Nevysvětlíte zaměstnanci, proč bere méně než ostatní? Bude vám hrozit vysoká pokuta

ČR musí transponovat evropskou směrnici

Ministerstvo práce a sociálních věcí již poslalo do připomínkového řízení návrh novely zákoníku práce, která do českého právního řádu promítá evropskou směrnici o transparentnosti odměňování. Česká republika má povinnost tuto směrnici transponovat do 7. června 2026. Základním principem směrnice je zvýšení transparentnosti v celém procesu odměňování – jak před vznikem pracovněprávního vztahu, tak během jeho trvání. Směrnice dále stanovuje, na základě kterých kritérií je možné objektivně stanovovat hodnotu práce a následně diferencovat výši odměny za práci či poskytování jiných plnění, aniž by docházelo k diskriminačnímu zacházení.

Sníží se informační asymetrie mezi zaměstnavatelem a uchazečem o práci

Nově by se tak měla do českého právního řádu zavést hned řada novinek. Návrh například počítá se zákazem dotazování zaměstnavatele na historii odměňování uchazeče a zavedením povinnosti prokazatelně poskytnout uchazeči informaci o minimální výši odměny za práci a o dalších peněžitých plněních a plněních peněžité hodnoty ještě před zahájením jednání o uzavření pracovní smlouvy. Tyto povinnosti si budou týkat i dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Přečtěte si také:

Mzda v inzerátu zatím povinná nebude. Novela ji ale přikazuje sdělit uchazečům během náboru

Změní se i systémy odměňování

Zaměstnavatelé dále budou muset nově vytvořit systém odměňování, jenž vychází z objektivního rozdělení prací do skupin podle jejich hodnoty, a to na základě kritérií již obsažených v zákoníku práce – složitosti, odpovědnosti a namáhavosti. Tento systém zároveň stanoví způsob odměňování, formu a složky odměny i způsob jejich odstupňování. Odměna za práci musí být zaměstnanci poskytována právě na základě tohoto systému, který musí být upraven ve vnitřním předpisu nebo sjednán v kolektivní smlouvě. Navržené řešení tak posiluje transparentnost, předvídatelnost a kontrolovatelnost odměňování u zaměstnavatelů, upřesňuje se v důvodové zprávě.

Obdobná povinnost navíc bude platit i pro poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty. Zaměstnavatel, který tato plnění poskytuje, bude povinen stanovit systém určující objektivní a nediskriminační kritéria, na jejichž základě tato plnění poskytuje. Rovněž tento systém musí být zakotven ve vnitřním předpisu nebo kolektivní smlouvě. Úprava tak reflektuje požadavek směrnice zajistit rovné zacházení nejen při poskytování základní odměny za práci, ale i dalších forem plnění, dodává důvodová zpráva.

Zaměstnanci získají právo na informace o odměně

Návrh také zavádí právo zaměstnanců získat od zaměstnavatele přesné a srovnatelné informace o své odměně a o průměrné výši odměn v jejich skupině prací. Cílem úpravy má být umožnit zaměstnancům efektivně posoudit, zda je vůči nim dodržována zásada rovného odměňování za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty, a vytvořit právní rámec, který umožní odstranění případných nerovností.

Zaměstnavatel bude nově muset na písemnou žádost zaměstnance poskytnout do dvou měsíců informaci o jeho vlastní odměně a o průměrné výši odměn v příslušné skupině prací rozdělené podle pohlaví. Zaměstnanec bude mít zároveň právo požadovat vysvětlení nebo doplnění poskytnutých údajů, pokud budou neúplné nebo nepřesné. Žádost půjde podat i prostřednictvím zástupce zaměstnanců.

Zaměstnavatel bude mít právo omezit zaměstnance v nakládání s poskytnutými údaji, s výjimkou informace o jeho vlastní odměně. Úprava zavádí i mechanismus ochrany soukromí ostatních zaměstnanců: pokud by poskytnutí informací vedlo k odhalení individuální odměny jiného zaměstnance, budou údaje poskytnuty veřejnému ochránci práv. Zaměstnavatel bude muset nejméně jednou ročně informovat všechny zaměstnance o jejich právu tyto informace vyžadovat a o způsobu podání žádosti, doplňuje důvodová zpráva.

Větší firmy budou muset podávat zprávy

Zaměstnavatelé, kteří mají nad 100 zaměstnanců, budou muset navíc vypracovávat zprávu o rozdílech v odměňování ve skupinách prací a ta bude muset být dostupná pro všechny zaměstnance a případně i jejich zástupce. Zaměstnanci navíc budou mít právo požadovat vysvětlení zveřejněných údajů. Pokud by poskytnutí informací vedlo k odhalení individuální odměny za práci jiného zaměstnance, mohou být tyto údaje poskytnuty pouze veřejnému ochránci práv, čímž se zajišťuje ochrana soukromí.

Zprávy o rozdílech v odměňování ve skupinách prací pak budou zaměstnavatelé poskytovat i ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV), a to prostřednictvím datové schránky, a to na předepsaném formuláři (jehož vzor bude stanoven vyhláškou). Zaměstnavatelé s 250 a více zaměstnanci budou tyto údaje poskytovat ministerstvu každoročně, zaměstnavatelé se 100 až 249 zaměstnanci jednou za tři roky.

MPSV se stane monitorovacím orgánem

Právě ministerstvo práce a sociálních věcí se má stát monitorovacím orgánem odpovědným za analýzu příčin rozdílů v odměňování a za zpracování zpráv o rozdílech v odměňování u jednotlivých zaměstnavatelů. Ministerstvo bude údaje o rozdílech v odměňování vycházející ze zpráv zveřejňovat prostřednictvím nově zřízeného informačního systému veřejné správy, který umožní snadné srovnání mezi velikostními kategoriemi zaměstnavatelů, odvětvími i jednotlivými kraji a bude obsahovat také historická data za předchozí čtyři roky.

První zveřejnění výstupů je nastaveno částečně v souladu s harmonogramem směrnice: zaměstnavatelé se 150 a více zaměstnanci budou do systému reportování zahrnuti již v roce 2028, zatímco zaměstnavatelé se 100 až 149 zaměstnanci v roce 2031. Zaměstnanci agentury práce, kteří jsou dočasně přiděleni k výkonu práce u uživatele, budou poprvé vykazováni až v roce 2031 (za období kalendářního roku 2030), konkretizuje důvodová zpráva.

Bude neodůvodněný rozdíl v odměnách? Zaměstnavatel to bude muset napravit

Pokud ze zprávy o rozdílech v odměňování ve skupinách prací vyplyne neodůvodněný rozdíl alespoň 5 % v odměňování mezi pohlavími, který nebyl zaměstnavatelem relevantně odůvodněn nebo odstraněn do 6 měsíců, aktivuje se nový proces posouzení odměňování. V takovém případě musí zaměstnavatel zanalyzovat rozdíly v odměňování žen a mužů a navrhnout opatření k jejich odstranění. Výstup bude muset být projednán se zástupci zaměstnanců. Výsledky se zveřejní zaměstnancům a jejich zástupcům a zaměstnavatel musí neodůvodněné rozdíly napravit ve spolupráci s odborovou organizací nebo radou zaměstnanců. Zaměstnavatelé budou moci požádat veřejného ochránce práv o stanovisko k provádění nápravných opatření.

Pokud zástupci zaměstnanců u zaměstnavatele nepůsobí, zaměstnavatel musí oznámit zaměstnancům vznik povinnosti provést posouzení odměňování zaměstnanců a vyzvat zaměstnance, aby si ustavili svého zástupce (založili odborovou organizaci nebo požádali o volbu rady zaměstnanců). Pokud tak neučiní, zaměstnavatel je oprávněn provést posouzení odměňování bez projednání se zástupci zaměstnanců, píše se v důvodové zprávě.

Nevytvoříte zprávu o rozdílech v odměňování? Bude hrozit pokuta až 1 milion korun

Návrh počítá i se zavedením sankcí. Za přestupek se nově budou považovat i omezení zaměstnanců v nakládání s informacemi o jejich odměně, nevytvoření systému odměňování nebo systému poskytování jiných peněžitých plnění, neposkytnutí zákonem stanovených informací o odměňování, jakož i nesplnění povinností souvisejících se zveřejňováním údajů a odůvodnění rozdílů v odměňování. Přestupků se mohou dopustit jak fyzické osoby, tak právnické a podnikající fyzické osoby v postavení zaměstnavatele.

Za nevytvoření zprávy o rozdílech v odměňování ve skupinách prací, neprovedení posouzení odměňování, nevytvoření systému odměňování nebo dotazování se uchazeče o zaměstnání na historii odměňování půjde uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč. Za ostatní porušení povinností v oblasti transparentnosti odměňování lze uložit pokutu až do výše 200 000 nebo 400 000 Kč. Sankční úprava tak má preventivní i represivní charakter a směřuje k posílení ochrany zaměstnanců a k prosazování zásady rovného odměňování za stejnou nebo srovnatelnou práci, podotýká se v důvodové zprávě.

Kdy začnou změny platit?

Pokud novela projde celým legislativním procesem, základní ustanovení zákona by měla nabýt účinnosti od 1. ledna 2027. Povinnosti spojené se zpracováním zpráv o rozdílech v odměňování začnou platit od roku 2028 u zaměstnavatelů se 150 a více zaměstnanci, přičemž menších zaměstnavatelů o velikosti 100 až 149 zaměstnanců se to bude týkat až od roku 2031.