Hlavní navigace

Odložení pojistného za zaměstnance a další podpora zaměstnavatelů

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Opatření, která mají snížit dopady koronavirové krize na zaměstnavatele. Co vše je má v této nelehké situaci podpořit?
Jana Knížková 9. 7. 2020
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Koronavirová pandemie a opatření s ní spojená tvrdě dopadla taky do oblasti zaměstnávání. Jaké podpory mohou zaměstnavatelé využit? 

Psali jsme: Malé firmy ušetří. Nebudou nyní muset platit sociální odvody za zaměstnance

Odložení placení pojistného za zaměstnavatele

Podle zákona o snížení penále z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placeného zaměstnavateli jako poplatníky v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 a o změně některých zákonů, mohou zaměstnavatelé za kalendářní měsíce květen, červen a červenec 2020 odložit platby pojistného, které jsou povinni platit z vyměřovacího základu zaměstnavatele (24,8 %). Pokud zaměstnavatel dluh vzniklý odložením zaplatí do 20. října 2020, sníží se penále stanovené z tohoto dluhu o 80 %. 

V případě, že se zaměstnavatel rozhodne využít možnost odložení platby pojistného za zaměstnavatele, nemusí tuto skutečnost OSSZ oznamovat. Dluh na pojistném a penále vzniklý odložením platby pojistného za uvedených podmínek se nepovažuje za dluh na pojistném a penále pro účely potvrzování stavu závazků zaměstnavatele (tzv. potvrzení o bezdlužnosti). 

Pokud snížené penále ve svém úhrnu nepřesáhne částku 1 000 Kč, odepíše se tato částka k tíži OSSZ a nebude zaměstnavateli předepsána k úhradě. Důležitou podmínkou pro odklad pojistného je, že zaměstnavatel za kalendářní měsíce květen, červen a červenec 2020 odvedl pojistné, které jsou povinni platit jeho zaměstnanci (6,5 % z vyměřovacího základu zaměstnance), a to ve stanovené lhůtě (tj. od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce) a ve výši uvedené v přehledu. 

Pokud tuto podmínku zaměstnavatel nesplní, penále nemůže být sníženo a zaměstnavatel bude povinen zaplatit je v plné výši (tj. 0,05 % za každý den prodlení). Na přehledu zaměstnavatel vykazuje standardně všechny údaje, tj. včetně pojistného za zaměstnavatele, jehož platbu se zaměstnavatel rozhodl odložit.

Čtěte také: Podnikatelům se odpustí sociální pojistné za zaměstnance, netýká se to ale všech

Snížení vyměřovacího základu zaměstnavatele (prominutí pojistného)

Zákonem o prominutí pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placeného některými zaměstnavateli jako poplatníky v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 a o změně zákona o nemocenském pojištění je zaměstnavatelům umožněno snížit vyměřovací základ zaměstnavatele za kalendářní měsíce červen, červenec a srpen 2020 tím, že do něj nezahrnou vyměřovací základy zaměstnanců v pracovním poměru, jejichž pracovní poměr trvá v posledním dni kalendářního měsíce, u každého zaměstnance však nejvýše 1,5 násobek průměrné mzdy podle zákona o pojistném, tj. v roce 2020 nejvýše 52 253 Kč (zaokrouhleno na celé koruny směrem nahoru); jinými slovy část vyměřovacího základu zaměstnance převyšující částku 52 253 Kč se do vyměřovacího základu zaměstnavatele zahrne vždy. Vyměřovací základ zaměstnavatele však nelze snížit o vyměřovací základ zaměstnance, kterému byla dána výpověď z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) zákoníku práce.

Nárok na prominutí pojistného, resp. snížení vyměřovacího základu zaměstnavatele za daný kalendářní měsíc má zaměstnavatel, jestliže

  • počet jeho zaměstnanců v pracovním poměru, kteří jsou účastni nemocenského pojištění, nepřesahuje v posledním dni kalendářního měsíce 50 (do tohoto počtu se zahrnují i zaměstnanci v pracovním poměru, kterým zaměstnání trvá, ale nepracují např. z důvodu mateřské nebo rodičovské dovolené, tzv. neplacené dovolené apod., přičemž není rozhodná ani výše úvazku – do tohoto počtu se zahrnuje každý zaměstnanec v pracovním poměru bez ohledu na úvazek, úvazky se nijak nesčítají; naopak se v počtu nezohledňují zaměstnanci s uzavřenými dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr – o pracovní činnosti a o provedení práce),
  • počet jeho zaměstnanců v pracovním poměru, kteří jsou účastni nemocenského pojištění, činí v posledním dni kalendářního měsíce aspoň 90 % počtu těchto zaměstnanců k 31. březnu 2020,
  • úhrn vyměřovacích základů zaměstnanců v pracovním poměru za kalendářní měsíc činí aspoň 90 % úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců v pracovním poměru za březen 2020,
  • odvedl pojistné, které jsou povinni platit jeho zaměstnanci (6,5 % z vyměřovacího základu zaměstnance), a to ve stanovené lhůtě (tj. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce) a ve výši uvedené na přehledu podle § 9 zákona o pojistném, a
  • za kalendářní měsíc nečerpá prostředky na částečnou úhradu mzdových nákladů poskytovaných zaměstnavatelům z Cíleného programu podpory zaměstnanosti (tzv. program Antivirus A a B).

Psali jsme: Firmám do 50 zaměstnanců prominuli pojistné, přehledy musí podat elektronicky

Nárok na prominutí pojistného, resp. snížení vyměřovacího základu zaměstnavatele, naopak nemá

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví
PhDr. Dagmar Kučerová
mzdový poradce
  • zaměstnavatel uvedený v § 109 odst. 3 zákoníku práce (stát, územně samosprávný celek atd.),
  • poskytovatel zdravotních služeb, jehož zdravotní služby jsou aspoň částečně hrazeny z veřejného zdravotního pojištění na základě smlouvy se zdravotní pojišťovnou, pokud má podle zvláštního právního předpisu nárok na kompenzaci zohledňující náklady a výpadky v poskytování hrazených služeb vzniklé v důsledku epidemie onemocnění COVID-19 způsobené novým koronavirem označovaným jako SARS-COV-2 v roce 2020,
  • zaměstnavatel, který nebyl ke dni 1. června 2020 daňovým rezidentem České republiky, nebo jiného členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru a nedosáhl většiny svých příjmů za poslední skončené zdaňovací období daně z příjmů ze zdrojů na území České republiky.

Uvedené podmínky se posuzují samostatně za každý kalendářní měsíc, za který zaměstnavatel snížení svého vyměřovacího základu uplatňuje, přičemž je možné, že v některém měsíci zaměstnavatel podmínky nesplní a prominutí pojistného, resp. snížení vyměřovacího základu zaměstnavatele, nebude moci uplatnit a v jiném měsíci podmínky splní a prominutí uplatní.

Snížení vyměřovacího základu zaměstnavatele uplatňuje zaměstnavatel na přehledu za příslušný kalendářní měsíc, přičemž vedle stávajících vykazovaných údajů vykáže také svůj snížený vyměřovací základ, ze kterého vypočte pojistné za zaměstnavatele. Splnění podmínek pro uplatnění posuzuje zaměstnavatel sám. Toto snížení nelze uplatnit zpětně, to znamená, že zaměstnavatel může uplatnit toto snížení na přehledu, který řádně podá. Zaměstnavatel, který již přehled podal, aniž by na něm snížení uplatnil, nemůže dodatečně uplatnit snížení tím, že podá nový přehled. A obdobně nelze dodatečně uplatnit vyšší snížení vyměřovacího základu zaměstnavatele, pokud zaměstnavatel dodatečně zjistí, že mohl uplatnit vyšší snížení, popř. že vyměřovací základ konkrétního zaměstnance byl ve skutečnosti vyšší, než o který snížil zaměstnavatel svůj vyměřovací základ.

Čtěte také: Ovlivní prominutí sociálního pojistného firmám superhrubou mzdu zaměstnanců?

Daně2020_III

Z uvedeného důvodu dochází pro kalendářní měsíce červen, červenec a srpen 2020 k rozšíření přehledu, a tím také k úpravě příslušné datové věty PVPOJ (týká se dodavatelů příslušných programů). Protože řada zaměstnavatelů nepatří k zaměstnavatelům, kteří mohou snížení vyměřovacího základu zaměstnavatele uplatnit, popř. nesplní podmínky pro jeho uplatnění, bude ČSSZ elektronicky přijímat také dosavadní podobu přehledu (datové věty PVPOJ). Ale jeho podáním nelze snížení vyměřovacího základu zaměstnavatele uplatnit. Tímto vycházíme vstříc skupině zaměstnavatelů, kteří nebudou muset zbytečně vynaložit prostředky na dočasnou úpravu svých programů. Uplatnit prominutí pojistného lze pouze prostřednictvím nové verze přehledu, uvádí Česká správa sociálního zabezpečení. 

Snížení vyměřovacího základu zaměstnavatele i odklad placení pojistného za zaměstnavatele lze využít současně. Pokud zaměstnavatel splní všechny podmínky a zaměstnávat pouze zaměstnance v pracovním poměru, kteří nebudou mít příjmy vyšší než 52 253 Kč, může být vyměřovací základ zaměstnavatele snížen až na nulu a v důsledku toho nebude mít zaměstnavatel povinnost platit pojistné za zaměstnavatele (na přehledu vykáže nulový snížený vyměřovací základ zaměstnavatele a nulové pojistné za zaměstnavatele), odvádět v tomto případě bude pouze pojistné za zaměstnance.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).