třeba porovnat s příjmy z významně dotčené činnosti (provozu restaurace) ve srovnávacím období připadajícími na jeho podíl ve společnosti, tj. s částkou 350 000 Kč. Protože v tomto případě z pohledu společníka B je na něho připadající příjem z dotčené činnosti společnosti převažující, je splněna podmínka převažujícího příjmu u společníka B.

Může společník dostat kompenzační bonus, pokud skončí v karanténě nebo izolaci?

Ano, i společníci dostávají kompenzační bonus, pokud skončí v karanténě. Původně měli mít nárok na kompenzační bonus v karanténě společníci, kteří si platí nemocenské pojištění. V Poslanecké sněmovně ale došlo k úpravě a nárok na kompenzační bonus budou mít i společníci, kteří skončí v karanténě či izolaci, nemocenské pojištění si neplatí, ale splní další podmínky (např. 30 % pokles tržeb).

Může u s. r. o. žádat více společníků, nebo pouze jeden?

Žádost podává každý ze společníků sám za sebe jako fyzická osoba, tedy nikoli jako s. r. o.

Pokud je společník společníkem ve více firmách, může žádat o více bonusů?

Nikoli, může žádat pouze o jeden.

Pokud jste společníkem ve více s. r. o. a podmínky pro kompenzační bonus například splňujete pouze v jedné firmě, můžete i tak žádat?

V případě, že je fyzická osoba společníkem ve více s. r. o., posuzuje se splnění podmínek stanovených pro subjekt kompenzačního bonusu v případě společníka s. r. o. výlučně ve vztahu k osobě žadatele a té společnosti, které se žádost týká. Případné nesplnění podmínek jinou společností, v níž je žadatel také společníkem (např. jiná společnost, v níž je žadatel také společníkem, má více než dva společníky, je v likvidaci, nebo nespolehlivým plátcem apod.), nehraje roli.

Když firma vykonává více významně dotčených činností, je nárok na více bonusů?

V případě, kdy společnost s ručením omezeným vykonává více činností, může docházet k významnému dotčení jejich výkonu ze stejného či z různých důvodů. Ať již subjekt deklaruje významnost dotčení výkonu jedné či více činností, nárok na kompenzační bonus vzniká vždy pouze jednou.

Mají plátci DPH při testech „významného dotčení činnosti“ a „majoritních příjmů“ vycházet z příjmů snížených o DPH, tak jako u daně z příjmů?

Ano, při předmětných testech vychází plátci DPH z příjmů bez DPH.

Kolik bonus činí?

Kompenzační bonus pro společníky činí až 1000 Kč za den. V návrhu se nachází omezující podmínka, že výše kompenzačního bonusu za bonusové období nesmí překročit limitní částku. Limitní částka se vypočte jako rozdíl průměrné měsíční výše příjmů ze všech významně dotčených činností ve srovnávacím období a výše příjmů ze všech významně dotčených činností ve srovnávaném období, a to celé vydělené počtem kalendářních dní srovnávaného období.

Společníci, kteří jsou v karanténě či izolaci a nesplňují podmínku 30% poklesu tržeb, ale jsou nemocensky pojištění, by měli dostávat taxativních 500 Kč denně. Ti, kteří splňují podmínky snížení tržeb, mohou dosáhnout až na 1000 Kč i bez nemocenského pojištění.

Jakým způsobem půjde žádost podat?

Jak už bylo řečeno na začátku, žádost zatím nelze podávat. Až bude návrh schválen, žádost o kompenzační bonus půjde podat stejným způsobem jako u předchozích verzí bonusu:

Dokdy půjde žádost podat?

Žádost o kompenzační bonus půjde podat nejpozději do 2 měsíců po skončení bonusového období.

Co bude potřeba k žádosti přiložit?

Platí, že společníci nemusí výši tržeb v žádosti nijak dokládat a stačí je vyčíslit. Může se ale stát, že finanční úřad po nich bude chtít jejich tvrzení doložit. V případě pochybností finančního úřadu může být žadatel individuálně kontaktován k prokázání uvedených částek, například výpisem z účtů, účetními doklady nebo evidencí plateb.

školení-leden22-molín

Jakému finančnímu úřadu má společník žádost podávat? Podle svého bydliště, nebo podle sídla firmy?

Místní příslušnost se řídí nikoli příslušností společnosti s ručením omezeným, ale příslušností žadatele, tj. dle místa trvalého bydliště fyzické osoby.

Autor článku

Zástupce šéfredaktora Podnikatel.cz a BusinessCenter.cz ➡️ Sledujte Dana na Twitteru @danmoravek

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).