Nová legislativa pomůže rizikovým zaměstnancům k předdůchodu

Jde pouze o rizikovou kategorii třetí

Nový zákon s plánovanou účinností od poloviny roku 2025 doplní systém, který byl od počátku roku v této oblasti zaveden. Za zaměstnance konající práci zařazenou do čtvrté rizikové kategorie podle zákona o ochraně veřejného zdraví hradí nyní zaměstnavatel zvýšené sociální pojištění. Jejich směny odpracované v této rizikové kategorii se sečtou a po splnění potřebného počtu se sníží jejich důchodový věk o 15 až 60 kalendářních měsíců.

Původně úprava měla týkat také vybraných profesí z třetí rizikové kategorie. Ovšem zákonodárci nakonec zvolili jiné řešení, a to povinný příspěvek zaměstnavatele v rámci produktů třetího penzijního pilíře.

Třetí penzijní pilíř pro účely nového zákona

V širším pojetí je třetím pilířem důchodového spoření myšlené doplňkové penzijní spoření, transformované penzijní připojištění se státním příspěvkem, životní pojištění i dlouhodobý investiční produkt. Ve všech případech jde o daňově podporované produkty spoření na stáří. Ovšem pro účely nově připravovaného zákona se produkt omezuje pouze na první dva jmenované, a to doplňkové penzijní spoření a penzijní připojištění se státním příspěvkem. 

Dosud může zaměstnavatel na produkty spoření na stáří zaměstnancům přispívat dobrovolně. Často tato povinnost plyne z pracovních smluv zaměstnanců, kolektivních smluv, kolektivních dohod a interních směrnic. Na straně zaměstnance je zaplacený příspěvek zaměstnavatele až do výše 50 000 Kč za zdaňovací období osvobozen od daně z příjmů a nepodléhá ani odvodům sociálního a zdravotního pojištění. To bude platit i nadále pro všechny zmíněné produkty. Ovšem zaměstnancům konajícím práce zařazené do třetí rizikové kategorie, bude zaměstnavatel přispívat povinně podle počtu odpracovaných směn v tomto riziku. Následně si mohou požádat o tzv. předdůchod poskytovaný formou renty z doplňkového penzijního spoření.

Předdůchod není totéž co předčasný důchod

V praxi se častěji hovoří o předčasném starobním důchodu (dávka poskytovaná státem z důchodového pojištění). Nejde však o samostatnou dávku. Jde jen o přiznání starobního důchodu před dosažením důchodového věku. Tento krok je spojen s jeho trvalým krácením za dřívější výplatu, tzv. předčasnost. Na rozdíl od předdůchodu, kdy účastník čerpá pouze své naspořené prostředky v rámci doplňkového penzijního spoření. Jeho starobní důchod tudíž za předčasnost krácen nebude.

Institut předdůchodu umožňuje účastníku spoření čerpat v době nejdříve 5 let před dosažením důchodového věku pro přiznání řádného starobního důchodu (u žen se pro tyto účely na rozdíl od řádného starobního důchodu nezohledňuje počet vychovaných dětí) měsíčně splátku penze. Z penzijní připojištění se státním příspěvkem tuto rentu čerpat nelze. Je ale možné kdykoli před dosažením důchodového věku přejít do doplňkového penzijního spoření (přenést si prostředky i potřebnou spořící dobu) a o pravidelnou výplatu požádat.

Podmínka spořící doby a potřebné částky pro předdůchod

Obecnou podmínkou nároku na předdůchod je dosažení spořící doby alespoň 120 měsíců (u starších smluv uzavřených do konce roku 2023 pouze 60 měsíců). Při přechodu do nového doplňkového spoření se spořící doba účasti v penzijním připojištění zohlední. Započítá se každý měsíc účasti na spoření, pokud byla  účastníkem nebo jeho zaměstnavatelem uhrazena alespoň minimální částka příspěvku 100 Kč. Splnění podmínky spořící doby není pro většinu účastníků problematické. Horší je to s požadovanou naspořenou částkou.

Ta musí činit alespoň 30 % průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlašované Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR podle zákona upravujícího zaměstnanost za kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, v němž započalo vyplácení starobní penze na určenou dobu. Potřebnou částku je možné doplatit i jednorázově.

Pro rok 2025 se vychází z částky 45 107 Kč (mzda za 1. až 3. kalendářní čtvrtletí roku 2024) a měsíční výplata činí 13 532 Kč. Předdůchod je nutné pobírat minimálně 2 roky a částka musí být vyplácena v neklesající výši. Měsíčně, bez možnosti výplatu přerušit nebo pozastavit. Na dvouleté vyplácení předdůchodu je potřeba aktuálně naspořit minimálně 324 768 Kč. V případě pětileté renty jde již o částku poměrně vysokou, a to 811 920 Kč.

Sociální a zdravotní pojištění v době pobírání předdůchodu

Výhodou je, že předdůchodce je státní kategorií pojištěnců, za které platí pojistné i stát. To je důležité jak pro zaměstnance, tak pro osoby samostatně výdělečně činné. V obou případech mají zajištěnu platbu zdravotního pojištění a při případné (nijak neomezené) výdělečné činnosti současně s pobíráním renty nemusí platit minimální zdravotní pojištění.

Poněkud komplikovanější je oblast sociálního pojištění. Je pravdou, že pobíráním předdůchodu nebude řádný starobní důchod trvale krácen. Nevýhodou však je, že za tuto dobu nezíská příjemce renty dobu důchodového pojištění (pokud není důchodové nadále hrazeno z výdělečné činnosti nebo dobrovolně). Česká správa sociálního zabezpečení pobírání předdůchodu ze zákona hodnotí jako dobu vyloučenou. Tudíž se sice nesníží průměr výdělků, z nich se vypočítává výše důchodu, protože celkový souhrn příjmů dosažených v rozhodném období je rozpočítáván pouze na období, kdy byla vykonávána výdělečná činnost, avšak tyto roky se do důchodu nezapočítají.

Budoucí předčasný starobní důchodce, eventuálně předdůchodce, by měl všechny varianty zvážit a dobře propočítat. Právě v tom může být nápomocný nově připravovaný zákon, kdy povinným příspěvkem zaměstnavatele bude umožněno (mimo jiné) získat potřebnou spořící částku pro možnost odchodu do předdůchodu. Bude-li příjemců renty v budoucnu přibývat, stálo by za zvážení, zda dobu pobírání předdůchodu úpravou zákona nezohlednit např. jako náhradní dobu důchodového pojištění. Nejeden důchodce (což zákon nezakazuje) je nyní současně s pobíráním předdůchodu v evidenci uchazečů o zaměstnání. Pak se mu taková doba (byť v omezeném rozsahu) zhodnotí pro účely důchodového pojištění jako doba náhradní.