Hlavní navigace

Nemoc zaměstnance a řádná dovolená od roku 2021 v příkladech

13. 5. 2021
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Dočasná pracovní neschopnost je pro účely dovolené limitovanou překážkou v práci. Je to ale složitější. Někdy se započítá plně či v limitu, jindy naopak vůbec.

Dočasná pracovní neschopnost je zřejmě nejčastější překážkou v práci na straně zaměstnance, která ovlivní nárok na jeho řádnou dovolenou. Podle nových podmínek již nedochází z důvodu nemoci ke krácení řádné dovolené. Doba dočasné pracovní neschopnosti se považuje nebo nepovažuje za výkon práce. 

Poskytování řádné dovolené se od roku 2021 zásadně změnilo. V našem seriálu věnovaném této důležité změně jsme již popisovali roční nárok na řádnou dovolenou, nárok na její poměrnou část i posouzení limitovaných překážek v práci. Více v článcích:

Dočasná pracovní neschopnost a pracovní úraz

Výkonem práce pro účely řádné dovolené je faktický výkon práce a překážky v práci uvedené v § 348 odst. 1 zákoníku práce. Ne všechny překážky v práci na straně zaměstnance se však pro účely řádné dovolené považují za výkon práce v plném rozsahu. Jedná se o takzvané limitované překážky v práci. Jsou vyjmenovány v ustanovení § 216 odst. 2 zákoníku práce. Mimo jiné jde o zameškanou dobu v témže kalendářním roce z důvodu dočasné pracovní neschopnosti, s výjimkou pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.

Pokud tedy byla dočasná pracovní neschopnost způsobena pracovním úrazem či nemocí z povolání, nárok na řádnou dovolenou nijak neovlivní.

Příklad 1: Zaměstnankyně utrpěla 8. července 2021 pracovní úraz. Do konce roku 2021 byla v pracovní neschopnosti. Její týdenní pracovní doba činí 37,5 hodin, podle harmonogramu směn měla odpracovat 1962 hodin. Avšak z důvodu nemoci v důsledku pracovního úrazu odpracovala pouze 912 hodin. Zaměstnavatel poskytuje dovolenou v délce 5 týdnů. 

Jelikož se doba dočasné pracovní neschopnosti v tomto případě započítá pro účely řádné dovolené plně, zaměstnankyni vznikne nárok na řádnou dovolenou za kalendářní rok. Tedy 1962/37,5 = 52,3násobků týdenní pracovní doby. Nárok na řádnou dovolenou v plném rozsahu činí 188 hodin (5 × 37,5).

Obecná dočasná pracovní neschopnost

Jiná situace nastane při takzvané obecné dočasné pracovní neschopnosti, která je limitovanou překážkou v práci. Za výkon práce se pro účely dovolené považuje doba těchto překážek v práci pouze tehdy, jestliže zaměstnanec mimo dobu jejich trvání v kalendářním roce odpracoval alespoň dvanáctinásobek stanovené týdenní pracovní doby nebo dvanáctinásobek kratší týdenní pracovní doby. Tuto podmínku lze splnit faktickým výkonem práce nebo překážkami, které se pro účely řádné dovolené považují za výkon práce (§ 348 odst. 1 zákoníku práce). Limitované překážky se započítají maximálně dvacetinásobkem stanovené nebo kratší sjednané týdenní pracovní doby.

Díky dočasné pracovní neschopnosti v řadě případů vznikne pouze nárok na poměrnou část dovolené. K tomu ale musí být splněny dvě podmínky (kumulovaně).

  • nepřetržité trvání pracovního poměru v daném kalendářním roce u téhož zaměstnavatele alespoň v délce 4 týdnů (takzvaná čekací doba) a
  • výkon práce v rozsahu stanovené nebo kratší stanovené týdenní pracovní doby připadající na dobu 4 týdnů, tj. odpracování alespoň 4násobku příslušné týdenní pracovní doby.

Příklad 2: Zaměstnanec onemocněl v průběhu měsíce ledna (od 22. ledna) a jeho dočasná pracovní neschopnost, která nevznikla v důsledku pracovního úrazu či nemoci z povolání, trvala až do konce roku 2021. Jeho týdenní pracovní doba činí 40 hodin. Zaměstnavatel poskytuje 4 týdny řádné dovolené. 

Protože zaměstnanec onemocněl hned začátkem ledna a ze své týdenní pracovní doby stihl odpracovat pouze 14 směn + jeden placený svátek, tj. 3násobek týdenní pracovní doby, nevzniká za tento rok žádný nárok na řádnou dovolenou. Přestože pracovní poměr zaměstnance trvá po celý rok.

Příklad 3: Zaměstnanec onemocněl v průběhu měsíce února (19. února) a jeho dočasná pracovní neschopnost, která nevznikla v důsledku pracovního úrazu či nemoci z povolání, trvala až do konce roku 2021. Jeho týdenní pracovní doba činí 40 hodin. Zaměstnavatel poskytuje 4 týdny řádné dovolené (roční nárok 40 hodin x 4 týdny). 

Zde již bude splněna podmínka pro nárok na poměrnou část řádné dovolené, tedy jak nepřetržité trvání pracovního poměru, tak i odpracování alespoň 4násobku týdenní pracovní doby. Do 18. února zaměstnanec odpracoval 35 směn, tedy 280 hodin. To činí 7násobek týdenní pracovní doby. Pro zápočet limitovaných překážek to však nestačí. Zaměstnanec neodpracoval 12násobek týdenní pracovní doby. Doba dočasné pracovní neschopnosti se nezapočítá vůbec.

Jeho nárok na dovolenou bude (7/52) x 160 = 22 hodin.

Příklad 4: Použijeme stejné zadání jako v prvním příkladu, avšak nemoc nebyla způsobena pracovním úrazem. Jednalo se o dočasnou pracovní neschopnost. Zaměstnankyně onemocněla 8. července 2021. Do konce roku 2021 byla v pracovní neschopnosti. Její týdenní pracovní doba činí 37,5 hodin, podle harmonogramu směn měla odpracovat 1962 hodin. Avšak z důvodu nemoci odpracovala pouze 912 hodin. Zaměstnavatel poskytuje dovolenou v délce 5 týdnů, tj. roční nárok činí 188 hodin (5 × 37,5). 

skoleni_29_6

Zaměstnankyně odpracovala 912 hodin, tj. 24násobku její týdenní pracovní doby. Podmínka odpracování 12násobku týdenní pracovní doby pro zápočet limitovaných překážek je splněna. Dočasnou pracovní neschopnost můžeme započítat, avšak v maximálním možném limitu, tj. 20násobku týdenní pracovní doby.
Zaměstnankyně bude mít nárok na 160 hodin řádné dovolené.

Výpočet: ((24+20)/52) x 188 = 160 hodin.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).