Hlavní navigace

Novely zákoníku práce: Dočkáme se slibovaných změn?

Dagmar Kučerová

Již delší čas se hovoří o připravovaných novelách zákoníku práce. Některé změny pouze zpřesňují dosavadní podmínky, jiné jsou zásadní a dlouho očekávané.

Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Ovšem prozatím jsou na začátku legislativního procesu. Jejich schvalování rozhodně neprobíhá podle původních očekávání a dále se odsouvá.

Velká novela zákoníku práce

Podle původního plánu již měla velká novela zákoníku práce nabýt účinnosti. Termín byl stanoven na 1. července 2019. S jedinou výjimkou. Změny týkající se řádné dovolené se měly poprvé uplatnit od 1. ledna 2020.

Koncem července bylo připomínkové řízení ukončeno. Ovšem návrh novely prozatím zůstává „na mrtvém bodě“. Kdy a v jaké podobě bude nakonec schválen, je otázkou. Vzhledem k rozsáhlosti novely odhadují odborníci náročný průběh schvalovacího řízení s řadou pozměňovacích návrhů. Čtyři poměrně zásadní změny však s největší pravděpodobností schváleny budou.

1. Změny v řádné dovolené

Výrazné změny jsou očekávány v oblasti řádné dovolené. Kromě dílčích změn, které by měly umožnit převod části nevyčerpané dovolené do následujícího kalendářního roku, se navrhuje opuštění principu dovolené za odpracované dny a následného krácení dovolené pro omluvenou nepřítomnost zaměstnance v práci. Vznik práva zaměstnance na dovolenou má být založen na týdenní pracovní době zaměstnance. Navrhuje se také změna v poskytování náhrady mzdy za dovolenou u zaměstnanců, jimž vznikl nárok na náhradu (odměnu) za dovolenou za práci ve státě, v němž tuto náhradu (odměnu) poskytuje, tzv. dovolenková pokladna.

Nový koncept dovolené, založený na týdenní pracovní době, by měl lépe odpovídat skutečně odpracované době zaměstnance, což ocení zejména zaměstnanci s nepravidelně rozvrženými směnami, příp. ti, u nichž došlo ke změně rozvrhu pracovní doby. Čtěte více: Dovolená se má počítat na základě týdenní pracovní doby, navrhuje ministerstvo

2. Minimální a zaručená mzda

Navrhuje se zavést nový pevný mechanismus ocenění minimální mzdy a podmínky pro stanovení nejnižších úrovní zaručené mzdy. Cílem návrhu je nastavení valorizačního mechanismu tak, aby byla minimální mzda zvyšovaná pravidelně, nedocházelo k výrazným výkyvům v jejím vývoji a její výše byla jednoduše a dostatečně včas odhadnutelná. Základní sazba měsíční minimální mzdy by měla činit od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku 0,5násobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství za předminulý kalendářní rok. Od této mzdy by se následně odvozovala hodinová minimální sazba. S růstem mzdy průměrné poroste i mzda minimální. Pokud by však průměrná mzda klesala, nedošlo by k poklesu minimální mzdy, ale zůstala by na stejné úrovni. Podrobněji v článku: Návrh na minimální mzdu ve výši 55 % mzdy průměrné? Jde o ekonomické harakiri

3. Doručování

Doručování v souladu se zákoníkem práce je dlouhodobě považováno za problematické. Samozřejmě jde o důležité písemnosti, které se týkají vzniku, změn nebo skončení pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance, mzdový či platový výměr a záznam o porušení režimu dočasně práce neschopného a další. Jde o snahu o výrazné zjednodušení celého procesu.

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví a personalistika
PhDr. Dagmar Kučerová
poradkyně pro mzdové účetnictví

Přednostně se bude doručovat zaměstnanci do vlastních rukou na pracovišti, jestliže se nepodaří doručit na pracovišti, pak prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, elektronickou komunikací či do datové schránky. Zaměstnanec bude nově výslovně povinen písemně sdělit zaměstnavateli jeho doručovací adresu. Nyní se doručuje na adresu, která je zaměstnavateli „naposled známa“. Lhůta pro doručení (fikce doručení) se prodlouží z 10 pracovních dnů na 15 dnů kalendářních. Pokud nebude zaměstnanci prostřednictvím provozovatele poštovních služeb písemnost doručena a tento si následně písemnost ani v provozovně provozovatele poštovních služeb či u obecního úřadu ve lhůtě 15 dnů nevyzvedne, bude se písemnost  považovat za doručenou posledním dnem této lhůty.

4. Sdílené pracovní místo

Zákonodárci opět otevřeli problematiku sdíleného pracovního místa. Jedná se o novou formu flexibilního režimu práce, která má přispět ke sladění rodinného a pracovního života zaměstnanců. Nejméně dva zaměstnanci by se při výkonu práce střídali na tzv. sdíleném pracovním místě. Musí se jednat o stejný druh práce a souhrn délky jejich týdenní pracovní doby by nesměl překročit délku stanovené týdenní pracovní doby.

Dohoda o sdíleném pracovním místě by musela být uzavřena písemně a musela by obsahovat bližší pravidla pro rozvržení pracovní doby. Mohla by být uzavřena na dobu určitou i neurčitou. Bylo by možné ji rozvázat písemnou dohodou smluvních stran či vypovědí kterékoli ze stran, a to i bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou.

Wt100_obecný

Delší nárok na řádnou dovolenou

Ve hře je stále novela zákoníku práce s číslem sněmovního tisku 317. Při prvním projednávání v Poslanecké sněmovně na konci května vyvolal návrh na zákonnou pětitýdenní dovolenou bouřlivou debatu. Vláda předtím k předloze nepřijala žádné stanovisko. Při prvním projednávání návrh neprošel, zamítnut však nebyl. Pokračování se očekává v podzimních měsících. Základní výměra řádné dovolené činí u zaměstnanců ve státní sféře 5 týdnů, 8 týdnů u pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol a nejméně 4 týdny u ostatních zaměstnanců, tj. zaměstnanců v podnikatelské sféře. Ti by týden dovolené navíc jistě uvítali a rozdíl oproti státní sféře skutečně mohou vnímat jako diskriminační. Avšak návrh nepřichází ve vhodný čas.

V době kritického nedostatku zaměstnanců na trhu práce, kdy je situace již nyní řešena na hraně limitů pro přesčasovou práci, by další týden výpadku fondu pracovní doby jen zvyšoval poptávku po nedostupných pracovních silách. Zvláště v určitých odvětvích. Navíc se jedná teprve o první čtení. Více v článku: Připravované změny v řádné dovolené zaměstnanců

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).