Hlavní navigace

Nová „zaručená“ finta, jak získat Antivirus i práci zaměstnance

3. 11. 2020
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Někteří zaměstnavatelé jsou vynalézaví. Hledají i v současné situaci kličky, jak získat příspěvek z Antiviru i pro zaměstnance, kterým dále přidělují práci.

Ověřili jsme u příslušných institucí, zda může zaměstnavatel takto postupovat a jak se k takové „zaručené“ fintě při případné veřejnosprávní kontrole postaví. A že kontroly cíleného programu intenzivně probíhají, o tom není pochyb. Prozatím zhruba každý třetí kontrolovaný zaměstnavatel vracel část nebo celý nárokovaný příspěvek. Inspektorát práce může navíc udělit zaměstnavatelům i sankce. Popisovali jsme v předchozím článku: Zaměstnavatelé v programu Antivirus stále chybují, dokazují aktuální čísla

Antivirus v režimu A prodloužen a upraven

Antivirus v režimu A, aktuálně přejmenovaný na Antivirus Plus, je prodloužen až do konce letošního roku. Stát tímto programem hradí zaměstnavatelům mzdové náklady na zaměstnance, kteří se ocitli v karanténě či izolaci či na překážce v práci, pokud zaměstnavatel musel v důsledku vládních nařízení zavřít či významně omezit svůj provoz.

Upravila se pravidla tohoto programu. Zaměstnavatelé, na které dopadla nařízení vlády v souvislosti s nově vyhlášeným nouzovým stavem, dostanou na tyto zaměstnance od státu nově 100 % mzdových nákladů (ne 80 % jako doposud), a to zpětně od 1. října s tím, že ze 39 000 na 50 000 korun se zvýší maximální měsíční hranice na osobu. Náhrada 80 % nadále zůstává na zaměstnance v karanténě.

Antivirus B, v němž stát přispívá na náhrady mezd zaměstnanců v podnicích, na které koronavirová krize dopadla nepřímo (například skrze pokles odbytu nebo dodávek vstupů), bude také možné až do konce roku využít. Antivirus C se týkal odpuštění odvodů na povinné sociální pojištění pro zaměstnavatele, a to od června do srpna. O jeho případných úpravách bude MPSV ještě jednat.

Má uzavřeno, přesto zaměstnanci pracují

V úvodu článku zmíněná „zaručená“ finta se týká zaměstnavatelů, kteří mohou i přes vládní opatření částečně fungovat. Zejména tedy restaurace, jež mohou vydávat obědy. Čtenářka serveru Podnikatel.cz (pravděpodobně jde o externí účetní) píše: Mám klienta provozujícího restauraci. Je vynalézavý. Přišel na to, že může v době omezení provozu poslat zaměstnance (všechny nebo téměř všechny) na překážku v práci na straně zaměstnavatele a požádat si o příspěvek z cíleného programu Antivirus (Antivirus plus – 100 % vyplacené náhrady mzdy zaměstnancům). Současně si ponechá otevřené výdajové okénko a s některými zaměstnanci uzavře dohody o provedení práce na jiný druh práce (odlišný od jejich pracovní smlouvy). Potřebuje je totiž jen na několik hodin v době vydávání obědů. Je takový postup vůbec možný? Osobně se mi to nelíbí, ale již jsem o něm od jiných klientů slyšela.

Odlišná práce a evidence pracovní doby

Jak pro server Podnikatel.cz vysvětlila Kateřina BeránkováÚřadu práce ČR, není takový postup tak jednoduchý, jak se může zaměstnavateli na první pohled jevit. Jednak musí mít se zaměstnanci sjednánu pracovní dobu (tedy pravidelně od-do atd.), a v takovém případě by musel při případné veřejnosprávní kontrole prokazovat, že doba, po kterou vykonávali práci na základě dohody o provedení práce, nezasahuje do doby, která je sjednána jako doba dle rozvržení směn pro pracovní poměr. Tedy do doby, na kterou zaměstnavatel čerpá příspěvek ve formě náhrady mzdy v rámci cíleného programu Antivirus. Dále by zaměstnavatel musel Státnímu úřadu inspekce práce prokázat, že jde skutečně o jinou práci, než jaká je uvedena v rámci pracovní smlouvy, protože i od tohoto se bude odvíjet posouzení oprávněnosti čerpání příspěvku.

U dohod se pracovní doba rozvrhovat nemusí

O vyjádření jsme požádali také Státní úřad inspekce práce v Opavě. Mluvčí Richard Kolibač obdobně upozornil, že dle § 34b odst. 2 zákoníku práce „zaměstnanec v dalším základním pracovněprávním vztahu u téhož zaměstnavatele nesmí vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny. U zaměstnavatele, jímž je stát, platí věta první jen tehdy, jedná-li se o výkon práce v téže organizační složce státu.“ a je-li toto splněno, tak inspekce práce v podstatě nemá zaměstnavateli po své linii co vytknout. Tento zákaz stejně druhově vymezených prací u jednoho zaměstnavatele je zde kvůli obcházení předpisů o maximální pracovní době, o limitech práce přesčas a o přestávkách v práci. V případě dohod nemá zaměstnavatel povinnost rozvrhovat zaměstnanci pracovní dobu (je to na jejich dohodě, ale když rozvrh nemají, nepředloží, nemůže jim to inspekce práce vytknout), ani vést evidenci odpracované doby, tak jako v pracovním poměru (tj. je to prakticky nezkontrolovatelné), připustil Richard Kolibač.

Tip-ucto-legislativni_zmeny_21

Avšak radost zaměstnavatelů by v tomto případě byla předčasná. Jestliže jsou (na rozdíl od dohod konaných mimo pracovní poměr) zaměstnavatelé dle zákoníku práce povinni vést u pracovních poměrů evidenci pracovní doby a doba výdeje jídla přes okénko je zjistitelná, lze dobu výkonu práce na dohody poměrně snadno odvodit. A to by již podle Kateřiny Beránkové mohlo mít za následek nejen vrácení příspěvku, ale také podezření na trestný čin podvodu. Pokud si tedy kontrolní pracovník souběh překážky v práci na straně zaměstnavatele se současným výkonem práce zaměstnance na dohodu konanou mimo pracovní poměr uvědomí.

Rozhodnutí, zda podstoupí riziko a tuto „zaručenou“ fintu při případné veřejnosprávní kontrole obhájí, je na zaměstnavateli.

Anketa

Proběhla již u vás kontrola Cíleného programu Antivirus?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).