Plátcům DPH a obecně osobám povinným (někdy i nepovinným) k dani dle zákona o DPH vznikají určitá práva a povinnosti. Pokud tyto povinnosti nejsou dodržovány, může být plátce DPH označen za tzv. nespolehlivého plátce DPH. Co pro něj přidělení této nálepky znamená a jaká rizika nese obchodování s takovou osobou?
Osoby dle zákona o DPH
Zákon o DPH definuje osoby, kterých se tento zákon týká. Ve většině případů nemá zákon o DPH dopad na tzv. osoby nepovinné k dani, kterými se rozumí nepodnikatelé – tedy běžní občané. Na koho však většina ustanovení směřuje, jsou tzv. osoby povinné k dani, kterými jsou podnikatelé nebo osoby vykonávající ekonomickou činnost.
Od osob povinných k dani je zapotřebí ještě rozlišovat osoby registrované k dani. Jsou to takové osoby, kterým bylo přiděleno daňové identifikační číslo pro účely daně z přidané hodnoty v rámci obchodování mezi členskými státy. V tuzemsku se jedná typicky o plátce daně z přidané hodnoty a identifikované osoby.
Stručně a jednoduše lze tedy shrnout, že osoby nepovinné k dani jsou běžní občané, osoby povinné k dani potom podnikatelé s tím, že se může jednat jak o neplátce daně z přidané hodnoty, tak o plátce daně z přidané hodnoty nebo identifikované osoby.
Nespolehlivý plátce v zákoně o DPH
Institut nespolehlivého plátce definuje zákon o DPH v § 106a. Nespolehlivým plátcem se potom stává ten plátce, který poruší závažným způsobem své povinnosti vztahující se ke správě daní. O takovém plátci pak může správce daně rozhodnout, že se jedná o nespolehlivého plátce.
Plátci daně se však mohou proti tomuto rozhodnutí odvolat, a to ve lhůtě do 15 dní ode dne doručení rozhodnutí. Následně má toto rozhodnutí odkladný účinek. Pokud by se však jednalo o „důvody hodných zvláštního zřetele“, může správce daně odkladný účinek vyloučit.
Nespolehlivá osoba
Zákon o DPH však myslí také na situace, kdy se tzv. nespolehlivý plátce deregistruje od daně z přidané hodnoty. Aby nedošlo automaticky k zániku tohoto varovného označení a k následné registraci k dani z přidané hodnoty tzv. s čistým štítem, mění se jeho označení z nespolehlivého plátce na tzv. nespolehlivou osobu.
Nespolehlivou osobou se však může stát i osoba, která není plátcem daně z přidané hodnoty, která poruší závažným způsobem své povinnosti vztahující se ke správě daní. I zde může správce daně rozhodnout o tom, že se tato osoba stane nespolehlivou osobo. I zde má ale tato osoba možnost odvolat se, a to do 15 dní ode dne doručení rozhodnutí. Stejně jako v předchozím případě má v případě odvolání rozhodnutí odkladný účinek.
Pokud se nespolehlivá osoba stane plátcem, stává se současně nespolehlivým plátcem. Pokud by se tato osoba stala členem skupiny, automaticky se stane celá skupina nespolehlivým plátcem.
Jak zrušit označení nespolehlivé osoby nebo nespolehlivého plátce
Osoby, kterým byl přiřazen štítek nespolehlivé osoby nebo nespolehlivého plátce, mohou požádat správce daně o vydání rozhodnutí, že již nejsou považovány za nespolehlivé. To má ovšem své podmínky.
Žádost mohou podávat osoby nejdříve po uplynutí jednoho roku ode dne nabytí pravomoci rozhodnutí o tom, že jsou nespolehlivými, nebo ode dne, kterým správce zamítl žádost o vydání rozhodnutí, že již nespolehlivými nejsou. Anebo v případě, že je skupina, jejíž byly členové, nespolehlivým plátcem.
Informace k GFŘ k institutu nespolehlivého plátce
Generální finanční ředitelství vydalo již několikrát aktualizovanou informaci k institutu nespolehlivého plátce, která blíže rozvádí, co je myšleno závažným porušením plnění povinností, jak se ručí za daň a informace k rozhodnutí o přidělení nebo odebrání statutu nespolehlivého plátce. Informace GFŘ je volně dostupná na webových stránkách finanční správy.
Informace GFŘ zpřesňuje, že nespolehlivý plátce nemůže v návaznosti na § 99a zákona o DPH rozhodnout o změně jeho zdaňovacího období. Nespolehlivý plátce se tak nemůže stát kvartálním plátcem DPH.
Co je ovšem velmi důležité, je upřesnění informací k ručení za daň, kterou nespolehlivý plátce neuhradil. Informace GFŘ přímo uvádí, že příjemce zdanitelného plnění ručí za nezaplacenou daň z tohoto plnění, pokud v okamžiku jeho uskutečnění nebo poskytnutí úplaty za toto plnění byla o této osobě zveřejněna informace, že se jedná o nespolehlivého plátce. Tato povinnost vychází ze znění zákona o DPH v § 109 odst. 3.
Je proto vhodné, aby podnikatelé pravidelně ověřovali ve veřejných databázích, že některý z jejich dodavatelů nemá přiznán statut nespolehlivého plátce.
Aby se příjemce plnění zbavil rizika, že z přijatého plnění dodavatele daň neodvede, může využít znění zákona o DPH v § 109a, které stanoví tzv. zajištění daně. Při aplikaci tohoto ustanovení zákona může příjemce plnění uhradit daň vzniklou z tohoto plnění přímo správci daně namísto poskytovatele plnění.
