Hlavní navigace

Nezabavitelná částka v exekucích a insolvencích v roce 2021

14. 1. 2021
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Každoročně se upravuje částka, která je v rámci srážek ze mzdy nepostižitelná. Tentokrát opět směrem nahoru. Rok 2021 přináší dlužníkům i jiné příznivé novinky.

V exekučních srážkách se využívá pojem nezabavitelná (nepostižitelná) část mzdy. Tato částka nesmí být zaměstnanci v rámci exekučních srážek sražena, naopak mu musí být vždy vyplacena. Má sloužit k zajištění jeho základních životních potřeb. Upravuje ji občanský soudní řád, ale i speciální nařízení vlády o nezabavitelných částkách. Na ochranu dlužníků pamatovali zákonodárci i při schvalování nového peněžitého příspěvku takzvaného stravenkového paušálu. Avšak ne neomezeně.

Nezabavitelná částka mzdy od roku 2021

Součástí nezabavitelné části je částka připadající na osobu povinného (zaměstnanec s exekučními srážkami), eventuálně úpadce (zaměstnanec s insolvenčními srážkami), a částky na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné.

Počínaje lednem, tj. u mezd zpracovávaných za měsíc leden vyplácených zaměstnancům v únoru, se výše nezabavitelné částky mění. Pro rok 2021 činí nezabavitelná částka dlužníka 7872,80 Kč. Na každou osobu, které je povinen dlužník poskytovat výživné, se uplatní 1/3 z hodnoty nezabavitelné částky na osobu povinného, tj. 2624,30. Částka, nad kterou se srazí veškerý zbytek mzdy, je pro tento rok stanovena na 20 994 Kč.

Nezabavitelnou částku tvoří dvě složky: životní minimum jednotlivce a normativní náklady na bydlení. Průměrné náklady na bydlení byly vyčísleny a zveřejněny formou nařízení vlády č. 580/2020 Sb. Pro rok 2020 činí 6 637 Kč. Částka životního minima byla upravena již v průběhu roku 2020 a činí 3 860 Kč. Další zvýšení (a tím i zvýšení nezabavitelné částky) navrhuje MPSV v průběhu roku 2021.

Povinný (tj. zaměstnanec) má vždy nárok na nezabavitelnou částku a další částky dle počtu vyživovaných osob. Na manžela povinného se započítává jedna třetina nezabavitelné částky, i když má samostatný příjem. Na vyživované dítě se započítává jedna třetina nezabavitelné částky každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů. Jedna třetina nezabavitelné částky se nezapočítává na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá.

V průběhu výpočtu se obvykle pracuje s haléřovými částkami. Na celé koruny nahoru se zaokrouhlí v souladu s nařízením vlády o nezabavitelných částkách až konečná nezabavitelná částka po součtu na poplatníka a jeho vyživované osoby.

Rok 2020 (od 1. července) 2021 (od 1. ledna)
Životní minimum jedince 3 860 Kč 3 860 Kč
Náklady na bydlení 6 502 Kč 6 637 Kč
Základní nezabavitelná částka 10 362 Kč 10 497 Kč
Dvojnásobek nezabavitelné částky 20 724 Kč 20 994 Kč
3/4 ze základní nezabavitelné částky 7771,50 Kč 7 872,80 Kč
1/3 z nezabavitelné částky 2 590, 50 Kč 2 624,30 Kč
1/3 zbytku čisté mzdy 6 908 Kč 6998 Kč

Příklady nezabavitelných částek:

  • Svobodná, bezdětná pracovnice bude mít základní nezabavitelnou částku 7 873 Kč.
  • Ženatý zaměstnanec (manželka a dvě děti) bude mít nezabavitelnou částku 15 746 Kč (7872,80 + 2624,30 + 2624,30 + 2624,30).

Připomenutí postupu výpočtu srážek ze mzdy

  1. Stanovíme čistou mzdu.
  2. Z čisté mzdy odpočítáme nezabavitelnou částku (7872,80 Kč) + částku za každou vyživovanou osobu (2624,30 Kč). Sečteme a případně zaokrouhlíme na celé Kč nahoru dle § 3 nařízení o nezabavitelných částkách.
  3. Jestliže je rozdíl čisté mzdy a nezabavitelných částek větší než dvojnásobek základní nezabavitelné částky, je tato část plně zabavitelnou částkou. Částku 20 994 Kč (nebo nižší zbytek) zaokrouhlíme směrem dolů dle § 279 občanského soudního řádu na částku dělitelnou třemi. Z částky 20 994 Kč vychází 6998 Kč (případný zbytek se připočte k základní nezabavitelné částce povinného, aktuálně nevychází).
  4. Z první třetiny zbytku čisté mzdy se uhradí pohledávky podle svého pořadí bez ohledu na to, zda jde o přednostní pohledávky nebo o pohledávky ostatní. Z druhé třetiny zbytku čisté mzdy se uspokojí bez zřetele na pořadí nejprve pohledávky výživného a teprve pak přednostní pohledávky podle pořadí, kdy bylo plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí. Pokud nestačí částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a pak teprve nedoplatky za dřívější dobu, a to podle poměru běžného výživného. Jestliže by nebylo částkou sraženou z druhé třetiny kryto ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně částka sražená z druhé třetiny poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků. Třetí třetina se vyplácí povinnému.
  5. Plně zabavitelnou část zbytku čisté mzdy připočteme ke druhé třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek, zbývající část se připočte k první třetině.

Příklad:

Čistá mzda zaměstnance činí 24 537 Kč. Má manželku a dvě děti.

Zaměstnanec má nařízeny následující exekuční srážky: Exekuční příkaz – nepřednostní pohledávka ve výši 45 000 Kč (doručeno prvnímu plátci mzdy v roce 2012) a výkon rozhodnutí soudu ve výši 28 589 Kč (přednostní pohledávka doručena prvnímu plátci mzdy v roce 2015).

Nezabavitelná částka: 15 746 Kč (na povinného 7 872,80 + 3 vyživované osoby, tj. 3 × 2624,30 Kč).

Rozdíl: 24 537 – 15 746 =  8 791 Kč

Rozdíl je nižší než dvojnásobek základní nezabavitelné částky, tj. 20 994 Kč. Budeme tedy dále pracovat pouze se třemi třetinami bez plně zabavitelného zbytku, tj. 8 791/3 = 2930 Kč (+ 1 Kč ze zaokrouhlení).

1. třetina zbytku mzdy 2 930 Kč = dle pořadí nepřednostní pohledávka
2. třetina zbytku mzdy 2 930 Kč = jediná přednostní pohledávka
3. třetina zbytku čisté mzdy 2 930 + 1 Kč = zaměstnanec

dan_z_prijmu

Na exekuce bude použito 2× 2 930 Kč (přednostní i nepřednostní pohledávka), zaměstnanci bude ponecháno 18 677 Kč (15 746 Kč + 2 930 Kč + 1 Kč).

Stravenkový paušál a srážky ze mzdy

Od roku 2021 mohou zaměstnavatelé zaměstnancům přispívat na stravování peněžitým příspěvkem, takzvaným stravenkovým paušálem. Peněžitý příspěvek poskytovaný do limitu pro osvobození od daně z příjmů však není považován za mzdu. Ačkoli by jej bylo možno klasifikovat jako jiný příjem, který má vztah k výkonu práce a je poskytován vedle odměny za práci, není uveden v taxativním výčtu § 299 občanského soudního řádu. Z toho důvodu není možné tento příjem postihnout srážkami z jiných příjmů ani přikázáním (jiné peněžité) pohledávky dle § 312 občanského soudního řádu. Avšak pouze do limitu pro osvobození od daně. Případná nadlimitní částka poskytovaná zaměstnavatelem se stává součástí mzdy (základu daně) a tudíž je i postihnutelná v rámci exekučních srážek ze mzdy.

Anketa

V roce 2021 naše společnost

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).