Hlavní navigace

Odvod zdravotního pojištění u starobních a invalidních důchodců

Dagmar Kučerová

V případě odvodu zdravotního pojištění platí určitá pravidla. Mohou zde nastat situace, které „zaskočí“ i zkušené mzdové účetní.

Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Přiznání důchodu, ať již starobního nebo invalidního, je spojeno s určitou povinností vůči zdravotní pojišťovně. Vztahuje se jak na pojištěnce, tak na zaměstnavatele.

Důchodci jako kategorie státních pojištěnců

Za pojištěnce evidované v kategorii státních pojištěnců platí pojistné na zdravotní pojištění stát. V souladu s ustanovením § 7 zákona o veřejném zdravotním pojištění patří do této kategorie ode dne přiznání důchodu. Státními pojištěnci jsou i v měsících, kdy jim podle předpisů o důchodovém pojištění výplata důchodu z nějakého důvodu nenáleží.

Pojištěnec, jemuž vznikl nárok na zařazení mezi osoby, za které je plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát, má vždy povinnost tuto skutečnost své zdravotní pojišťovně oznámit a doložit. Pojistné na zdravotní pojištění v takovém případě neplatí (platí stát). Oznámení však musí být učiněno do osmi dnů od vzniku oznamované skutečnosti, tedy ode dne přiznání důchodu.

Nejeden důchodce (starobní nebo invalidní) je k datu přiznání důchodu zaměstnán. V takovém případě činí toto oznámení rovněž zaměstnavatel. A to příslušným kódem. Pro tuto variantu je stanoven kód „D“. Oznámení provede prostřednictvím tiskopisu „Hromadné oznámení zaměstnavatele“ pro příslušnou zdravotní pojišťovnu. I v případě, kdy oznámení provádí zaměstnavatel, by si měl pojištěnec ověřit, zda k tomu skutečně došlo a je zařazen do kategorie státních pojištěnců. Například telefonicky na pobočce příslušné zdravotní pojišťovny. Čtěte také: Zpřísnila se kontrola osobních práv zaměstnanců

Jestliže důchodce zaměstnán není, provede oznámení skutečností rozhodných pro vznik nebo zánik povinnosti státu sám. A to prostřednictvím tiskopisu „Přihláška a evidenční list pojištěnce“. Je k dispozici na pobočkách zdravotních pojišťoven, případně na jejich webových stránkách. Dokladem prokazujícím oznamované skutečnosti je samozřejmě Rozhodnutí o přiznání starobního/invalidního důchodu, tedy doklad, ze kterého vyplývá, od kdy byl důchod přiznán. Kopii dokladu je možné zaslat poštou, případně elektronicky.

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví a personalistika
PhDr. Dagmar Kučerová
poradkyně pro mzdové účetnictví

Vyměřovací základ zaměstnaných důchodců

Pokud je důchodce zároveň zaměstnancem, platí pojistné na zdravotní pojištění standardně prostřednictvím svého zaměstnavatele. Současně za něj nadále hradí pojistné i stát ze zákonem stanoveného vyměřovacího základu pro státní pojištěnce. Vyměřovacím základem pro platbu pojistného státem je pro rok 2019 částka ve výši 7540 Kč. Z tohoto vyměřovacího základu platí stát za osoby, za které je plátcem pojistného, pojistné ve výši 1018 Kč měsíčně. Čtěte také: Vyšetření či ošetření ve zdravotnickém zařízení jako překážka v práci

Právě z tohoto důvodu se na ně nevztahuje minimální vyměřovací základ ve výši aktuální minimální mzdy. Zaměstnavatel vypočítá pojistné na zdravotní pojištění ze skutečného vyměřovacího základu, bez ohledu na jeho výši, tj. bez doplatku do minimálního vyměřovacího základu. Samozřejmě pouze v případech, kdy z pohledu zdravotního pojištění vznikne zaměstnání. To například nevzniká při sjednání dohody o provedení práce s odměnou do 10 000 Kč měsíčně. Zde zaměstnavatel důchodce ke zdravotnímu pojištění nepřihlašuje a zdravotní pojištění neodvádí. Obdobně u dohody o pracovní činnosti do úhrnného měsíčního limitu 2999 Kč. 

Invalidní důchodci zaměstnaní v „chráněné dílně“

Zaměstnání invalidních důchodců ovlivní odvod zdravotního pojištění u zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % osob se zdravotním postižením. Zde tvoří vyměřovací základ pro odvod zdravotního pojištění v roce 2019 pouze rozdíl mezi skutečným výdělkem a částkou 7540 Kč. Musí se však jednat o poživatele invalidního důchodu (starobního důchodu se uvedená úleva na zdravotním pojištění netýká) S tím souvisí i následující čtenářský dotaz. Čtěte také: Nové eNeschopenky se týkají také OSVČ

WT100 tip právo červená

Zpětně přiznaný starobní důchod

Zaměstnanec má přiznaný invalidní důchod a skutečně tento důchod pobírá. Nyní si zažádal o přiznání důchodu starobního. Ten mu však byl přiznán zpětně. Zaměstnavatel zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením si u tohoto zaměstnance uplatňoval příslušnou slevu na zdravotním pojištění. Za měsíce 4–8/2019 je uplatněna sleva z vyměřovacího základu na základě invalidity a v 9/2019 nám zaměstnanec předložil Rozhodnutí o přiznání starobního důchodu zpětně od 5. 4. 2019. Potvrzení při žádosti o starobní důchod zaměstnavatel vystavoval během července 2019 a potvrzení o pobírání invalidního důchodu za měsíce 4–8/2019 má k dispozici. Musí zaměstnavatel vyhotovit opravné přehledy a o platbě pojistného a uplatněnou slevu z vyměřovacího základu za tohoto zaměstnance zpětně doplatit?

Pro server Podnikatel.cz odpovídala Jana SixtováVšeobecné zdravotní pojišťovny. Pokud dojde k přiznání starobního důchodu zpětně u osoby, která předtím pobírala důchod invalidní a zaměstnavatel uplatňoval „odpočet“ dle § 3 odst. 7 zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, nebudou se zpětně opravovat pohledávky, neboť nelze trestat plátce, který o této situaci nevěděl a ani nemohl zpětné přiznání důchodu nijak ovlivnit. Dodala, že zpětné rozhodnutí o přiznání starobního důchodu zároveň může ovlivnit „odpočet“ i u ostatních zaměstnanců, kteří také nemohou být trestáni za to, že jejich kolegovi byl důchod takto zpětně přiznán. V dané situaci tedy není potřeba podávat opravné přehledy o platbě pojistného zaměstnavatelem ani slevu/odpočet zpětně vracet.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).