Tato novela by ukládala vlastníkům pozemků povinnost hradit přiměřený poplatek obci za přeměnu pozemku na stavební. Tento krok by měl pomoci vyřešit problémy s nedostatkem peněz na rozvoj obcí, zejména pak veřejné infrastruktury a občanské vybavenosti.
Co se dozvíte v článku
Řešení nedostatku financí
V současnosti totiž představuje významný problém pro rozvoj obcí, zejména co se veřejné infrastruktury týče, nedostatek finančních prostředků. Přesto, že jsou v územně plánovací dokumentaci obcí mnohdy vyčleněny dostatečné plochy pro výstavbu infrastruktury, jejíž kapacitu je nutné zvyšovat s navyšujícím se počtem obyvatel, nedostatek financí bývá tzv. „úzkým hrdlem“ pro potřebný rozvoj. S tím by měl pomoci právě navrhovaný poplatek, který by obecní rozpočty na rozvoj infrastruktury (např. na výstavbu škol či obecních komunikací) posílil.
Vydávání obecně závazných vyhlášek
Cílem návrhu novely by bylo vložení nového § 132a do stavebního zákona, který by umožnil obcím vydávat v samostatné působnosti obecně závazné vyhlášky. Ty by ošetřovaly pravidla pro stanovení přiměřeného odvodu (poplatku) za změnu pozemku na stavební. V obecně závazné vyhlášce by obce měly stanovit vždy alespoň:
- důvody vzniku poplatku,
- výši poplatku nebo způsob jejího určení
- a lhůtu pro úhradu poplatku.
Finanční prostředky získané z vybraných poplatků by pak bylo možné použít výhradně na financování veřejné infrastruktury, veřejně prospěšných staveb, asanace území nebo narovnání majetkových vztahů v dotčeném území obce.
Podle důvodové zprávy by pravidla pro poplatky měla být nastavována v rámci samostatné působnosti (formou obecně závazné vyhlášky), vzhledem k tomu, že i územně plánovací dokumentace je schvalována na úrovni samostatné působnosti obce. Tím by byly zohledněny různorodé potřeby jednotlivých obcí, jelikož vydání obecně závazné vyhlášky by bylo koncipováno jako volitelné (a nikoliv povinné) opatření. Zároveň by byl ponechán dostatečný prostor pro přizpůsobení místním podmínkám každé jednotlivé obce tím, že by došlo ke stanovení pouze minimálních zákonných požadavků na obsah vyhlášky.
Výše poplatku
Výši poplatku by podle návrhu stavovala obec v rámci obecně závazné vyhlášky. Odvod by však nesměl být nepřiměřený a neměl by přesáhnout 50 % z rozdílu mezi novou a původní hodnotou pozemku. Způsob, jakým jsou v územně plánovací dokumentaci obcí vymezovány zastavitelné plochy, mívá totiž zásadní dopad na hodnotu pozemků, která se přeměnou může jednorázově zvýšit až o stovky procent. Současná legislativa však na tuto skutečnost prakticky nijak nereaguje a nedokáže tak využít obrovský potenciál plynoucí ze zvýšení ceny pozemku, která nastane takřka okamžitě v důsledku jeho „přeměny“ na pozemek stavební.
Jaký bude celkový přínos poplatku?
S postupným zvyšováním zastavitelné plochy v obcích se současně zvyšuje i počet obyvatel, což má dopad právě na vyšší potřebu dopravní a technické infrastruktury, jakož i občanské vybavenosti. Na její výstavbu však obce už často nemají peníze. Z toho důvodu se zavedení poplatku za přeměnu pozemku v územně plánovací dokumentaci na zastavitelnou plochu jeví jako vhodná příležitost k získání finančních prostředků na potřebný rozvoj infrastruktury, který je nerozlučně spjat s rozvojem zástavby v obci.
Nejen pozitivní vliv
Volitelnost vydávání obecně závazných vyhlášek by mohla mít také pozitivní vliv na demografii, jelikož by snižovala náklady na výstavbu tam, kde by byla nižší potřeba rozvoje infrastruktury (např. z důvodu dostatečných kapacit). V těchto obcích by totiž nebyly odvody natolik potřebné jako v obcích, které by vhodnou infrastrukturou nedisponovaly.
Na druhou stranu, zavedení poplatku by mohlo razantně zvýšit už tak vysoké náklady na výstavbu v České republice a nežádoucím způsobem podpořit neustále se zvyšující nedostupnost bydlení u nás. Zejména pokud by se některé obce rozhodly výši odvodu stanovit v částce, která by se pohybovala v jednotkách či dokonce nižších desítkách procent z rozdílu mezi novou a původní hodnotou pozemku.
