Nová vláda řeší emisní povolenky: Zastavit, omezit, nebo platit pokuty?

Jde o nástroj Evropské unie

Obecně slouží emisní povolenky jako oprávnění k vypuštění jedné tuny oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů do ovzduší. Jedná se o hlavní nástroj Evropského systému pro obchodování s emisemi (European Union Emissions Trading Scheme označovaného jako EU ETS). Byl spuštěn v roce 2005 Evropskou unií s tím, že jeho cílem je snížit emise skleníkových plynů prostřednictvím jejich zpoplatnění.

Systém se vztahuje na větší zdroje v energeticky náročných odvětvích, mezi které patří například elektrárny s tepelným příkonem nad 20 MW, ropné rafinérie, koksovny, železárny, ocelárny, cementárny, některé další průmyslové provozy a provozovatelé letadel v rámci Evropského hospodářského prostoru.

Systém má čtyři fáze

EU ETS je rozdělen celkem do čtyř fází a průběžně je tak rozšiřován. První fáze trvala od roku 2005 do roku 2007, byla testovací a jejím cílem nebylo ještě snížení emisí, ale hlavně ověření fungování a získání spolehlivých dat o emisích jednotlivých zařízení. V navazujících fázích docházelo k rozšiřování o další sektory (např. letecké dopravy v rámci EHP) a k úpravě stropu emisních povolenek v souladu s emisními cíli EU, uvádějí na serveru Fakta o klimatu.cz, odkud pochází i tabulka s konkrétními parametry systému v jednotlivých fázích.

Fáze EU ETS 

Autor: Faktaoklimatu.cz

V současné době tedy je systém ve čtvrté fázi a od roku 2027 jej má doplnit nový systém ETS 2. Jeho zavedení bylo schváleno Evropským parlamentem v roce 2023 a má zavést to, že budou emisní povolenky platit i na osobní dopravu a vytápění budov.

Co má přinést ETS 2?

Systém ETS 2 tedy rozšíří povinnost nákupu povolenek i na menší podniky a také na dodavatele fosilních paliv – plynu, uhlí, nafty a benzínu. Jak uvádějí odborníci z Kalkulátor.cz, na rozdíl od ETS1 tak nebude zatížen primárně výrobce, ale samotný dodavatel. Výsledkem bude navýšení koncových cen pro spotřebitele, protože dodavatelé budou nuceni povolenky nakupovat pro všechny své zákazníky.

Michal Kulig, výkonný ředitel společnosti Yello, v podcastu našeho sesterského webu Měšec.cz, vysvětlil, že cenu energií ovlivňují emisní povolenky už nyní v první vlně, protože velké elektrárny a průmysloví odběratelé jejich nákupy promítají do svých cen. Takže spotřebitele ovlivňují nepřímo. V té druhé vlně to však bude fungovat trochu jinak. 

Oni jako dodavatelé si budou povolenky nakupovat v aukcích podobně, jako si nakupují energii, ať už elektřinu nebo plyn na burze. Na té burze bude alokované nějaké množství, které bude přibližně odpovídat předpokládané spotřebě. Ten rozdíl pro toho zákazníka je v tom, že se mu to okamžitě projeví v ceně. Protože jakmile my nakoupíme tu povolenku, tak ji přeneseme do faktury na toho zákazníka. Dokonce máme povinnost vyčíslit tu povolenku v obchodní části ceny, popsal konkrétně.

V současnosti je podle něj největší problém v tom, že není dokončená sekundární legislativa a zatím neprobíhá dostatečné množství obchodů s těmi povolenkami tak, aby si je mohli nakoupit a věděli, že to bude skutečně cena, která bude odpovídat té ceně v roce 2027.

Kolik stojí emisní povolenka?

Cena emisních povolenek je určena obchodováním na burze. Mezi nejvýznamnější burzy pro obchodování s nimi patří Evropská energetická burza (EEX) se sídlem v Lipsku a londýnská mezikontinentální burza (ICE). Jak vysvětlují na webu Oenergetice.cz, mluví-li se o ceně emisní povolenky, zpravidla se mluví o ceně nejbližšího prosincového kontraktu. Tedy například v červnu 2023 se hovoří o kontraktu Dec23). Průměrná cena povolenky v roce 2025 na referenčním kontraktu je 73,37 EUR/t (1 786 Kč/t) a aktuální cena emisní povolenky je ke 4. listopadu 81,64 EUR/t (1 987 Kč/t).

Lukáš Kaňok ze společnosti Kalkulátor.cz říká, že zatímco Evropská unie deklaruje, že cena nové povolenky v rámci ETS 2 by neměla přesáhnout 45 eur, praxe ukazuje jiný vývoj. Na burze povolenky pro ETS2 začnou obchodovat až v roce 2027, ale na future obchodech vidíme, že cena vystoupala výrazně nad 80 eur. To představuje výrazný nárůst nákladů a naznačuje, že i koncoví uživatelé pocítí dopad těchto změn velmi citelně, popisuje.

Jaké jsou výhody emisních povolenek?

Kromě důležitosti emisních povolenek z hlediska životního prostředí a dosažení klimatické neutrality jde také například o získané finanční prostředky. Ty je možné využít k podpoře inovací a k účelům spojeným s ochranou klimatu a rozvojem energetiky. Tyto peníze jdou jak do rozpočtů jednotlivých států, tak do Modernizačního a Inovačního fondu. 

Jak dále vysvětlují na webu Fakta o klimatu.cz, EU ETS je tržní mechanismus, takže rozhodování o emisích skleníkových plynů je z velké části ponecháno na samotných producentech. Elektrárny a další zařízení se podle aktuální ceny rozhodují, zda nakoupí emisní povolenky, nebo investují do snížení vlastních emisí, doplňují a přidávají další výhodu v podobě toho, že dobře nastavené ETS systémy umožňují propojování s dalšími zeměmi, čímž dochází k vyrovnávání cen emisí z různých zemí a ke zvyšování efektivity systému.

Přečtěte si také:

Evropské zelené dluhopisy vám mohou pomoct s ESG. Víme, co se u nich změní

Jaké jsou další dopady ETS 2?

Podle odborníků ETS 2 zásadně promění kromě energetiky i realitní trh. Kryštof Míšek, hlavní ekonom Argos Capital, zmiňuje, že se tím starší nezateplené domy nebo byty vytápěné plynem či uhlím stanou výrazně dražšími na provoz a dá se očekávat také růst cen pohonných hmot. Při ceně povolenky 50 eur za tunu CO₂ vzroste litr benzínu zhruba o 3 koruny, při 100 eur pak až o 6–7 korun. V důsledku toho se zvýší i náklady na logistiku, hromadnou dopravu a zboží, upřesňuje s tím, že zavedení ETS 2 povede k výrazné diferenciaci trhu s bydlením.

Zatímco energeticky úsporné byty si podle něj díky nízkým provozním nákladům udrží hodnotu nebo dále porostou, nezateplené domy mohou ztrácet desítky procent své tržní ceny. Vyšší ceny energií zvýší poplatky za provoz a vlastníci budou nuceni investovat do renovací, aby se vyhnuli rostoucím účtům i poklesu tržní hodnoty. Rozdíl mezi ‚zelenými‘ a ‚hnědými‘ byty se bude dále zvětšovat, úsporné byty budou stále žádanější, energeticky náročné nemovitosti bez rekonstrukce se naopak budou obchodovat s výrazným diskontem, dodává Míšek.

Situace může ovlivnit také samotné stavebnictví, na které tak bude vyvíjen tlak, a to zejména před a těsně po zavedení systému. Firmy nebudou stíhat, a to může vést ke zvyšování cen stavebních prací i materiálů, zejména izolací, myslí si Petr Hána, ředitel oddělení nemovitostí a stavebnictví společnosti Deloitte.

Jak to u nás vypadá se zavedením?

Na našem sesterském webu Finance.cz uvádějí, že nyní nelze jasně stanovit, o kolik se kvůli ETS 2 zdraží energie nebo pohonné hmoty. Vliv na koncové ceny bude mít i to, jak se se zavedením emisních povolenek popasuje nová vláda. Kabinet Petra Fialy v rámci předvolební kampaně sliboval jejich zastropování. Hnutí ANO, které vyhrálo volby do poslanecké sněmovny, hovoří rovnou o odmítnutí ETS 2 po vzoru Polska. Podobně se i k problematice staví potenciální koaliční partneři SPD a Motoristé, píší.

Stávající ministr životního prostředí Petr Hladík před pár dny na sociální síti X uvedl, že Evropská komise vyslyšela jejich požadavek na úpravu systému EU ETS 2 a představila konkrétní návrh změny legislativy vycházející z jejich požadavků. Díky tomu by podle něj mělo být možné stabilizovat cenu povolenky a předcházet jejím výkyvům. Vše však rozhodnou až kroky nastávající vlády. 

Úspěch pro Českou republiku 🇨🇿! Evropská komise vyslyšela náš požadavek na úpravu systému EU ETS2 a představila konkrétní návrh změny legislativy, který vychází přesně z našich požadavků. Díky tomu bude možné stabilizovat cenu povolenky a předcházet jejím výkyvům. Emisní…

— Petr Hladík (@hladikpe) October 21, 2025

Například poslanec Patrik Nacher (ANO) v diskuzním pořadu na CNN Prima News řekl, že budoucí vláda bude dělat maximum pro to, aby se systém ETS 2 v Česku v současné podobě nezavedl. Zároveň dodal, že jeho hnutí by bylo ochotné systém odmítnout i za cenu pokut. Podobně mluví i další nově zvolení politici.

Pokuty od Evropské unie se přitom skládají ze dvou částí: paušální částky a denního penále. Jak serveru Finance.cz sdělila Veronika Krejčí, tisková mluvčí Ministerstva životního prostředí, výše sankcí se bude lišit v závislosti na platební schopnosti členských států, která se určuje podle poměru HDP státu k průměru ostatních členských států.

Dále bere do úvahy také závažnost porušení a to, jak dlouho porušení trvá. Obecně lze říct, že se paušální pokuty pohybují v desítkách až stovkách milionů Kč a denní částky ve stovkách tisíců Kč, upřesnila s tím, že kromě pokuty by tak Česká republika mohla přijít o možnost čerpat prostředky ze Sociálního klimatického fondu a přišla by i o výnosy z aukcí povolenek ETS 2 v předpokládané výši zhruba 20–30 miliard Kč ročně.