Hlavní navigace

Offline režim #EET se lehce změnil, podnikatelé ale žádali výraznější změny

Daniel Morávek

Ačkoli ministerstvo tvrdí, že se na upravených podmínkách offline režimu u EET shodlo s podnikatelskými svazy, připomínkové řízení ukazuje pravý opak.

Doba čtení: 3 minuty

Podnikatelé totiž žádali výrazné změny parametrů. Návrh novely zákona o evidenci tržeb, který nyní míří na vládu, se však oproti původnímu návrhu změnil jen „kosmeticky“.

Čtěte také: Offline režim místo #EET? Podnikatelům přinese paradoxně více papírování

Zvláštní režim se lehce změnil

Novela zákona o evidenci tržeb sice v připomínkovém řízení doznala některých změn, co se týče zvláštního offline režimu, jsou však jen drobného charakteru. Ačkoli ministerstvo financí tvrdí, že se na podmínkách zvláštního režimu shodlo s podnikateli, ve skutečnosti podnikatelské asociace žádaly jiné parametry.

Podmínky, aby podnikatel mohl evidovat tržby ve zvláštním offline režimu, jsou každopádně nyní navrženy takto:

  • je poplatníkem daně z příjmů fyzických osob, nebo je poskytovatelem zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění bez ohledu na právní formu,
  • není plátcem DPH,
  • má maximálně 2 zaměstnance,
  • výše jeho hotovostních příjmů z evidovaných tržeb v každých 12 po sobě jdoucích kalendářních měsících nepřesáhne 200 000 Kč a předpokládaná výše těchto příjmů ve 12 bezprostředně následujících kalendářních měsících nepřesahuje 200 000 Kč.

V původní verzi, která šla do připomínkového řízení, byly podmínky následovně:

  • je poplatníkem daně z příjmů fyzických osob,
  • není plátcem DPH,
  • má maximálně 1 zaměstnance,
  • výše jeho příjmů z evidovaných tržeb (tzn. platby v hotovosti, šekem, poukázkou a dalšími způsoby, které spadají do zákona o evidenci tržeb) v každých 12 po sobě jdoucích kalendářních měsících nepřesáhne 200 000 Kč a předpokládaná výše těchto příjmů ve 12 bezprostředně následujících kalendářních měsících nepřesahuje 200 000 Kč
  • v každých 12 po sobě jdoucích kalendářních měsících uskuteční maximálně 1000 evidovaných tržeb.

Oproti původní verzi se tak zvýšil počet zaměstnanců a vypadla podmínka maximálního počtu tržeb. Ani zvýšení omezení na 2 zaměstnance však podnikatelským svazům nedostačuje. Komora daňových poradců například žádala limit počtu zaměstnanců na pět a navíc ještě chtěla konkretizovat, že se jedná o zaměstnance v pracovním poměru.

Jak dále vyplývá z připomínkového řízení, podnikatelské asociace rovněž volaly po vyšší hranici hotovostních příjmů. Hospodářská komora ČR například požadovala limitní výši 750 tisíc Kč, Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) pak navrhovala limit 500 tisíc Kč. Podnikatelské svazy rovněž chtěly, aby zvláštní režim mohly využívat i právnické osoby. Ani v tomto jim ale ministerstvo nevyhovělo.

Čtěte více: Podmínky pro offline evidenci místo #EET se musí upravit, upozorňují podnikatelé

Ministerstvo nevyslyšelo ani volání podnikatelů po zrušení ustanovení, které se týká podmínky odhadnout budoucí příjmy. Poplatník bude tak muset finančnímu úřadu oznámit, pokud začne předpokládat, že výše či počet tržeb překročí hranici 200 tisíc Kč. Pokud tak neučiní, hrozí mu pokuta až 500 000 Kč.

Na neadekvátnost této pokuty upozorňoval i Odbor kompatibility Úřadu vlády ČR. Nepovažujeme za vhodné, aby poplatníkovi mohla být uložena pokuta až do výše 500 000 Kč za to, že nesprávně předpokládal počet nebo výši tržeb v příštích 12 měsících. V mnoha případech se bude jednat o obtížně predikovatelný údaj, který podnikatel přes veškerou dobrou víru nemusí odhadnout správně. Takový požadavek může malé podnikatele od využívání zvláštního režimu evidence odradit a dle našeho názoru není proporcionální vzhledem k cíli, ke kterému směřuje, uvedl v připomínkovém řízení odbor.

PR Summit 18 tip v článku Provident

Čtěte také: Pokud neodhadnete u offline evidence budoucí tržby, hrozí vám pokuta 500 000 Kč

Zvláštní režim má pak spočívat v tom, že podnikatel bude vydávat účtenky z předtištěného bloku, který si vyzvedne na finančním úřadu. Jednou za čtvrt roku pak zašle speciální formulář s údaji o výši tržeb a počtu vydaných a případně stornovaných účtenek na finanční úřad. Původně se měl tento formulář posílat každý měsíc. Nicméně ani frekvence jednou za čtvrt roku podnikatelům nevyhovuje a v připomínkovém řízení žádali, aby se formulář odevzdával jednou ročně společně s daňovým přiznáním.