Česká obchodní inspekce v roce 2016 podnikla 5 355 kontrol zaměřených na dodržování nabídky a prodeje zboží za akční slevy a zboží ze sezónních slev. 42,8 % obchodníků neprošlo kontrolou s čistým štítem. Oproti roku 2015 inspektoři nezjišťují žádné výrazné zlepšení. Na pokutách dokonce vybrali o 3 miliony více. Celková výše pokut dosáhla 16,5 milionu korun.
Nejčastější prohřešky
Nejčastějšími prohřešky ze strany prodejců je porušení povinnosti informovat nakupujícího o ceně prodávaného zboží nebo poskytovaných služeb v souladu s cenovými předpisy. Prodejci také často porušují informační povinnost o výrobcích, včetně identifikačních údajů. Objevují se také nedostatky týkající se poctivosti při prodeji výrobků nebo služeb. Jsou také prodejci, kteří nevydají doklad o koupi.
Nákup zboží ve slevě je pro českého spotřebitele stále atraktivní. Česká obchodní inspekce však doporučuje, především kupujícím v obchodních řetězcích, kde často probíhají celoroční výprodeje, pečlivě si kontrolovat, zda avízovaná cena na letáku nebo v regálu odpovídá ceně účtované,
upozorňuje ředitel České obchodní inspekce Mojmír Bezecný.
Čtěte také: 70% slevy v e-shopech? Jenom hra s čísly
Kontroloři ověřují dodržování zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele a dalších obecně závazných právních předpisů.
Kontroly se zaměřují na:
- dodržování podmínek stanovených k zabezpečení jakosti zboží nebo výrobků,
- zdravotní nezávadnost,
- osobní hygienu a hygienickou nezávadnost provozu,
- používání ověřených měřidel při prodeji,
- dodržování dohodnutých nebo stanovených podmínek a kvality poskytovaných služeb,
- za jsou výrobky řádně označeny,
- zda výrobky odpovídají technickým požadavkům a označením výrobku,
- zda nedochází ke klamání spotřebitele,
- zda jsou výrobky bezpečné,
- zda osoby poskytující spotřebitelský úvěr dodržují podmínky stanovené zákonem.
Obchodníci, pozor na…
Nesprávným označením ceny zboží dochází ke klamání spotřebitele. Informace o ceně nebo okolnost, že informace je neúplná anebo chybí zcela, nesmí zejména vzbuzovat zdání, že:
- cena je nižší, než jaká je ve skutečnosti. Příkladem může být nepřehledné umísťování cenovek tak, že není jasné, která cenovka patří k jakému výrobku, stejně jako uvádění maloobchodních cen bez DPH či cen výrobků bez uvedení ceny obalu.
- stanovení ceny závisí na okolnostech, na nichž ve skutečnosti nezávisí. Příkladem může být uvádění velkoobchodní ceny nebo ceny doporučené výrobcem či cena v cizí měně. Hodně často se setkáme s případy, kdy je cena uvedena s nesprávnou sazbou DPH. V praxi také není úplně výjimkou, že se ceny uvádějí v závislosti na jiné než běžné jednotce, aniž by to bylo zřetelně uvedeno. Např. ceny ovoce nejsou uvedeny za kg, ale 0,5 kg.
- v ceně jsou zahrnuty dodávky výrobků, výkonů, prací nebo služeb placené ve skutečnosti zvlášť. Klasickým příkladem jsou jídelní lístky s cenami jídel bez příloh, ačkoli to není řádně v jídelním lístku uvedeno. U informační letáků pro akční zboží se často informace podávaná vyobrazením produktu liší od reality.
- cena byla nebo bude zvýšena, snížena nebo nezměněna, ač tomu tak není. Opět jsme u inzerce a letáků – oznamování přechodného snížení cen, výprodejů či zaváděcích cen, aniž by je ke změně opravdu došlo, je závažným porušením zákona.
- vztah ceny a užitečnosti nabízeného výrobku nebo služby a ceny a užitečnosti srovnatelného výrobku nebo služby je takový, jaký ve skutečnosti není. Reklamní slogan „více účinku za méně peněz” je použitelný, jen tehdy, když se poměr ceny a kvality opravdu vymyká průměru.
