Hlavní navigace
Už zbývá jen pro podání daňového přiznání. Vyřešte je s našimi chytrými formuláři a tipy na slevy.

Opravdu přispívají zaměstnanci na důchody OSVČ? Aneb co studie skutečně řešila

Daniel Morávek

Studie o důchodech seniorů, kterou hojně citovala média, rozhodně netvrdila, že by OSVČ na důchodovém pojištění odváděly méně, než dostávají na důchodech.

Studie navíc nebrala reálná data o OSVČ, jelikož nejsou k dispozici, a porovnávala pouze modelový příklad.

Čtěte také: Štěch rozšířil řady dojmologů. Nechejte už proboha OSVČ na pokoji

Opravdu zaměstnanci platí důchody OSVČ?

Před dvěma týdny jste si mohli v médiích přečíst titulky, které vesměs hlásaly, že zaměstnanci přispívají na důchod podnikatelům. „Zaměstnanci připlácejí podnikatelům na důchody. Živnostníkům přispívají na penzi zaměstnanci. Živnostníkům musí na penzi přispívat zaměstnanci, spočítali akademici,“ hlásala vesměs tuzemská média. Odkazovala přitom na studii Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA). Vesměs tak sdělovací prostředky hlásily, že živnostníci do důchodového systému odvádí méně, než kolik z něj dostávají na penzích. Má to však drobný háček, studie nic takového nezjišťovala a nic takového neříká.

Co tedy studie říká? Předně neporovnávala reálné odvody zaměstnanců a OSVČ a jejich reálné důchody. Ve studii autoři vypočetli nástupní starobní důchod pro modelového zaměstnance a modelovou OSVČ. U obou předpokládali stejnou dobu pojištění, konkrétně 42 let, a to, že odejdou do důchodu při dosažení důchodového věku a že tohoto věku dosáhnou letos. Výši zisku modelové OSVČ pak stanovili na úroveň průměrné mzdy zaměstnanců v daném roce. U OSVČ navíc autoři předpokládali, že byla samostatně činná od roku 1996, tedy jen polovinu doby pojištění. Výsledkem bylo, že nástupní důchod OSVČ je v takovém případě o 13 % nižší než u zaměstnance.

Při minimálních platbách může být rozdíl až 47 %

Nešlo tedy o reálná data z ekonomiky, jelikož průměrný zisk OSVČ samozřejmě neodpovídá průměrné mzdě. Jedná se tedy „jen“ o model, který porovnává při stejném výdělku výši důchodu. Autoři studie navíc operovali i s dalšími modely a příklady:

  • Muž, který a) odchází do důchodu v roce 2017, b) byl OSVČ od roku 1996, c) každoročně odváděl pojistné ze čtvrtiny průměrné mzdy v ekonomice (čtvrtina mzdy je v současnosti minimální základ pro pojistné na sociální pojištění), má nástupní důchod o 18 % nižší než zaměstnanec, který vydělával průměrnou mzdu. U obou, zaměstnance a OSVČ, také předpokládáme stejnou dobu pojištění 42 let, tj. součet dob studia, zaměstnanosti atd.
  • Muž, který a) byl OSVČ celou svou pracovní kariéru a tuto kariéru začal v roce 2006, b) každoročně odváděl pojistné z průměrné mzdy v ekonomice a c) měl dobu pojištění rovnou 42 letům, má nástupní důchod o 18 % nižší než zaměstnanec, který vydělával průměrnou mzdu a měl stejnou dobu pojištění.
  • Muž, který a) byl OSVČ celou svou pracovní kariéru a tuto kariéru začal v roce 2006, b) každoročně odváděl pojistné ze čtvrtiny průměrné mzdy v ekonomice a c) měl dobu pojištění rovnou 42 letům, bude mít nástupní důchod o 47 % nižší než zaměstnanec, který vydělával průměrnou mzdu a měl stejnou dobu pojištění.

První příklad je pro současné seniory, druhý a třetí jsou pro jednotlivce, kteří budou odcházet do důchodu odhadem po roce 2045. Všechno jsou to ale jen modelové příklady. Spolehlivé odhady vypočtené pro českou populaci OSVČ chybí, protože stát nezpracovává potřebná data.

Čtěte také: Jak se to má opravdu s odvody OSVČ a zaměstnanců? Připravili jsme velké srovnání

O jakou jde redistribuci

Přestože se studie nesoustředila na porovnání výhodnosti důchodového zabezpečení pro zaměstnance a OSVČ, porovnávala modelový příklad a nebrala reálná data o OSVČ, média vesměs tvrdila, že OSVČ na důchod přispívají zaměstnanci. Může za to podle všeho tato věta, kterou autoři do studie napsali a dle které „dochází k redistribuci od zaměstnanců k OSVČ s jinak stejnou pracovní historií“. Média si to přeložila tak, že zaměstnanci musí na důchody OSVČ doplácet, jelikož OSVČ neodvedou tolik, co ze systému dostanou.

Jak ale potvrdil serveru Podnikatel.cz Jiří Šatava, jeden z autorů studie, věta není myšlena tak, že by OSVČ neodváděly do systému tolik, co dostanou. Zaměstnanci přispívají na důchody v tomto smyslu, že stejně vydělávající OSVČ ze systému benefituje více než zaměstnanec. Poměr, co člověk dostane a co zaplatí, je u OSVČ vyšší než u stejně vydělávajících zaměstnanců. Studie vůbec neřešila, zda OSVČ do systému odvedou méně, než kolik z něj dostanou.

Jde o to, že OSVČ odvede pojistné z poloviny zisku, a proto se na něj důchodový systém při porovnání se zaměstnancem dívá při výpočtu starobního důchodu jako na „nízkopříjmového“. Zaměstnanec se stejně vysokou mzdou odvede pojistné z celé mzdy, a proto se na něj důchodový systém při porovnání s OSVČ při výpočtu starobního důchodu dívá jako na „vysokopříjmového“. A důchodový systém při výpočtu starobního důchodu přerozděluje od vysokopříjmových k nízkopříjmovým – příjmy nízkopříjmových při výpočtu důchodu „krátí“ méně. A z toho vychází tvrzení o přerozdělování v důchodovém systému od zaměstnanců k OSVČ. Od přerozdělování mezi stejně vydělávajícími OSVČ a zaměstnanci, uzavřel Šatava.

Tip na další obsah

Podívejte se, v jakém luxusním prostředí pracují zaměstnanci Alza.cz a LMC