Flexi novela zákoníku práce změnila řadu ustanovení pracovního práva. Přinesla prodloužení zkušební doby, nový způsob počítání výpovědní doby, změnila její délku. Dotkla se i výpovědních důvodů, především ze zdravotních důvodů na straně zaměstnance. Novela je účinná od 1. června 2025.
Co se dozvíte v článku
Informace o obsahu pracovního poměru
O řadě změn server Podnikatel.cz již postupně informoval, některým se ještě bude postupně věnovat. Zaměstnavatelé by ale neměli opomenout informační povinnost. Podle § 37 zákoníku práce, pokud pracovní smlouva neobsahuje zde výslovně uvedené údaje, je zaměstnavatel povinen zaměstnance písemně informovat. A protože mezi takovými údaji je i např. informace o zkušební době, výpovědní době a další, měl by zaměstnavatel zkontrolovat, zda informace předávané nově přijatým zaměstnancům jsou v souladu se zněním zákoníku práce po účinnosti aktuální novely.
Nabízí se otázka, zda je povinen informaci o změnách předat i stávajícím zaměstnancům. Podle § 37 odst. 3 zákoníku práce musí písemně informovat i o změnách jakéhokoli údaje z informace o obsahu pracovního poměru bez zbytečného odkladu, nejpozději v den, kdy změna nabývá účinnosti (to se však nevztahuje na změny právních předpisů, kolektivních smluv a vnitřních předpisů). Jak server Podnikatel.cz ujistil Pavel Fabián za FABIAN & PARTNERS, advokátní kancelář s.r.o., zaměstnavatel nemá povinnost automaticky informovat stávající zaměstnance o změnách v právních předpisech účinných od 1. června 2025, pokud nedochází ke změně jejich pracovního poměru. Pokud však zaměstnanec požádá o aktualizaci informací podle § 37 zákoníku práce, musí zaměstnavatel poskytnout nové informace, a to i formou odkazu na právní předpis. Změna zákona sama o sobě nepředstavuje změnu pracovního poměru, a tedy nezakládá zaměstnavateli informační povinnost bez dalšího.
Uzavřel Pavel Fabián.
Už jste nastudovali změny z aktuální novely zákoníku práce?
Výpověď ze zdravotních důvodů a odstupné
Dnešní článek je zaměřen na aktuální změny u výpovědí ze zdravotních důvodů. Doposud příslušelo zaměstnanci, s nímž byl rozvázán pracovní poměr z důvodu, že nesmí podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo ohrožení nemocí povolání, anebo proto, že dosáhl na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice, odstupné podle § 67 odst. 2 zákoníku práce.
Podle upraveného § 67 odst. 3 zákoníku práce nyní toto odstupné přísluší zaměstnanci pouze v případě rozvázání pracovního poměru z důvodu, že dosáhl na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice.
Namísto odstupného jednorázová náhrada
Jestliže bude pracovní poměr se zaměstnancem rozvázán z důvodu, že pozbyl dlouhodobě způsobilost konat dále dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, bude mu namísto odstupného příslušet jednorázová náhrada při skončení pracovního poměru ve výši 12násobku průměrného výdělku (nikoli nejméně ve výši 12násobku průměrného výdělku). Předmětná jednorázová náhrada při skončení pracovního poměru podle zákoníku práce tedy již není koncipována jako odstupné, nýbrž jako náhrada újmy, neboť pracovní poměr zaměstnance skončil pouze z důvodu jeho pracovního úrazu nebo onemocnění nemocí z povolání (anebo ohrožení touto nemocí), které zapříčinily ztrátu jeho způsobilosti práci nadále vykonávat, a tedy i ztrátu budoucích příjmů.
Namísto odstupného hrazeného zaměstnavatelem ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku přísluší zaměstnanci při výpovědi pro nemoc z povolání nebo pro pracovní úraz jednorázová náhrada ze zákonného úrazového pojištění zaměstnavatelů.
Zdanění jednorázové náhrady
Jelikož se institut jednorázové náhrady při skončení pracovního poměru z hlediska daní z příjmů v podstatných rysech shoduje s institutem odstupného (materiálně souvisí s nezaviněnou ztrátou zaměstnání a z toho plynoucí ztrátou příjmu), bude se i v případě jednorázové náhrady ve výši 12násobku průměrného výdělku postupovat stejně. V ustanovení § 4 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů se nyní výslovně uvádí, že osvobození příjmu v podobě náhrady újmy se na jednorázovou náhradu při skončení pracovního poměru nevztahuje.
Jednorázová náhrada při skončení pracovního poměru tedy podléhá dani z příjmů ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 zákona o daních z příjmů, a to v celé své výši bez ohledu na to, zda byla poskytnuta ve výši stanovené v § 271ca zákoníku práce (dvanáctinásobek průměrného měsíčního výdělku), nebo ve vyšší výši (např. na základě kolektivní smlouvy).
Jiná náhrada majetkové nebo nemajetkové újmy vyplacená zaměstnavatelem zaměstnanci v souvislosti s pracovním úrazem (např. náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění) je nadále od daně osvobozena.
Jednorázová náhrada a sociální pojištění
V případě náhrady ve výši 12násobku průměrného výdělku půjde o zdanitelný příjem. Podléhá tento příjem odvodům pojistného? Jak pro server Podnikatel.cz vysvětlil Jakub Augusta za Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, přestože je daný příjem zdaňován podle § 6 odst. 1 zákona o daních z příjmů, neodvede se z něj pojistné. Aplikuje se zde výjimka, o kterou se sníží vyměřovací základ o výši této jednorázové náhrady při skončení pracovního poměru, dle § 5 odst. 2 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a stání politiku zaměstnanosti. A to konkrétně výjimka uvedené v bodě a) náhrada škody podle zákoníku práce.
Jednorázová náhrada a zdravotní pojištění
Obdobně je tomu ve zdravotním pojištění. Vyměřovací základ na veřejné zdravotní pojištění se v tomto případě sníží o výši této jednorázové náhrady při skončení pracovního poměru, a to podle § 3 odst. 2 písm. a) zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. Ujistila server Podnikatel.cz za Všeobecnou zdravotní pojišťovnu Viktorie Plívová.
Jednorázová náhrada při skončení pracovního poměru, která náleží podle nového ustanovení § 271ca, vloženého do zákoníku práce flexinovelou, je považována za náhradu škody, proto se nepovažuje za příjem, který se zahrnuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného. Pojistné na sociální a zdravotní pojištění se z tedy ní neplatí. Jakub Augusta odkázal na důvodovou zprávu k novele zákona: Pro účely předpisů upravujících pojistné na sociální a zdravotní pojištění je nutné vycházet z toho, že jde o náhradu škody. Jednorázová náhrada při skončení pracovního poměru tak nepodléhá odvodům na sociální pojištění (viz § 5 odst. 2 písm. a) zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti), ani odvodům na zdravotní pojištění (viz § 3 odst. 2 písm. a) zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění), resp. se nezahrne do vyměřovacího základu zaměstnance.
Zaujal vás článek?
Odemkněte si celý text za jednorázových 30 Kč. Stačí zadat váš e-mail a v dalším kroku vše odsouhlasit.
Již jste zaplatili? Vložte, prosím, váš e-mail a my vám zašleme nový odkaz pro odemknutí
