Hlavní navigace

Oddlužení zaměstnanců krok za krokem z pohledu zaměstnavatele

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Zaměstnanců se schváleným oddlužením přibylo a vzhledem k současné situaci zřejmě ještě přibude. Zaměstnavatel by měl vědět, jak při oddlužení postupovat.
Dagmar Kučerová 24. 6. 2020
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Celý proces se přitom od poloviny roku 2019 zjednodušil. Další změny přinesl aktuální zákon takzvaný lex covid, schvalovaný ve stavu legislativní nouze.

Podání návrhu na oddlužení

Návrh na oddlužení může podat sám dlužník, jestliže má k tomu potřebné vzdělání, ale většinou ho sepisuje a podává advokát, notář, insolvenční správce, exekutor nebo jiná akreditovaná osoba. Návrh musí být vyhotoven na předepsaném formuláři, a to co nejpečlivěji. Nesmí vykazovat vady, musí být srozumitelný a určitý. Sepsání a podání návrhu na oddlužení samozřejmě není zdarma (s výjimkou sepsání akreditovanou osobou). Dlužník musí počítat s částkou v řádu několika tisíc korun. Čtěte také: Změny v oddlužení od června 2019 z pohledu zaměstnavatelů 

S podáním návrhu na oddlužení nejsou z pohledu zaměstnavatele spojeny žádné povinnosti.

Zahájení insolvenčního řízení

Důležitým okamžikem je až zahájení insolvenčního řízení. V ustanovení § 109 odst. 1 písmeno c) insolvenčního zákona se píše, že výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit nebo zahájit, nelze jej však provést. Pro pohledávky za majetkovou podstatou (§ 168) a pohledávky jim na roveň postavené (§ 169) však lze provést nebo vést výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek náležející do majetkové podstaty dlužníka, na základě rozhodnutí insolvenčního soudu vydaného podle § 203 odst. 5 a s omezeními tímto rozhodnutím založenými. Není-li dále stanoveno jinak, výkon rozhodnutí nebo exekuce se i nadále nařizuje nebo zahajuje a provádí proti povinnému.

V praxi to znamená, že až do okamžiku, kdy bude rozhodnuto o způsobu řešení úpadku, je možné činit úkony nařízeného výkonu rozhodnutí či exekuce, tedy i nadále probíhají srážky z příjmu dlužníka, nejsou však poukazovány oprávněnému, ale deponují se u plátce mzdy či u peněžního ústavu (jinak by se již jednalo o provedení výkonu rozhodnutí).

Zaměstnavatel deponuje ve výši dosud probíhajících srážek (bez daňového bonusu, který se aktuálně nepostihuje přikázáním jiné peněžité pohledávky – zákon lex covid. Více v článku: Zásadní změny v exekucích a insolvencích. Účinnost okamžitá

Postup v případě (ne)schválení oddlužení

Jak pro server Podnikatel.cz vysvětlil Pavel Fabian advokát a insolvenční správce advokátní kanceláře FABIAN & PARTNERS, v případě neschválení oddlužení a zastavení řízení je zaměstnavatel povinen postupovat stejně, jako by insolvenční řízení vůbec neproběhlo. Deponované plnění tedy zašle exekutorovi, jenž vede exekuci první v pořadí. Jiný postup je u schváleného oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty. Vzhledem k tomu, že oddlužení pouze prostřednictvím splátkového kalendáře již není možné, uplatní se pro účely kombinace se zpeněžením majetkové podstaty ustanovení § 408 insolvenčního zákona, které odkazuje na postup dle ustanovení týkajících se konkurzu. Aktuálně tedy zaměstnavatelé při schválení oddlužení deponované plnění vždy vydávají insolvenčnímu správci. Ve většině případů také bývá tato informace uvedena v usnesení o schválení oddlužení, jelikož je uloženo dlužníku vydat tyto příjmy do majetkové podstaty.

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví
PhDr. Dagmar Kučerová
mzdový poradce

Výše srážek v oddlužení

V souladu s ustanovením § 406 odst. 3 písm. d) insolvenčního zákona soud v rozhodnutí, jímž schvaluje oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, přikáže plátci mzdy dlužníka nebo plátci jiného příjmu dlužníka postižitelného výkonem rozhodnutí srážkami ze mzdy povinného, aby po doručení rozhodnutí o schválení oddlužení prováděl ze mzdy nebo jiného příjmu dlužníka stanovené srážky a nevyplácel sražené částky dlužníku.

Content_temata

Zaměstnavatel tak začne s prováděním insolvenčních srážek v souladu s rozhodnutím insolvenčního soudu (v rozhodnutí je specifikována výše prováděné srážky ze mzdy, platební údaje, datum první srážky apod.). Nečeká se na nabytí právní moci rozhodnutí.

Ovšem zde by již mohl být postižen daňový bonus. Zmiňovaná změna zákona (tzv. lex covid) se týká pouze exekucí. Insolvenční zákon v § 7 umožňuje použití ustanovení občanského soudního řádu pro výkon rozhodnutí pouze přiměřeně, pokud na něj insolvenční zákon odkáže. Dále v § 207 odst. 1 insolvenčního zákona je uvedeno, Nestanoví-li tento zákon jinak, do majetkové podstaty nepatří majetek, který nelze postihnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí; věci sloužící k podnikání dlužníka však z majetkové podstaty vyloučeny nejsou. Insolvenční zákon však neodkazuje na ustanovení občanského soudního řádu, ale na konkrétní zákony vztahující se ke konkrétním příjmům. Pak tedy vzhledem ke skutečnosti, že „lex covid“ neprovedl změnu v zákoně o dani z příjmu a že daňový bonus byl několikráte judikován jako příjem mimořádný dle § 412 insolvenčního zákona, v případě insolvence tento příjem dle mého názoru je stále mimořádným příjmem, vysvětluje Pavel Fabian.

Splnění oddlužení

Zaměstnavatel tedy provádí insolvenční srážky ze mzdy (dle rozhodnutí insolvenčního soudu či insolvenčního správce s daňovým bonusem nebo bez – může být postižen jako mimořádný příjem) až do okamžiku splnění oddlužení. Ne vždy je z pohledu zaměstnavatele snadné určit okamžik poslední insolvenční srážky ze mzdy. Je pravdou, že insolvenční správce nemá povinnost vyrozumívat zaměstnavatele o ukončení provádění srážek. Naše kancelář však vždy poslední měsíc oddlužení zasílá zaměstnavatelům i jiným plátcům příjmů sdělení o ukončení provádění srážek z důvodu splnění oddlužení, uvádí správce Pavel Fabián a dodává, že zaměstnavatel by srážky měl ukončit nejpozději po vydání usnesení o splnění oddlužení, jelikož toto je veřejně dostupné v insolvenčním rejstříku.

Srážky provedené po 60. měsíci oddlužení insolvenční správce vyplatí k rukám dlužníka. Po pravomocném ukončení insolvenční správce účet ruší, v takovém případě budou finanční prostředky vráceny na účet zaměstnavatele. Jedná se však o naši praxi, není vyloučeno, že prázdný účet bude využit na další insolvenční řízení. Insolvenční správce by však měl v takovém případě kontaktovat zaměstnavatele, jelikož mu jsou zasílány neoprávněné srážky. Očekávám však, že by tato situace nastala jen výjimečně, jelikož dlužníci si pečlivě hlídají, že již splnili oddlužení a nemají jim být prováděny srážky, upozorňuje Pavel Fabian a doplňuje, že v praxi zaměstnavatel často kontaktuje insolvenčního správce po sdělení bankovních údajů a dotáže se na výši dlužné částky, délku trvání oddlužení apod., přičemž tyto údaje zaeviduje v účetním systému. Závěrem oslovený advokát a insolvenční správce zaměstnavatelům doporučuje, aby při přijímání nových zaměstnanců kontrolovali, zda nejsou účastníky insolvenčního řízení, a případně kontaktovali insolvenčního správce o nástupu takového zaměstnance či o ukončení pracovního poměru.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).