Hlavní navigace

V Česku podniká rekordní počet lidí. Stojí za rozmachem podnikání švarcsystém?

20. 7. 2010
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: 397604
„Co Čech, to muzikant,“ říká se. Během posledních let by se dalo toto rčení změnit na „co Čech, to podnikatel“. Jenže nad více než 2 miliony tuzemských podnikatelů visí nemalý otazník, který se nazývá švarcsystém.

Ani v prvním pololetí roku 2010 se nezastavil rostoucí trend v oblasti počtu podnikatelů. Jejich množství se od začátku roku zvýšilo o více než 30 000 a v Česku tak v současnosti podniká již skoro dva a čtvrt milionu občanů. Zájem o podnikání navíc roste i mezi cizinci, kterých též se živnostenským oprávněním přibývá.

Za neustálým nárůstem podnikatelů spatřují odborníci několik faktorů, které se však vzájemně nemusí vylučovat. Někteří považují za hlavní příčinu snahu lidí postavit se na vlastní nohy, čemuž nahrála i recese, která řadu Čechů připravila o práci. Jiní však připisují statistiky o zvyšujícím se počtu podnikatelů především švarcsystému, na který prý firmy přecházejí.

Počet podnikatelů roste i v roce 2010

Podle statistik se zdá, že horší stav české ekonomiky paradoxně nahrává rozvoji podnikání. Vloni se totiž navzdory recesi zvýšil počet podnikatelů o více než 60 000 a rostoucí trend se nezastavil ani v roce 2010. Za prvních šest letošních měsíců jich přibylo 32 118 a v současnosti tak podniká nejvíce lidí v historii České republiky, celkem 2 205 777. Vyplývá to z aktuálních statistik ministerstva průmyslu a obchodu k 30. červnu 2010, které má business server Podnikatel.cz k dispozici.

Na nárůstu podnikatelů se podílely jak fyzické, tak právnické osoby. Počet prvně jmenovaných stoupl o 21 235, takže ministerstvo v současnosti registruje již 1 889 991 fyzických osob, které se zabývají podnikáním. Vzrostl i počet právnických osob, jejichž množství dosáhlo 315 786. Jak dále ukazují statistiky, zvýšil se v Česku v roce 2010 také počet podnikajících cizinců, a to na stávajících 89 445.

Vývoj počtu podnikatelů v ČR
31. prosinec 1993 31. prosinec 2003 31. prosinec 2008 31. prosinec 2009 30. červen 2010
Počet podnikatelů celkem 889 857 1 962 868 2 112 424 2 173 659 2 205 777
 – z toho fyzické osoby 794 937 1 726 683 1 826 928 1 868 756 1 889 991
 – z toho právnické osoby 94 920 236 185 285 496 304 859 315 786
Cizinci 7292 62 293 77 158 87 753 89 445

Zdroj: MPO

Množství podnikatelů se tak permanentně zvyšuje již od vzniku České republiky v roce 1993. Ještě na konci „prvního“ roku fungování nového státu podnikalo 900 000 Čechů, o deset let později se jich vydalo na podnikatelskou dráhu již více než dvojnásobek. Pokud by tento vzestup pokračoval i nadále, mohlo by během několika let dojít k prolomení hranice 2,5 milionu podnikatelů. V Česku by pak podnikal v podstatě každý čtvrtý občan. Čtěte více: Navzdory recesi podniká už každý pátý Čech.

Upadá výroba, do popředí se dere internet a služby

Ekonomové přičítají neustálé rozšiřování podnikání především činorodosti a aktivitě českých občanů a pověstným zlatým českým ručičkám. Lidé jsou nespokojení v zaměstnání, kde musí přijímat příkazy a raději preferují živnosti, kde jsou pánem svého času. Svou roli hraje i míra zdanění. Živnostníci mají narozdíl od zaměstnanců svobodu volby. Mohou volit nižší odvody za cenu nižší úrovně státního zabezpečení, komentoval pro server Podnikatel.cz Marek LoužekCentra pro ekonomiku a politiku.

Přestože celkový počet podnikatelů roste, v některých oborech mnohdy nastává situace zcela opačná. Dlouhodobě třeba klesá podíl řemesel a výroby. Naopak pak expandují firmy v odvětví služeb a informačních technologií. Nezanedbatelnou část nových podnikatelů tvoří také provozovatelé internetových obchodů, se kterými se během posledního roku roztrhl pytel. Více než 10 000 e-shopů a roční obrat ve výši desítek miliard korun je toho jasným důkazem. Čtěte také: „Zlaté české ručičky a hlavičky“. Potvrzují to (ne)tradiční živnosti.

Dalšímu vzestupu podnikání mohla podle odborníků nahrát také ekonomická recese, která připravila řadu Čechů o zaměstnání. Tito lidé poté zkoušejí štěstí v podnikání. Zda budou mít úspěch, ukáže teprve čas. V každém případě je vidět, že lidé paternalismus státu nechtějí, domnívá se Loužek. Realitou je však to, že zdaleka ne všichni jsou úspěšní tak, že se tím skutečně uživí, často se totiž jedná pouze o vyřízení živnostenského oprávnění, připojil se Tomio Okamura, tiskový mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří a agentur.

Podle Evy Svobodové, generální ředitelky Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR), přišlo o práci poměrně velké množství lidí, pro které je registrace na Úřadu práce ponižující. Proto se tito lidé rozhodli postavit na vlastní nohy, a to zejména v oblasti služeb, kde není nutný příliš vysoký vstupní kapitál (masérky, osobní prodej apod.), dodala Svobodová.

Nestojí za vším švarcsystém?

Ne všichni však přijímají zvyšující se zájem o podnikání jako pozitivní zprávu. Odbory například varují před rostoucím množství podnikatelů-cizinců, kteří se podle nich stávají OSVČ hlavně kvůli mezerám v systému regulace zahraniční pracovníků. Jako podnikatelé totiž cizinci nemusí získávat povolení k zaměstnání ani zelené karty. To zvyšuje rizika výskytu takových jevů jako je švarcsystém a s ním souvisejících problémů. Tuto situaci dokumentují i údaje z ČSSZ, které hovoří o tom, že z 83 514 cizinců, kteří v roce 2009 obdrželi živnostenské oprávnění, jich bylo pouze 61 % registrovaných na úřadech ČSSZ, uvedla Českomoravská konfederace odborových svazů ve svém prohlášení.

Content First

To, že některé firmy mohly přejít na nelegální tzv. švarcsystém, tedy na zaměstnávání lidí s živnostenským oprávněním, připouští i zástupci podnikatelů. Firmy v potížích daly výpověď svým zaměstnanců a nabraly je zpátky jako tzv. ičaře, což je vyjde podstatně levněji, potvrdila business serveru Podnikatel.cz Eva Svobodová z AMSP ČR.

Vše navíc probíhá navzdory kontrolním úřadům. Nejvíce totiž záleží na koncipování smlouvy mezi podnikatelem a živnostníkem (bývalým zaměstnancem). Podle právníků stačí, aby ve smlouvě nebyly klasické termíny z pracovních smluv jako druh a místo práce či délka pracovní doby. Pokud se smlouva zformuluje tak, že smluvní strana bude dodávat služby a ve smlouvě se uvede jenom termín dodání, vše bez větších potíží projde. Čtěte více: Návrat švarcsystému, ukázky české vychytralosti, asi nehrozí.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Zástupce šéfredaktora Podnikatel.cz a BusinessCenter.cz

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).