Hlavní navigace

Odpovědnost zaměstnance za škodu. Kdy a jak ji můžeme uplatňovat?

18. 6. 2015
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Ilustrační obrázek Autor: www.shutterstock.com, podle licence: Rights Managed
Občas se stane, že zaměstnanec v práci způsobí škodu. Jak má potom podnikatel jako zaměstnavatel postupovat?

I u jinak bezproblémových zaměstnanců se zaměstnavatel místy nevyhne tomu, že musí řešit škodu, kterou tito zaměstnanci způsobili. Vymáhat po zaměstnancích náhradu škody však nelze jen tak bez dalšího, aby zaměstnanci odpovědnost za způsobenou škodu vůbec vznikla, je potřeba dostát zákonem stanoveným kritériím. Ta jsou stanovena v obecném právním předpisu, kterým je pro danou oblast zákoník práce, v němž příslušná ustanovení nalezneme v části jedenácté pojmenované náhrada škody.

V prvé řadě by zaměstnanci měli škodám předcházet

Zákoník práce, dříve než vůbec začne řešit otázky vzniku odpovědnosti za škody a její náhrady, ukládá zaměstnancům povinnost počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví a majetku a aby se zaměstnanci bezdůvodně neobohacovali. To se však neobejde bez součinnosti zaměstnavatele, který je povinen zajišťovat svým zaměstnancům takové pracovní podmínky, aby mohli řádně plnit své pracovní úkoly bez ohrožení zdraví a majetku, a pokud zjistí závady, tak je povinen učinit opatření k jejich odstranění. Zaměstnanec sám, když zjistí na tomto úseku nevyhovující podmínky, musí informovat vedoucího pracovníka, aby zajistil jejich nápravu. Jestliže je třeba k odvrácení hrozící škody zakročit, je zaměstnanec rovněž povinen tak učinit, pokud mu v tom nebrání důležitá okolnost nebo pokud by tím neohrozil sebe nebo ostatní zaměstnance.

Ilustrační obrázek
Autor: www.shutterstock.com, podle licence: Rights Managed

Jestliže je třeba k odvrácení hrozící škody zakročit, je zaměstnanec rovněž povinen tak učinit.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).