Hlavní navigace

Nezdanitelné části základu daně pro rok 2020 a 2021

26. 1. 2021
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Nezdanitelné části snižují základ daně a tím i vypočtenou daň. Je škoda je v roce 2020 nevyužít. A jaké jsou změny pro rok 2021?

Do oblasti nezdanitelných částí základu daně daňový balíček roku 2021 v podstatě nezasáhl. Je tu ale jiná novela, která pro rok 2021 přináší důležité změny.  S těmito položkami, o které si poplatníci snižují základ daně, se pracuje při zúčtování příjmů. Ať už se jedná o roční zúčtování či daňové přiznání, je ideální čas na zopakování základních pravidel.

Souhrn nezdanitelných částí základu daně

Nezdanitelné části základu daně upravuje § 15 zákona o daních z příjmů. Jedná se o:

  • bezúplatná plnění (dříve označované jako dary),
  • úroky z hypotečního nebo obdobného úvěru,
  • pojistné na penzijní připojištění,
  • pojistné na soukromé životní pojištění,
  • členské odborové příspěvky,
  • příspěvek na úhradu dalšího vzdělávání.

Zaměstnanci uplatňují nezdanitelné části základu daně v ročním zúčtování daní u svého posledního zaměstnavatele. K tomu musí podepsat a vyplnit příslušnou část tiskopisu „Prohlášení k dani“. Mohou tak učinit prostřednictvím původního dvojlistu prohlášení či jednodílného tiskopisu Žádost o roční zúčtování daní. Stejně tak osoby samostatně výdělečně činné uplatní nezdanitelné části v daňovém přiznání. V obou případech je třeba nárok řádně doložit. Způsob prokazování podrobně popisuje ustanovení § 38k a 38l zákona o daních z příjmů.

Bezúplatné plnění

Bezúplatné plnění (dar) může mít charakter finanční částky, nemovité věci, ale i poskytnuté služby. Věcný dar nebo službu je nutné ocenit. Pokud hodnota daru není známa, určí se cenou zjištěnou v souladu se zákonem o oceňování majetku. U darů fyzických osob uplatněných jako nezdanitelná část základu daně musí jejich úhrnná hodnota činit alespoň 1000 korun nebo přesáhnout 2 % ze základu daně. Postačí splnit jednu ze dvou uvedených podmínek. Může se jednat kupříkladu o deset darů v hodnotě 100 korun (podmínka minimální částky 1000 korun) nebo dar, jehož hodnota činí alespoň 2 % základu daně. Zákon však kromě minimální výše darů stanovuje i maximální hranici, a to 15 % základu daně (pro roky 2020 a 2021 maximálně 30 % základu daně – zvýšeno dočasně novelou zákona o daních z příjmů č. 39/2021 Sb.).

Za dar zákon považuje i bezpříspěvkové dárcovství krve a odběr složek krve provedený v jednom dni. Složkami krve se rozumí plazma nebo krevní destičky. Hodnota jednoho odběru je oceněna na 3000 Kč. Dále je možné snížit základ daně při darování orgánu žijícím dárcem nebo darování krvetvorných buněk (kostní dřeně nebo kmenových buněk). Pro daňové účely se hodnota takového daru ocení částkou 20 000 korun. Prokáže se potvrzením transplantačního centra, registru dárců kostní dřeně nebo jiného poskytovatele zdravotních služeb. Z hlediska obecného nařízení o ohraně osobních údajů (GDPR) je vhodnější uplatnění nezdanitelné části základu daně z titulu darování orgánů či kostní dřeně řešit formou daňového přiznání.

Úroky z hypotečního úvěru a z úvěru ze stavebního spoření

Jestliže je účastníků úvěrové smlouvy více, uplatní úroky buď jeden z nich, anebo každý z nich, a to rovným dílem. Za rok 2021 lze odečíst úroky maximálně v úhrnu 300 000 Kč ročně poplatníků téže domácnosti. Pokud poplatník platil úroky pouze po část roku, může uplatnit maximálně odečet 25 000 Kč za každý kalendářní měsíc.

Od roku 2021 se pravidla mění. Maximální limit pro odpočet úroků se snižuje z 300 000 Kč na 150 000 Kč ročně. Nový limit platí pro bytovou potřebu obstaranou po 1. lednu 2021. U bytové potřeby obstarané před 1. lednem 2021 se nic nemění, zůstává limit 300 000 Kč. V případě „nového“ a „starého“ úvěru je třeba nejprve posoudit nový úvěr do sníženého limitu, a poté staré úvěry do celkového limitu 300 000 Kč.

Speciální pravidla jsou stanovena rovněž pro refinancování úvěru. V případě, kdy se bude jednat o bytovou potřebu obstaranou před 1. lednem 2021 (nerozhoduje datum podpisu nového úvěru, ale obstarání bytové potřeby), zůstává 300tisícový maximální možný limit. Jestliže by se ale úvěr rozšiřoval o další prostředky (např. dodatkem ke stávající smlouvě na rekonstrukci uskutečněnou až v roce 2021), uplatní se již nový maximální limit 150 000 Kč.

Nadále lze snížit základ daně o zaplacené úroky z úvěru stavebního spoření nebo z hypotečních úvěrů na financování bytových potřeb. Co je bytovou potřebou, podrobně popisuje § 15 odst. 3 zákona o daních z příjmů. V některých případech musí jít výhradně o bytovou potřebu vlastní, jindy se může jednat o trvalé bydlení druhého z manželů, potomků nebo prarodičů. Podrobněji v ustanovení § 15 odst. 3 zákona o daních z příjmů.

V případě, že úvěr poplatník použil na úplatné nabytí (dříve koupě) pozemku, musí do čtyř let od okamžiku nabytí pozemku (dříve uzavření úvěrové smlouvy) zahájit na tomto pozemku výstavbu bytové potřeby. Pokud tak neučiní, podává daňové přiznání a zdaní prospěch plynoucí z nesprávně uplatněných nezdanitelných částek jako ostatní příjem podle § 10 zákona o daních z příjmů v období, ve kterém k porušení podmínky došlo.

Penzijní pojištění

Poplatníci, kteří uzavřeli smlouvu o doplňkovém penzijním spoření či penzijním připojištění se státním příspěvkem (starší systém – transformovaný fond), si mohou odečíst zaplacené pojistné. Maximální výše odpočtu činí 24 000 Kč. Zaplacené měsíční příspěvky na penzijní připojištění (nebo doplňkové penzijní spoření) se státním příspěvkem je nutné vždy snížit o 1000 korun (částka, ze které se počítá maximální měsíční státní podpora). Zjednodušeně řešeno, daňově jsou uplatnitelné příspěvky poplatníka převyšující 1000 Kč měsíčně. Jsou akceptovány i mimořádné vklady (jsou daňově výhodné), avšak musí být v tomto smyslu upravena smlouva. V opačném případě budou mimořádné vklady považovány za přeplatek do dalšího období.

Potvrzení pro daňové účely zasílané penzijní společností musí obsahovat celkovou částku, kterou je možné v ročním zúčtování daní nebo v daňovém přiznání uplatnit. Dále je možné uplatnit pojistné na základě smlouvy s institucí penzijního pojištění nebo jinak sjednané účasti poplatníka na penzijním pojištění u instituce penzijního pojištění. Poplatník ale dle ustanovení § 15 odst. 5 b zákona o daních z příjmů musí splnit dvě podmínky. Výplata plnění z penzijního pojištění je možná až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let. Částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní pojištění na zdaňovací období (opět ale maximálně 24 000 korun ročně).

Zákon o daních z příjmů počítá i s možností přechodu ze systému penzijního připojištění se státním příspěvkem do nového doplňkového penzijního spoření. V takovém případě se využije pro daňové účely úhrnný limit 24 000 korun.

Platí desetiletá lhůta pro dodanění při zrušení smlouvy o penzijním připojištění před splněním zákonem stanovených podmínek. Jedná se o dříve uplatněné nezdanitelné části základu daně. Například při zrušení smlouvy o penzijním připojištění nebo doplňkovém spoření v roce 2020 se podaným daňovým přiznáním dodaní příspěvky uplatněné v letech 2010 až 2019.

Soukromé životní pojištění

Daňoví poplatníci mohou rovněž snížit základ daně o zaplacené příspěvky na soukromé životní pojištění. Stejně jako v případě penzijního připojištění platí maximální hranice odečtu 24 000 korun. Akceptovatelné jsou pouze smlouvy, které neumožňují výplatu jiného příjmu, jenž není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy.

Pro uplatnění nezdanitelné částky je nutné splnit zákonné podmínky, a to:

  • plnění sjednáno po 60 měsících od uzavření smlouvy,
  • plnění nejdříve v roce, kdy poplatník dosáhne věku 60 let,
  • u pojistné smlouvy s pevně sjednanou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou od 5 do 15 let má sjednanou pojistnou částku alespoň 40 000 Kč a u pojistné doby nad 15 let alespoň 70 000 Kč,
  • podle podmínek pojistné smlouvy není umožněna výplata jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy,
  • pojistná smlouva je uzavřena mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky podle zákona upravujícího pojišťovnictví nebo jinou pojišťovnou usazenou na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.

Pokud poplatník výše uvedené podmínky nedodrží a nechá si plnění vyplatit dříve, podává daňové přiznání a do § 10 zákona o daních z příjmů uvede částky, o které si v předchozích letech snižoval základ daně. Výjimkou jsou smlouvy, u nichž nebylo vyplaceno pojistné plnění nebo odkupné a zároveň rezerva nebo kapitálová hodnota je převedena na novou smlouvu splňující podmínky pro uplatnění nezdanitelné částky. I zde je zavedena maximální desetiletá lhůta na dodanění. Dříve uplatněné nezdanitelné části se dodaňovat nebudou.

Jestliže dojde k porušení podmínek (předčasná výplata plnění) a zaměstnanci přispíval zaměstnavatel formou zaměstnaneckého benefitu (příspěvek na životní pojištění), ztrácí toto plnění nárok na osvobození od daně. Také tyto příjmy je třeba zahrnout do daňového přiznání. Zde se uvedou příspěvky zaměstnavatele od roku 2015 a zdaní se jako příjem ze závislé činnosti dle § 6 zákona o daních z příjmů.

Pokud dojde k výplatě či ukončení životního pojištění, je povinností poplatníka podat daňové přiznání. Ale ne vždy. Vysvětlení v článku: Výplata či zrušení životního pojištění. Jak je to s daňovým přiznáním?

Odborové příspěvky

Základ daně zaměstnanců snižují rovněž zaplacené členské příspěvky odborové organizaci. Tímto způsobem si mohou odečíst částku až do výše 1,5 % zdanitelných příjmů podle § 6 zákona o daních z příjmů, maximálně 3000 korun za zdaňovací období. Nárok se musí uplatnit potvrzením odborové organizace. Vždy se jedná o příspěvky v období od ledna do prosince skutečně zaplacené, nikoli zúčtované ve mzdě zaměstnance.

Tip do článku - účto fakturace duben

Příspěvek na úhradu dalšího vzdělávání

Poslední nezdanitelnou částkou je příspěvek na zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání. Základ daně lze snížit maximálně o 10 000 korun. Poplatníci se zdravotním postižením si mohou odečíst podle stupně zdravotního pojištění až 13 000 korun, a osoby s těžším zdravotním postižením dokonce až 15 000 korun. Podmínkou pro uplatnění této částky zůstává, aby úhrady za zkoušky nebyly hrazeny zaměstnavatelem, ani nebyly uplatněny jako výdaj poplatníkem. Nejedná se však o studium na střední či vysoké škole. Jde o zkoušky v souladu se zákonem o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání (složení nebo uznání dílčí kvalifikační zkoušky).

Souhrn pravidel pro nezdanitelné části základu daně 

Nezdanitelné části základu daně Roční limity
Hodnota bezúplatných plnění (darů) na veřejně prospěšné účely. Hodnota jednoho odběru krve a jejích složek je 3000 Kč a hodnota odběru orgánu od žijícího dárce a darování kostní dřeně 20 000 Kč Hodnota musí přesáhnout 2 % základu daně nebo činit alespoň 1000 Kč
Maximálně lze odečíst 30 % ze základu daně
Úroky z úvěrů na bytové potřeby (též zahraniční hypotéka zajištěná nemovitostí v EU nebo EHP) Maximálně 300 000 Kč na domácnost (u bytových potřeb obstaraných po 1. 1. 2021 maximálně 150 000 Kč na domácnost)
Příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo na doplňkové penzijní spoření nebo na penzijní pojištění  Maximálně 24 000 Kč ročně
Pojistné na soukromé životní pojištění Maximálně 24 000 Kč ročně
Členské příspěvky zaplacené odborové organizaci Do výše 1,5 % zdanitelných příjmů příjmů dle § 6 zákona o daních z příjmů, maximálně 3000 Kč za rok
Úhrada za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona 179/2006 Sb. Maximálně 10 000 Kč ročně, u osoby se zdravotním postižením až 13 000 Kč, u osoby s těžším zdravotním postižením až 15 000 Kč
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).