Hlavní navigace

Nové zaměstnance musíte hlásit sociálce. Čas, který na to máte, se značně zkrátí

23. 7. 2018
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Lhůty, v nichž je zaměstnavatel povinen oznámit OSSZ nástup zaměstnance do zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění, se mají výrazně zkrátit.

U běžného zaměstnání z osmi na jeden den a lhůty se mají rovněž zkrátit u dohod o provedení práce. Počítá s tím novela zákona o nemocenském pojištění, kterou předložilo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).

Čtěte také: Jaké povinnosti má OSVČ, která chce přijmout zaměstnance?

Běžné zaměstnance musíte OSSZ nahlásit do 8 dnů

Když přijímáte zaměstnance, musíte OSSZ oznámit na předepsaném tiskopisu den nástupu zaměstnance do zaměstnání, které mu založilo účast na nemocenském pojištění. V oznámení o dni nástupu zaměstnance je třeba uvést rovněž údaje o zaměstnanci, které jsou nutné pro zanesení do registru pojištěnců. Pro podání hlášení o dni nástupu zaměstnance do zaměstnání aktuálně platí odlišné režimy závislé na průběhu účasti zaměstnance na nemocenském pojištění.

Hlavním režimem jsou zaměstnanci v obecném zaměstnání, tedy v takovém, v němž sjednaná výška započitatelného příjmu v kalendářním měsíci dosahuje alespoň částky tzv. rozhodného příjmu (pro rok 2018 je to částka 2500 Kč). Účast takového zaměstnance na nemocenském pojištění vzniká dnem jeho nástupu do zaměstnání, a jakmile jednou vznikne, trvá po celou dobu trvání zaměstnání až do jeho skončení bez ohledu na výši příjmu dosahovaném v jednotlivých kalendářních měsících.

Pokud přijmete takového zaměstnance, musíte to OSSZ ohlásit do 8 kalendářních dnů ode dne jeho nástupu do zaměstnání, které účast na nemocenském pojištění založilo.

Na pracovníky na dohodu je času více

Dalším režimem jsou zaměstnanci činní v zaměstnání malého rozsahu, kdy není účast na nemocenském pojištění automatická a zaměstnanec je pojištěn jen v těch kalendářních měsících po dobu trvání takového zaměstnání, v nichž dosáhl částky započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání aspoň ve výši rozhodného příjmu, tj. v roce 2018 ve výši 2500 Kč v kalendářním měsíci.

Zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce se účastní nemocenského pojištění jen v těch kalendářních měsících, kdy jim byl zúčtován zaměstnavatelem započitatelný příjem z dohody o provedení práce v částce vyšší než 10 000 Kč. I zde platí, že pokud zaměstnanec činný na základě dohody o provedení práce této částky nedosáhne, účasten nemocenského pojištění není, a to bez ohledu na důvody, proč uvedené částky nedosáhl.

Den nástupu zaměstnance, jehož zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu, a zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce do zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění oznamuje zaměstnavatel do 20. kalendářního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž tomuto zaměstnanci poprvé vznikla účast na nemocenském pojištění.

Lhůta se má výrazně zkrátit

V rámci změn, které se pojí s e-neschopenkou, však ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje, aby se lhůty, v nichž je zaměstnavatel povinen oznámit nástup zaměstnance do zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění, zkrátily. Ministerstvo navrhuje, že zaměstnavatel bude povinen oznámit tento nástup

  • u zaměstnance v obecném zaměstnání nejpozději v pracovní den následující po dni jeho nástupu do zaměstnání,
  • u zaměstnance v zaměstnání malého rozsahu či u zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce nejpozději ve třetím pracovním dni kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž tomuto zaměstnanci poprvé vznikla účast na nemocenském pojištění.

Důvodem zkrácení má být další novinka, kdy OSSZ bude sdělovat zaměstnavatelům na jejich žádost, zda obdržela hlášení ošetřujícího lékaře o tom, že u konkrétního zaměstnance tohoto zaměstnavatele došlo ke vzniku nebo skončení dočasné pracovní neschopnosti. K tomu, aby tak mohly učinit, je ovšem třeba, aby bylo u konkrétního zaměstnance zřejmé, že je účasten nemocenského pojištění a kdo je jeho zaměstnavatelem; zásady ochrany osobních údajů totiž nedovolují sdělovat údaje o zaměstnanci, a to včetně údajů o jeho DPN, subjektu, který se za zaměstnavatele při podání žádosti o sdělení údajů pouze prohlašuje. Pokud by tedy DPN zaměstnance vznikla bezprostředně po jeho nástupu do zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění a zaměstnavatel by nástup takového zaměstnance do zaměstnání dosud neoznámil, nemohla by mu OSSZ informace o existenci DPN takového zaměstnance poskytnout, neboť by neměla jistotu, zda je skutečně jeho zaměstnavatelem, píše se v důvodové zprávě k navrhované novele zákona o nemocenském pojištění.

Podle ministerstva lze opodstatněnost navrhované právní úpravy doložit mj. i tím, že zákon o nemocenském pojištění stanoví v obecném zaměstnání, kterých je v systému nemocenského pojištění většina, v současné době stejné lhůty pro oznamování nástupu do zaměstnání a skončení zaměstnání zakládajících účast na nemocenském pojištění. Zkrácení lhůty pro oznamování skončení zaměstnání se však nenavrhuje, neboť to není pro plnění výše uvedených záměrů potřebné, doplňuje MPSV.

Daně x

Chystá se rovněž e-neschopenka

Kromě zkrácení lhůty přináší novela zákona o nemocenském pojištění ještě dvě novinky. Jednou z nich je zavedení povinné elektronické formy hlášení ošetřujícího lékaře o vzniku a skončení dočasné pracovní neschopnosti, tedy tzv. e-neschopenky. Právě zavedení e-neschopenky je podle podnikatelů klíčovým faktorem, bez kterého by zrušení karenční doby, kterou stávající vláda rovněž chystá, bylo mimo veškerou racionalitu. Novela rovněž mění podmínky, za kterých může ošetřující lékař rozhodnout o vzniku dočasné pracovní neschopnosti i přede dnem, kdy ji zjistil. Účinnost zákona se navrhuje od 1. července 2019, norma se však nyní teprve nachází v připomínkovém řízení.

Čtěte více: Zrušení karenční doby se má podnikatelům kompenzovat, variant je hned několik

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Zástupce šéfredaktora Podnikatel.cz a BusinessCenter.cz

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).