Do konce roku 2011 poskytoval zaměstnavatel za práci přesčas náhradní volno nebo dosaženou mzdu včetně příplatku. Smluvně mohl sjednat přesčasovou práci pouze u vedoucích zaměstnanců, a to v rámci limitu pro vedoucí zaměstnance, tj. maximálně 8 hodin týdně (8×52 týdnů = 416 hodin ročně). Od roku 2012 je zavedena možnost smluvního sjednání přesčasové práce i pro řadové zaměstnance. Nová právní úprava se však ukázala jako poněkud problematická. Čtěte také: Zákoník práce 2012. Velký rozcestník změn
Přesčasy ve mzdě pro řadové zaměstnance
Od 1. ledna 2012 je možné v souladu s § 114 zákoníku práce sjednat mzdu s přihlédnutím k přesčasové práci i u řadových zaměstnanců. Nejvýše do rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. Dosažená mzda, příplatek ani náhradní volno zaměstnanci v takovém případě nepřísluší. Za případnou práci nad sjednaný limit je zaměstnavatel povinen poskytnout mzdu za práci přesčas nebo náhradní volno. Čtěte také: Bude konečně zavedena zkrácená pracovní doba, tzv. kurzarbeit? Zjistili jsme
Pokud nebude práce přesčas sjednána smluvně, přísluší (stejně jako v roce 2011) zaměstnanci mzda, na kterou mu vzniklo za tuto dobu právo a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku. Samozřejmě za situace, kdy se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas namísto příplatku. Takové náhradní volno musí být poskytnuto v době 3 kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době.
Se sjednáním přesčasů musí zaměstnanec souhlasit
Práci přesčas do stanoveného limitu je možné sjednat pouze na základě smlouvy. Může se jednat o pracovní či jinou smlouvu, dohodu mezi zaměstnavatelem a odbory (kolektivní smlouva). Rozhodně nelze přesčasovou práci nařídit pouhým mzdovým výměrem nebo vnitřním předpisem. S přihlédnutím k přesčasové práci ve mzdě musí zaměstnanec vždy souhlasit. A to je kámen úrazu. Přinutit zaměstnance podepsat dohodu o zohlednění případné přesčasové práce ve mzdě není až takový problém. Zákoník práce navíc nijak nespecifikuje minimální výši sjednané smluvní mzdy za přesčasy. Teoreticky se může jednat i o pouhou korunu v ročním limitu 150 hodin přesčasů. O podrobnější právní výklad této problematiky jsme požádali odborníky na pracovní právo. Čtěte také: Zákon o specifických zdravotních službách. Nové povinnosti pro zaměstnavatele
Advokát Zdeněk Málek Advokátní kanceláře Tomáš Rašovský poukázal na důvodovou zprávu k novele zákoníku práce od ledna 2012. Zde se píše, že vyhodnocení aplikace právní úpravy poskytování mzdy za práci přesčas stanovené zákoníkem práce prokázalo, že předchozí stav, podle něhož bylo možno sjednávat mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas u všech zaměstnanců (v rámci té práce přesčas, kterou může zaměstnavatel nařídit), byla praktičtější. Možnost sjednat takové řešení skýtala záruku, že výše mzdového ocenění předpokládané práce přesčas bude dostatečná. Největším přínosem návratu k právní úpravě platné do konce roku 2006, mělo být významné zjednodušení proplácení přesčasové práce. Čtěte také: Nemoc u dohody o provedení práce. Kolik vůbec dostaneme od ČSSZ?
Podmínky sjednání přesčasové práce ve mzdě
Zaměstnavatelé obecně pohlížejí na uvedený institut tak, že jde o sjednání práce, kterou vykonává zaměstnanec zadarmo nebo téměř zadarmo. Tak tomu však není. Advokát Zdeněk Málek vyjmenovává podmínky, které je nutné vždy splnit:
- V pracovní smlouvě musí být uvedeno, že se mzda sjednává s přihlédnutím k případné práci přesčas a musí zde být stanoven rozsah práce, tj. kolik hodin přesčasové práce je odměňováno v rámci mzdy sjednané s přihlédnutím k případné práci přesčas.
- Mzda by měla být navýšena oproti původní mzdě, aby se jednalo skutečně o sjednání mzdy s přihlédnutím k případné práci přesčas. Přesnou částku navýšení zákonodárce nestanovil zákonem, ani nařízením či vyhláškou. Nechává tak na vůli obou smluvních stran (zaměstnavatele a zaměstnance), zda a jak se na sjednání mzdy s přihlédnutím k případné práci přesčas domluví. Návod na to, o kolik mzdu s ohledem na případnou práci přesčas zvýšit, neexistuje. Teoreticky by bylo možné vynásobit počet hodin práce přesčas, za kterou se mzda neposkytuje hodinovou sazbou, a vydělit to počtem měsíců v kalendářním roce pro určení částky, o kterou by měla být zvýšena měsíční mzda.
Takové určení by však nemuselo být objektivní. Zaměstnanec by v uvedeném roce nemusel vykonat veškerou přesčasovou práci, proto jednoznačná kritéria sjednat nelze,
upřesňuje oslovený advokát. - Často opomínaným kritériem při sjednávání mzdy s přihlédnutím k případné práci přesčas je skutečnost, že práci přesčas je možné konat jen výjimečně a zaměstnavatel ji může nařídit jen z vážných provozních důvodů.
Sjednání mzdy s přihlédnutím k případné práci přesčas tak neznamená, že práci přesčas může zaměstnavatel nařídit kdykoliv a „vyčerpat si“ tak své „koupené“ hodiny,
vysvětluje Zdeněk Málek z Advokátní kanceláře Tomáš Rašovský. Dodává, že pokud nejde o vážné provozní důvody, pak zaměstnavatel práci přesčas nařídit zaměstnanci nemůže. Dopustil by se správního deliktu, za který mu může být uložena pokuta až do výše 2 miliónů korun.
Bude smluvní práce přesčas zrušena?
Právní úprava přesčasů pro řadové zaměstnance je účinná od ledna 2012. Od roku následujícího by mohlo být vše jinak. Existuje totiž poslanecký návrh novely zákona (sněmovní tisk č. 601/0), který hodlá možnost sjednání mzdy za přesčasovou práci pro řadové zaměstnance zrušit. Zásadní problém spočívá podle důvodové zprávy v tom, že sjednané zvýšení mzdy v drtivé většině případů nedosahovalo výše, kterou by zaměstnanec obdržel při poskytování příplatku ve výši 25 % průměrného výdělku. Tím se prakticky připouští porušování čl. 6 úmluvy Mezinárodní organizace práce (MOP), omezující počet pracovních hodin v průmyslových závodech na 8 hodin denně a 48 hodin týdně, podle které mzdová sazba za práci přesčas nesmí činit méně než obvyklá sazba zvýšená o 25 %. Čtěte také: Pracovní poměr na dobu určitou v roce 2012. Je možné se odchýlit?
Platná zákonná úprava je tak v rozporu s úmluvou MOP a v dnešní krizové situaci je přímým návodem na bezplatné zvýšení rozsahu pracovní doby. Odporuje rovněž čl. 28 Listiny základních práv a svobod. Zde je zakotveno právo zaměstnanců na spravedlivou odměnu za práci a na uspokojivé pracovní podmínky. Zákon přitom má stanovit pouze podrobnosti a meze tohoto práva a ne jej zcela obejít, nebo dokonce popřít. Čtěte také: Zákoník práce 2012 mění podmínky pro výplatu mezd
U nás v Kocourkově
Novelou zákoníku práce se navrhuje změnit institut umožňující výkon práce, respektive služby přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce, za kterou nenáleží odpovídající mzda či plat, příplatek za práci přesčas nebo náhradní volno. Sjednat mzdu již s přihlédnutím k případné práci přesčas by mělo být opět možné pouze s vedoucím zaměstnancem. Navržená účinnost novely zákona je od 1. ledna 2013. Zaměstnavatelé tedy mohou s požehnáním zákoníku práce minimálně do konce roku využívat ustanovení § 114 zákoníku práce, které umožní po „dohodě“ se zaměstnancem sjednat práci přesčas za symbolickou odměnu. Zákoník práce tím učinil z některých pracovníků velmi levnou námezdní sílu. Čtěte také: Legislativní změny roku 2012 v mzdové a personální oblasti
Foto: www.isifa.com
