Hlavní navigace

Od února 2018 se mění podmínky pro nemocenské u dohod

Dagmar Kučerová

Upravuje se účast na pojištění u dohod o provedení práce a zaměstnání malého rozsahu. Více zaměstnanců, především brigádníků, bude mít nárok na nemocenskou.

Doba čtení: 4 minuty

Zákon o nemocenském pojištění se od 1. února 2018 mění. Nejedná se jen o zavedení otcovské poporodní péče. Je tu další novela s číslem 259/2017 Sb.

Jedná se o takzvanou technickou novelu, která mimo drobné změny spočívající ve stanovení pravděpodobného výdělku přináší i změny zásadnějšího charakteru. Především se jedná o problematiku nemocenských dávek z dohod o provedení práce a zaměstnání malého rozsahu.

Pokračování v nemocenském pojištění

Z hlediska účasti na nemocenském pojištění je při skončení zaměstnání zaměstnanec svým zaměstnavatelem odhlašován, a pokud mu později vznikne nová účast (vstoupí do nového zaměstnání), jeho nový zaměstnavatel ho k pojištění opět přihlásí. Jestliže však zaměstnanec po skončení pracovního poměru uzavře další pracovní poměr k témuž zaměstnavateli a oba pracovní poměry na sebe bezprostředně navazují, nedochází v souladu s § 10 odst. 6 zákona o nemocenském pojištění k zániku pojištění z důvodu skončení předchozího pracovního poměru. Samozřejmě musí být v dalším pracovním poměru splněny podmínky účasti na pojištění. Pojištění trvá i bez přerušení a není třeba zaměstnance odhlašovat a znovu přihlašovat. Obdobně to platí i u dalších zaměstnání, pokud jsou stejného druhu. Ovšem s výjimkou zaměstnání malého rozsahu (sjednaná částka je nižší než 2500 Kč) nebo u dohody o provedení práce. 

Čtěte také: S čím vším se musí zaměstnavatelé v roce 2018 vypořádat

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví a personalistika
PhDr. Dagmar Kučerová
poradkyně pro mzdové účetnictví

Jak pro server Podnikatel.cz upřesnila Jana BuraňováČeské správy sociálního zabezpečení, to je stav, který platí nyní. Ovšem s účinností od 1. února 2018 dochází díky novele zákona o nemocenském pojištění ke změně. Ustanovení § 10 odst. 6 se upravuje tak, že pojištění bude trvat nepřetržitě i v situaci, kdy se jedná o bezprostředně navazující zaměstnání stejného druhu, která jsou obě zaměstnáním malého rozsahu (nebo jde o dvě dohody o provedení práce), uvádí Buraňová. 

Příklad:

Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem dohodu o pracovní činnosti, kdy byla sjednána pouze hodinová odměna 100 Kč a zaměstnanec pracuje podle potřeby zaměstnavatele, takzvaně na zavolanou. Jedná se tedy o zaměstnání malého rozsahu, kdy o účasti na pojištění bude rozhodovat počet odpracovaných hodin v jednotlivých měsících.

Dohoda je uzavřena od 1. prosince 2017 do 31. března 2018. Zaměstnanec začal poprvé vykonávat práci 15. prosince 2017. V lednu 2018 vznikla účast na nemocenském pojištění, protože byla vzhledem k počtu odpracovaných hodin zúčtována odměna ve výši 2700 Kč (vyšší než 2499 Kč).

Zaměstnavatel přihlásil zaměstnance k nemocenskému pojištění ode dne, kdy poprvé začal vykonávat práci a za měsíc leden odvedl sociální pojištění. Účast na nemocenském pojištění trvá do ukončení dohody o pracovní činnosti bez ohledu na výši zúčtované odměny v dalších měsících. Ovšem od 1. dubna 2018 do 30. září 2018 byla sjednána další dohoda o pracovní činnosti za stejných podmínek.

Jedná se o navazující zaměstnání stejného druhu. Obě jsou zaměstnáním malého rozsahu. Zaměstnavatel proto neoznamuje skončení první dohody o pracovní činnosti a nástup do navazujícího zaměstnání.

Pokud zaměstnanec v některém z následujících měsíců onemocní a v měsíci vzniku sociální události (vzniku dočasné pracovní neschopnosti) bude účasten nemocenského pojištění (bude zúčtován příjem vyšší než 2499 Kč) nebo splní podmínku uvedenou níže, bude rozhodným obdobím pro stanovení denního vyměřovacího základu období od 15. prosince 2017 do konce měsíce předcházejícího vzniku sociální události. Započítají se tedy příjmy z obou dohod o pracovní činnosti. 

Nemocenské z dohody a malého rozsahu

Ze zaměstnání malého rozsahu a z dohody o provedení práce je zaměstnanec účastný nemocenského pojištění jen v měsících, v nichž dosáhl stanovené výše příjmu. U zaměstnání malého rozsahu se jedná o odměnu alespoň 2500 korun a u dohody o provedení práce o odměnu 10 001 korun. To je ovšem nevýhodou u zaměstnanců, kteří této odměny nedosáhli právě z důvodu nemoci, která vznikla na začátku kalendářního měsíce, a proto nemohli stanoveného příjmu dosáhnout. Pokud před vznikem této sociální události po řadu měsíců splňovali podmínku účasti na nemocenském pojištění, je dosavadní právní úprava nespravedlivá.

Čtěte také: Náhrada mzdy pro rok 2018. Marodit bude výhodnější

FIN18_tip_v_clanku_Soukal

Od 1. února 2018 bude mít zaměstnanec podle nového ustanovení § 15a zákona o nemocenském pojištění nárok na nemocenské nebo peněžitou pomoc v mateřství, pokud vznikne dočasná pracovní neschopnost nebo bude nařízena karanténa nebo dojde k nástupu na peněžitou pomoc v mateřství v kalendářním měsíci, v němž zaměstnanec není účasten pojištění, avšak byl účasten pojištění při výkonu zaměstnání malého rozsahu nebo zaměstnání na základě dohody o provedení práce aspoň ve třech kalendářních měsících bezprostředně před kalendářním měsícem, v němž vznikla tato sociální událost. 

Čtěte také: Otcovská se dotkne i otců dětí narozených v prosinci

Příklad:

Zaměstnanec pracuje od září 2017 na dohodu o provedení práce. Ve všech měsících byl vlivem zúčtované odměny (vyšší než 10 000 Kč) účasten nemocenského pojištění. V měsíci lednu 2018 onemocněl a z důvodu nemoci bylo zaměstnavatelem zúčtováno pouze 6500 Kč. Protože v lednu není účasten nemocenského pojištění, nebude mít nárok na nemocenské dávky, přestože v předchozích měsících bylo sociální pojištění odvedeno.

Pokud by onemocněl až v měsíci únoru 2018 (po účinnosti změn), byla by situace jiná. Jestliže za bezprostředně předcházející tři kalendářní měsíce (listopad až prosinec) byl vzhledem k výši odměny účasten nemocenského pojištění, měl by nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele a od 15. dne nemoci také na nemocenské dávky.

Při opakované nemoci v dalších měsících bude opět rozhodující splnění podmínky účasti na nemocenském pojištění minimálně ve třech měsících bezprostředně předcházejících před vznikem této další sociální události.