Představte si sílu, která dokáže vyjednat férovější mzdu nebo lepší pracovní prostředí pro tisíce lidí najednou. Právě to jsou odbory: sdružení pracovníků, kteří pochopili, že společně zmůžou víc než každý sám.
Co se dozvíte v článku
Zrození hnutí v nepřátelské době
Za předchůdce dnes známých odborů jsou považována cechovní zřízení a také dělnické a podpůrné spolky. Už ve starověkém Římě bychom našli sdružení zvaná kolegium a jak uvádí Wikipedia, v rámci archeologických výzkumů byly v římském přístavu Portus v loděnici objeveny nápisy naznačující existenci cechu stavitelů lodí. Také jiný římský přístav Ostia je spojený s kolegiem obchodních námořníků.
První odborové organizace sdružující pracovníky různých povolání byly pak vytvořeny v 10. letech 19. století. Jako první z těchto svazů je považován Generální odborový svaz řemesel, známý také jako Filantropická společnost, který byl založen v roce 1818 v Manchesteru. Podle Wikipedie měl druhý název zakrýt skutečný účel organizace v době, kdy byly odbory nelegální.
Britannica zmiňuje, že odbory jako organizované hnutí vznikly v 19. století ve Velké Británii, kontinentální Evropě a Spojených státech s tím, že v mnoha zemích jsou odbory synonymem pro pojem dělnické hnutí. Menší sdružení pracujících se v Británii začala objevovat v 18. století, ale po většinu 19. století zůstala sporadická a krátkodobá, částečně kvůli nepřátelství, s nímž se setkávala ze strany zaměstnavatelů a vládních skupin. Tato nová forma politického a ekonomického aktivismu se jim nelíbila a v té době byli odbory i odboráři pravidelně stíháni.
Jak svět pochopil, že se spolupráce vyplácí
Tento tlak zespodu nakonec přinesl ovoce. Jako první prolomila ledy Velká Británie, kde v roce 1872 Královská komise uznala, že silné odbory jsou výhodné pro obě strany. Jak je uvedeno výše, v této době docházelo k růstu odborů v dalších industrializujících se zemích, a to zejména ve Spojených státech, Německu a Francii.
Například ve Spojených státech amerických byla první účinnou celostátní odborovou organizací ta s názvem Rytíři práce (Knights of Labor) v roce 1869. Rozvíjet se však začala až po roce 1880. O rok později vznikla Federace organizovaných obchodů a odborových svazů (The Federation of Organized Trades and Labor Unions) jako federace různých odborů. V roce 1886 se pak stala známou jako Americká federace práce ( American Federation of Labor). Jak upřesňuje Wikipedie, v Německu vznikl v roce 1897 Volný svaz německých odborů poté, co byly zrušeny konzervativní protisocialistické zákony kancléře Otta von Bismarcka a ve Francii byly odborové organizace nelegální až do roku 1884.
Kde se zrodila česká tradice solidarity?
Jak uvádí na webu Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS), české země patřily k průmyslovému jádru střední Evropy. A to je důvodem, proč zde mělo dělnické hnutí hluboké kořeny sahající až do poloviny 19. století. Právě tehdy si dělníci začali vytvářet svá sdružení. Podpůrné spolky byly spojeny s tiskaři kartounu (potiskování tkanin) v severních Čechách na počátku 19. století. Dělníci pražských kartounek se tehdy organizovali také ve Starém pražském bratrstvu a obdobné spolky měly i dělníci z porcelánek nebo rukavičkáři. K nejvýznamnějším institucím obdobného rázu patřily hornické bratrské pokladny.
Odborový svaz KOVO zmiňuje, že v roce 1862 vznikla nejstarší organizace českých typografů – Typografia. Ta se však zabývala výhradně podpůrnou činností a až Typografická beseda vzniklá v roce 1865 se hlásila k úkolům odborového rázu. Dělnictvo pražských strojnických továren se také snažilo založit podobnou organizaci, jejich Ústřední pokladna dělníků strojnických, zřízená roku 1864, však zůstala pod kontrolou zaměstnavatelů.
ČMKOS jako důležité datum, které mohou považovat za začátek jejich odborového hnutí, považuje 7. duben 1870. Tento den rakouský parlament schválil zákon o koaliční svobodě, umožňující, aby „společným zastavením práce (…) vynutila se mzda vyšší nebo vůbec lepší podmínky pracovní.“ Jak dále vysvětlují, do té doby mohli organizátoři stávek počítat s pronásledováním a vězením v délce osmi dnů až tří měsíců. Na konci ledna 1897 byla v Karlíně založena samostatná česká centrála Odborové sdružení českoslovanské (OSČ, od 1918 československé). To se na následujících více než 40 let stalo rozhodující odborovou institucí na našem území.
Moderní spojenectví napříč profesemi
Jak popisují na webu Odborového svazu KOVO, odbory dnes existují ve státní i soukromé sféře téměř ve všech profesích. Jednotlivé odbory se sdružují podle profesí do odborových svazů. Ty mohou tvořit další uskupení typu asociace či konfederace. Mezi největší z nich patří Asociace samostatných odborů České republiky (ASO ČR) a Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) zastupující odbory v Radě hospodářské a sociální dohody (tripartitě).
Pod hlavičkou ČMKOS jsou například tyto odborové svazy: Herecká asociace, Nezávislý OS pracovníků potravinářského průmyslu a příbuzných oborů Čech a Moravy, OS Jednota tlumočníků a překladatelů, OS KOVO, OS pracovníků peněžnictví a pojišťovnictví nebo unie zaměstnanců obchodu, logistiky a služeb.
Pod ASO ČR pak spadají například: Odborové sdružení zaměstnanců finančních orgánů, Český odborový svaz energetiků, Nezávislý odborový svaz automobilové dopravy, Lékařský odborový klub – Svaz českých lékařů nebo Jednotný svaz soukromých zemědělců.
Stačí tři lidé
Pro členy mají odborové organizace a svazy mnoho výhod. Jak uvádí Českomoravská konfederace odborových svazů, nejjednodušším způsobem, jak se stát odborářem nebo odborářkou, je vstoupit do už existující odborové organizace. Je tak možné zjistit, jestli nějaká působí přímo u zaměstnavatele. Ten má povinnost nového zaměstnance seznámit s kolektivní smlouvou. Další možností je odborovou organizaci založit: k tomu stačí kontaktovat jeden z odborových svazů, který je připraven poskytnout pomoc.
Odborový svaz KOVO v této souvislosti připomíná, že založit odbory může jakýkoliv zaměstnanec či zaměstnankyně společnosti. Potřebuje k tomu souhlas a spolupráci dalších dvou kolegů či kolegyň, se kterými vytvoří přípravný výbor. Společně pak v rámci výboru sepíší stanovy, které schválí na ustavující schůzi. Následně je odborovou organizaci nezbytné nahlásit na ministerstvu vnitra a oznámit její vznik zaměstnavateli. Dnem následujícím po doručení na ministerstvo vnitra je odborová organizace založena,
dodávají.
ČLÁNKY DO MAILU