Hlavní navigace

Opoziční novela k zajišťovacím příkazům? Nekoncepční a navíc s křížkem po funuse

Daniel Morávek

Nejen vláda, ale i odborníci odmítají opoziční novelu, podle které by měl o vydání zajišťováků rozhodovat soud. Je nekoncepční a přichází navíc pozdě.

Doba čtení: 4 minuty

Podle odborníků se problém po zásazích Nejvyššího správního soudu (NSS) celkem stabilizoval a navrhovaná úprava je navíc v rozporu s koncepcí správního soudnictví, které je založeno na přezkumu rozhodnutí, které vydávají správní orgány.

Ať o zajišťovácích rozhoduje soud, chce opozice

Opoziční strany ODS, TOP 09 a STAN navrhly novelu soudního řádu, podle které by o vydání zajišťovacích příkazů rozhodoval místo finanční či celní správy správní soud. Podle předkladatelů totiž úřady nevykonávají tuto svoji kompetenci v zákonných mezích a jejich rozhodovací činnost je údajně častým předmětem soudního přezkumu, při kterém soud vysloví nezákonnost takového rozhodnutí. Opoziční poslanci se domnívají, že úřady nejsou schopny korigovat svá rozhodnutí tak, aby vydávání nezákonných rozhodnutí bylo minimalizováno.

Poslanci proto navrhli, aby o vydání zajišťovacího příkazu rozhodoval správní soud. Bude tak dle jejich názoru zajištěna nestrannost rozhodování a garance zákonných práv daňových subjektů. Navržená úprava má své ideové východisko v řízení o vzetí do vazby. Návrh předpokládá, že by o zajišťovacím příkazu rozhodoval samosoudce krajského soudu, a to v řízení zahájeném na návrh navrhovatele, správce daně, uvádí se v důvodové zprávě k návrhu zákona. V ní se zároveň doplňuje, že soud by o vydání zajišťovacího příkazu musel rozhodnout do dvou pracovních dnů od doručení návrhu.

Novela by uškodila i podnikatelům, říká vláda

S předloženým opozičním návrhem ovšem nesouhlasí vláda, podle které už není nyní ke změně důvod. Vláda je si vědoma skutečnosti, že v minulosti v některých případech správní soud zrušil zajišťovací příkazy vydané správcem daně. Pokud však jde o aktuální stav dané problematiky, je možno konstatovat, že případné excesy a nedostatky správní praxe některých správců daně ve vztahu k zajišťovacím příkazům byly zejména cestou judikatury a metodického řízení odstraněny, a nelze proto předpokládat, že problém, na který poukazují předkladatelé návrhu zákona, nadále přetrvává, napsala vláda ve svém stanovisku.

Vláda zároveň upozornila, že navržené změny by znamenaly nekoncepční zásah do pojetí a funkce správního soudnictví a že by podstatně limitovaly účinnost zajišťovacích příkazů. Úprava by podle vlády navíc vedla i k přísnějším pravidlům pro uplatňování zajišťovacího příkazu vůči daňovým subjektům. Podle návrhu zákona by při splnění zákonných důvodů musel být návrh na vydání zajišťovacího příkazu podán vždy, i kdyby to jinak bylo neúčelné, a ze strany správního soudu by zřejmě nemohl být takový návrh zamítnut. Návrh též předpokládá možnost uložit úhradu částky uvedené v zajišťovacím příkazu vždy, když existuje nebezpečí z prodlení. Současná úprava to přitom umožňuje pouze v případě daně z přidané hodnoty a spotřební daně.

Problematika zajišťovacích příkazů na serveru Podnikatel.cz:

I podle odborníků je navrhovaná novela zbytečná

S opoziční novelou ovšem nesouhlasí ani odborníci, kteří jinak postup finanční správy u zajišťovacích příkazů kritizovali. Můj názor je spíše negativní. Na jednu stranu nezpochybňuji, že tady v minulosti docházelo k excesům. Nicméně po zásazích Nejvyššího správního soudu (NSS) se problém již celkem stabilizoval. Navíc navrhovaná úprava má dle mého také značné ústavní deficity, jakož i přidává práci NSS. A to v době, kdy se NSS snaží si od práce ulevit, dělá z návrhu zcela neprůchozí téma, uvedl serveru Podnikatel.cz Ondřej Lichnovský, předseda Unie daňových poplatníků ČR.

S Lichnovského názorem souhlasí i Tomáš Hajdušek, vedoucí sekce správy daní Komory daňových poradců ČR. Generální finanční ředitelství vydalo v říjnu 2017 metodiku k vydávání zajišťovacích příkazů, proti které nelze nic namítat, neboť respektuje judikaturu ke dni vydání té metodiky. Zároveň vydal generální ředitel Martin Janeček rozhodnutí, jak má být vydávání zajišťovacích příkazů kontrolováno, doplnil Hajdušek.

EBF 2018 tip v článku řečníci

Jak navíc upozorňuje Hajdušek, o existenci tohoto návrhu se jako daňoví poradci dozvěděli až poté, co byl předložen vládě k jejímu vyjádření. Neměli jsme ani možnost k němu vznést připomínky. Samotný návrh je podle mého názoru v rozporu s koncepcí správního soudnictví, které je založeno na přezkumu rozhodnutí, vydávaných správními orgány. Pokud by nyní měly samotné soudy ta rozhodnutí vydávat, byla by to zásadní změna, vysvětlil Hajdušek.

Komora daňových poradců ČR naopak navrhuje, aby byla v oblasti zajišťovacích příkazů zajištěna skutečně efektivní soudní ochrana, zejména z hlediska času. Tedy aby bylo zrušeno odvolací řízení a žaloby na zajišťovací příkazy byly projednávány v přednostním režimu. Tyto změny by naopak byly zcela v souladu se stávající koncepcí správního soudnictví a vedly by k rychlejšímu soudnímu přezkumu, uzavřel Tomáš Hajdušek.