Hlavní navigace

Obchodní řetězce opět proti zákonu o tržní síle. Prý ohrozí zdraví obyvatel

Autor: www.shutterstock.com, podle licence: Rights Managed
Michael Hovorka

Obchodníci našli další důvod, proč je novela zákona o významné tržní síle špatná. Údajně ohrozí zdraví obyvatel. Podle potravinářské inspekce je to nesmysl.

Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Zdražení potravin, zvýšení nezaměstnanosti, narušení tržního prostředí. To byly doposud hlavní důvody obchodníků proti novele zákona o tržní síle. Nově našli další důvod. Novela zákona prý ohrozí zdraví obyvatel. Přišel s tím Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR).

Podle něj to souvisí s počtem kontrol kvality potravin, který by měl v příštích letech dramaticky klesnout. Svaz se přitom odkazuje na novelu zákona, která je zatím u poslanců ve druhém čtení. SOCR ČR dokonce v souvislosti s novelou připomíná metanolovou aféru z let 2012 a 2013, která skončila v desítkách případů smrtelnou otravou.

Ilustrační obrázek
Autor: www.shutterstock.com, podle licence: Rights Managed

Novela zákona o tržní síle ohrozí zdraví obyvatel, tvrdí obchodníci

Zákon i jeho novelu považujeme od začátku za paskvil, který prosazuje a hájí zájmy pouze úzké skupiny potravinářských společností. Nyní však jde o hazardování se zdravím občanů. Zaráží nás, že je něco takového vůbec možné, říká Marta Nováková, prezidenta SOCR ČR.

Jak je to s kontrolou bezpečnosti potravin

Kvalitu potravin v Česku kontrolují Státní zemědělská a potravinářská inspekce a Státní veterinární správa. Podle Novákové si v současné době mohou obchodníci vyžádat kontrolu po dodavatelích sami, přičemž náklady na kontrolu jdou na vrub dodavatele. Každý obchodník je totiž povinnen dávat do oběhu pouze ty potraviny, které jsou v souladu se zákonem, tedy nejsou zdraví škodlivé, mají odpovídající jakost, apod. Obchodník si tak může do smluvního vztahu s dodavatelem dát podmínku, že na základě svého požadavku dodavatel nechá vybranou šarži potravin rozborovat v akreditované laboratoři.

To by však podle doporučení zemědělského výboru již nebylo možné. To, že si obchodník může u dodavatele vyžádat rozbor potravin na náklady dodavatele by nově rovněž znamenalo zneužití významné tržní síly. Podle ministerstva zemědělství se jedná o zbytečné rozbory, protože výrobce potravin již nyní kontrolují státní dozorové orgány.

Pokud má obchodník pochybnosti o bezpečnosti potravin, nemusí se spoléhat pouze na rozbor potravin ze strany dodavatele. To SOCR ČR zapomněl ve svém tiskovém prohlášení zmínit. Jak serveru Podnikatel.cz potvrdil Pavel Kopřiva, mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI), obchodník si potraviny může nechat otestovat i sám. Každý občan nebo podnikatelský subjekt dále může podat podnět SZPI při podezření na výskyt potraviny, která nesplňuje podmínky zákona, řekl serveru Podnikatel.cz Kopřiva. 

SOCR ČR: V návrhu novely zákona je překlep

Jenže tomu SOCR ČR kontruje. V současném návrhu novely je podle Novákové uvedeno, zřejmě omylem, že pokud si obchodník provede rozbor potravin sám, nebude na takový rozbor u případného soudního sporu brán zřetel. Navíc pro server Podnikatel.cz zdůraznila, že SZPI je omylná a mohlo by se stát, že v případě problému bude muset náklady na případnou škodu uhradit obchodník, i když pochybil výrobce. Nováková se opět v tomto případě odkazuje na případ metanolové aféry. 

Pavel Kopřiva však připomíná, že Státní zemědělská a potravinářská inspekce provede ročně zhruba 35 tisíc kontrol, a to především v maloobchodní síti. Pouze 1 % z hodnocených potravin je označeno jako potravina nikoliv bezpečná. Nelze to však zobecnit na celý trh, tj., že 1% potravin není bezpečné. SZPI vybírá potraviny k odběru vzorku podle systému posouzení rizika a jde o potraviny, u kterých je tak zvýšená pravděpodobnost zjištění prohřešku, říká Kopřiva.

Nahlédněte pod pokličku kontroly bezpečnosti potravin. Čtěte na Vitalia.cz

Obecně tak podle něj lze konstatovat, že z hlediska bezpečnosti potravin situace v ČR odpovídá pozici mezi nejvyspělejšími státy a podíl potravin v kategorii nebezpečné na potravinách kontrolovaných je minimální. Že by novela zákona o tržní síle mohla ohrozit zdraví obyvatel je tak podle něj nemožné.

Údaje SZPI za rok 2015 (1. 1. – 20. 9.)

  • Počet šarží potravin hodnocených na místě nebo laboratorním rozborem: 14.653 
  • Počet šarží hodnocených jako nebezpečné: 162 (1,1% z hodnocených šarží)

Obchodníci tak zřejmě hledají další způsob, jak veřejnost a především poslance přesvědčit o tom, aby novela zákona o tržní síle  parlamentem neprošla. V současné době je ve sněmovně ve druhém čtení, kdy její projednávání prodloužily pozměňovací návrhy ze strany poslanců TOP 09 a Úsvit, kteří požadují, aby se pravidla proti zneužití významné tržní síly vztahovala i na dodavatele. Kdy poslanci budou pokračovat ve druhém čtení, není zatím jasné.

Co se skrývá za novelou zákona o tržní síle

Novela zákona o významné tržní síle především zpřesňuje, co se za pojmem významná tržní síla skrývá. Nově by smlouva smlouva mezi obchodníkem s významnou tržní silou a dodavatelem měla být sjednána písemně a musí kromě podstatných částí obsahovat také způsob úhrady kupní ceny a dobu na její úhradu, přičemž doba splatnosti kupní ceny nesmí být delší než 30 dní ode dne doručení faktury. Za to si ostatně již některé řetězce vysloužily v minulosti pokuty od antimonopolního úřadu. Zákon také přesně definuje, co se považuje za zneužití tržní síly. Je to zejména:

  • a)  sjednávání nebo uplatňování smluvních podmínek, které vytvářejí výraznou 
nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran, 
  • b)  sjednávání nebo získávání jakékoli platby či jiného plnění, za které nebyla 
poskytnuta služba nebo jiné protiplnění, nebo je nepřiměřené hodnotě 
skutečně poskytnutého protiplnění, 
  • c)  uplatňování nebo získávání jakékoli platby nebo slevy, jejíž výše, předmět a 
rozsah poskytovaného protiplnění za tuto platbu nebo slevu nebyly písemně sjednány před dodáním zboží nebo poskytnutím služeb, ke kterým se platba nebo sleva vztahuje, 
  • d)  sjednávání nebo uplatňování cenových podmínek, v jejichž důsledku nebude daňový doklad na úhradu kupní ceny za dodávku potravin obsahovat konečnou výši kupní ceny po veškerých sjednaných slevách z kupní ceny s výjimkou předem sjednaných množstevních slev, 
  • e)  sjednávání nebo uplatňování plateb nebo jiného protiplnění za přijetí potravin do prodeje, 
  • f)  sjednávání nebo uplatňování doby splatnosti kupní ceny potravin delší, než je doba uvedená, 
  • g)  sjednávání nebo uplatňování práva na vrácení nakoupených potravin s výjimkou podstatného porušení smlouvy, 
  • h)  požadování náhrady sankce uložené kontrolním orgánem po dodavateli bez existence jeho zavinění, nebo 
  • i)  diskriminování dodavatele spočívající ve sjednání nebo uplatnění rozdílných smluvních podmínek pro nákup nebo prodej služeb snákupem nebo prodejem potravin souvisejících při srovnatelném plnění, bez spravedlivého důvodu. 

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).