Hlavní navigace

Novela zákona si má posvítit na Airbnb, hlavní problém však neřeší

Daniel Morávek

Ministerstvo financí chce sjednotit lázeňský a rekreační poplatek a poplatek z ubytovacích zařízení a rozšířit podmínky, za kterých se bude platit.

Doba čtení: 7 minut

Hlavní problém, tedy nízkou vymahatelnost poplatku, však novela neřeší. Místní poplatky by přitom pronajímatelé skrze Airbnb a spol. měli platit už dnes.

Čtěte také: Praha proti Airbnb používá zavádějící argumenty. Jak se bude regulace obcházet?

Jaké poplatky mají pronajímatelé nyní platit

Ministerstvo financí poslalo do připomínkového řízení novelu zákona o místních poplatcích, která si klade za cíl narovnat podmínky na trhu krátkodobého ubytování. Aktuálně by podnikatelé nabízející krátkodobé ubytování měli platit dva poplatky. Prvním je poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt, který platí fyzické osoby, které přechodně a za úplatu pobývají v lázeňských místech a v místech soustředěného turistického ruchu za účelem léčení nebo rekreace, pokud tyto osoby neprokáží jiný důvod svého pobytu. Poplatek se tak například nemusí platit za ty, kteří jsou na služební cestě.

Poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt nepodléhají

  • osoby nevidomé, bezmocné a osoby s těžkým zdravotním postižením, které jsou držiteli průkazu ZTP/P podle zvláštního právního předpisu a jejich průvodci,
  • osoby mladší 18 let a starší 70 let nebo osoby, na které náležejí přídavky na děti (výchovné) anebo vojáci v základní službě, a osoby, které vykonávají civilní službu.

Ubytovatel je povinen vést v písemné podobě evidenční knihu, do které zapisuje dobu ubytování, účel pobytu, jméno, příjmení, adresu místa trvalého pobytu nebo místa trvalého bydliště v zahraničí a číslo občanského průkazu nebo cestovního dokladu fyzické osoby, které ubytování poskytl. Zápisy do evidenční knihy musí být vedeny přehledně a srozumitelně. Tyto zápisy musí být uspořádány postupně z časového hlediska. Evidenční knihu ubytovatel uchovává po dobu 6 let od provedení posledního zápisu.

Sazba poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt činí až 15 Kč za osobu a za každý i započatý den pobytu, není-li tento dnem příchodu. Obec může stanovit poplatek týdenní, měsíční nebo roční paušální částkou.

Druhým poplatkem je poplatek z ubytovací kapacity, který se vybírá v obcích a městech v zařízeních určených k přechodnému ubytování za úplatu.

Poplatku z ubytovací kapacity nepodléhá

  • ubytovací kapacita v zařízeních sloužících pro přechodné ubytování studentů a žáků,
  • ubytovací kapacita ve zdravotnických nebo lázeňských zařízeních, pokud nejsou užívána jako hotelová zařízení,
  • ubytovací kapacita v zařízeních sloužících sociálním a charitativním účelům.

Poplatek platí ubytovatel, kterým je fyzická nebo právnická osoba, která přechodné ubytování poskytla. Ubytovatel je povinen vést evidenční knihu obdobně jako u poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt s výjimkou údaje o účelu pobytu. Sazba poplatku z ubytovací kapacity činí až 6 Kč za každé využité lůžko a den. Obec může po dohodě s poplatníkem stanovit poplatek roční paušální částkou.

Jeden poplatek hlavní problém neřeší

Poplatky z ubytovací kapacity a za lázeňský nebo rekreační pobyt má nově nahradit jeden poplatek z pobytu, jemuž bude podléhat krátkodobý pobyt bez ohledu na to, kde je poskytnut nebo jaký má účel. Provozovatelé nabízející ubytování přes Airbnb mají oproti hotelům nebo penzionům tu výhodu, že na rozdíl od nich nemusejí do koncové ceny pobytu promítnout místní poplatky za ubytování. Díky tomu, že se nový poplatek bude vztahovat na poskytnutí placeného ubytování bez ohledu na to, zda je místo ubytování kolaudováno jako ubytovací zařízení či nikoliv, tuto nerovnost odstraňujeme, tvrdí ministryně financí Alena Schillerová.

To, co říká Alena Schillerová, je pravda ale jen částečně. Poskytovatelé ubytování přes Airbnb by totiž už nyní měli ve většině případů, kromě několika výjimek, lázeňský a rekreační poplatek platit. Že tak řada z nich nečiní, je již věc druhá. Novela zákona však obcím žádné nové pravomoci nedává a ani nijak nemění způsob placení a může se tak stát, že změny v ochotě platit poplatky příliš nepomůžou.

O trochu jiná je situace u poplatku z ubytovací kapacity. Na první pohled se zdá, že i tento poplatek by pronajímatelé přes Airbnb měli platit. Jenže vyhláška o obecných požadavcích na využívání území zároveň stanovuje, že stavbou ubytovacího zařízení není bytový a rodinný dům a stavby pro rodinnou rekreaci.

Čtěte také: Máte příjmy z Airbnb a Uber aplikace? Musíte je zdanit, varuje finanční správa

Jak má být poplatek definován

Nová úprava každopádně jasně stanovuje, že se spojený poplatek platí z úplatného pobytu, a to až na několik výjimek bez ohledu na další faktory. Poplatníkem poplatku z pobytu má být fyzická osoba, která v obci není přihlášená. Předmětem poplatku z pobytu má být úplatný pobyt u jednotlivého poskytovatele pobytu po dobu nejvýše 60 po sobě jdoucích kalendářních dnů.

Předmětem poplatku je záměrně „úplatné poskytnutí pobytu“, a nikoliv „ubytování“. Ubytování poskytnuté na základě smlouvy o ubytování podle občanského zákoníku je sice jednou z forem úplatného poskytnutí pobytu, ale předmět poplatku má být širší a má zahrnout i zastřené formy ubytování poskytovaného formálně na základě nájemní nebo jiné smlouvy, a dále má zahrnout úplatné poskytnutí pobytu v prostorách k tomu primárně neurčených, zejména v bytech, ateliérech a v dalších prostorách zkolaudovaných k jiným účelům než k poskytování ubytování, ale například i na zahradě nebo louce, pokud poskytovatel pobytu za pobyt na nich vybírá úplatu od pobývajících, doplňuje se v důvodové zprávě.

Od poplatku z pobytu má být osvobozena osoba

  • nevidomá, osoba, která je považována za závislou na pomoci jiné fyzické osoby podle zákona upravujícího sociální služby, osoba, která je držitelem průkazu ZTP/P, a její průvodce,
  • mladší 15 let,
  • starší 75 let,
  • hospitalizovaná ve zdravotnickém zařízení poskytovatele lůžkové péče s výjimkou poskytovatele lázeňské léčebně rehabilitační péče,
  • vykonávající na území obce sezónní práce pro právnickou nebo podnikající fyzickou osobu,
  • pobývající na území obce ve školském zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy anebo školském zařízení pro preventivně výchovnou péči anebo v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, v zařízení poskytujícím ubytování podle zákona upravujícího sociální služby nebo v zařízení sloužícím k pomoci lidem v ohrožení nebo nouzi provozovaném veřejně prospěšným poplatníkem daně z příjmů právnických osob.

Nově se tak stanovuje, že se poplatek bude hradit i v případě krátkodobých služebních cest, což nyní u lázeňského a rekreačního poplatku neplatí. Poplatková povinnost by neměla dopadat na osoby, které se v obci zdržují za účelem dlouhodobějšího pobytu, např. v rámci výkonu zaměstnání, studia, delších sezónních prací, anebo za účelem uspokojení bytových potřeb, ať již na základě nájemního či družstevního vztahu. Na druhou stranu se však má poplatek vztahovat na tzv. kongresovou turistiku, potvrzuje se v důvodové zprávě.

Základem poplatku z pobytu bude počet započatých dní pobytu, s výjimkou dne počátku pobytu. Sazba poplatku má činit maximálně 21 Kč, což je součet aktuální stávající hranice obou poplatků. Od roku by se maximální hranice poplatku měla zvýšit na 50 Kč. Další zásadní novinkou tvoří fakt, že nový poplatek z pobytu bude moci vybírat jakákoliv obec bez ohledu na to, zda se jedná o pobyt v lázeňských místech nebo v místech soustředěného turistického ruchu. V současné době může většina obcí totiž vybírat jen poplatek z ubytovací kapacity, zatímco oba poplatky mají zavedeny jen ty, které jsou lázeňským místem nebo atraktivním turistickým cílem.

Poskytovatelem pobytu pak může být kdokoliv, kdo poskytl úplatný pobyt, tedy jak fyzická osoba, tak právnická osoba, ale i jednotka bez právní osobnosti, například svěřenský fond, pokud byl úplatný pobyt poskytnut kupříkladu při činnosti závodu vloženého do této jednotky.

Evidenční povinnost se prakticky nemění

Co se týče evidenční povinnosti, nic zásadního se nemění. Plátce poplatku je povinen vést v listinné nebo elektronické podobě evidenční knihu, do které zapisuje údaje týkající se fyzické osoby, které poskytuje úplatný pobyt. Jedná se o tyto údaje:

  • doba pobytu,
  • jméno, příjmení a adresa místa přihlášení nebo obdobného místa v zahraničí,
  • datum narození,
  • číslo a druh průkazu totožnosti, kterým může být
    1. občanský průkaz,
    2. cestovní doklad,
    3. potvrzení o přechodném pobytu na území,
    4. pobytová karta rodinného příslušníka občana Evropské unie,
    5. průkaz o povolení k pobytu pro cizince,
    6. průkaz o povolení k trvalému pobytu nebo
    7. průkaz žadatele o udělení mezinárodní ochrany,
  • důvod osvobození a
  • výše vybraného poplatku.

Zápisy do evidenční knihy musí být vedeny přehledně a srozumitelně a musí být uspořádány postupně z časového hlediska. Plátce poplatku je povinen uchovávat evidenční knihu po dobu 6 let od provedení posledního zápisu.

Pomoct může hlavně dohoda s Airbnb

Ačkoli ministerstvo tvrdí, že novela narovnává trh s krátkodobým ubytováním, zásadní problém, tedy placení poplatků a jejich vymahatelnost nijak neřeší. Už řadu měsíců se přitom diskutuje například nad tím, že by daně a poplatky neplatili pronajímatelé, nýbrž by je odváděla sama společnost Airbnb. Přitom firma Airbnb již vybírá místní poplatky ve stovkách měst po celém světě a její vedení avizuje, že je připraveno spolupracovat i s českými úřady. Nedávno již vláda uzavřela dohodu se společností Uber, že řidiči využívající tuto platformu budou dobrovolně evidovat své tržby a společnost poskytne finančnímu úřadu potřebná data týkající se jednotlivých transakcí.