Hlavní navigace

Elektronická podání „nejedou“. Milý státe, tady jsou tipy, jak je zatraktivnit

Daniel Morávek

Drtivá většina fyzických osob opět podala přiznání na papíře a nikoli elektronicky. Zeptali jsme se odborníků, co by mohlo elektronická podání zatraktivnit.

Doba čtení: 4 minuty

Kromě zlepšení uživatelské přívětivosti Daňového portálu a propojení s dalšími úřady by podle odborníků pomohlo nabídnout v souvislosti s e-podáním nějaké benefity. Mohlo by se například jednat o předvyplněné údaje nebo třeba o možnost pozdějšího termínu pro podání

Fyzickým osobám elektronické podání nevoní

Podíl fyzických osob, které podaly letos přiznání elektronickou formou, činil 16 %. Oproti loňsku jde sice o zlepšení (tehdy podalo přiznání elektronicky 14 % fyzických osob), přesto mezi fyzickými osobami stále vítězí papírová varianta. Co se týče právnických osob, drtivá většina z nich sice elektronickou formu přiznání používá, je to však dané tím, že firmy mají de facto elektronické podání povinné.

Kdo chce podat přiznání elektronicky, může taky učinit těmito způsoby:

  • Nepodepisovat podání, vytisknout tzv. e-tiskopis a ten do 5 dnů doručit podepsaný na finanční úřad.
  • Ověřením identity přihlášením do datové schránky – „podpis“ pomocí údajů datové schránky, fyzicky vytištěné se již nic nepodává.
  • Podepsat pomocí vybraného kvalifikovaného certifikátu.
  • Vytvořený XML soubor uložit a odeslat datovou schránkou.

Tipy, jak elektronické podání zatraktivnit

Důvodů, proč fyzické osoby zůstávají věrné papíru, je podle odborníků celá řada. Jedním z hlavních je nízká uživatelská přívětivost, relativní složitost, nesrozumitelnost a nekompatibilita jednotlivých úředních portálů. Pavla Břečková, místopředsedkyně Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) je přesvědčená, že kdyby portály státní správy fungovaly na stejném principu a dlouhodobě konzistentně, elektronická komunikace vzrostla mnohonásobně. Znamená to zejména stejný formát formulářů, jejich ucelené a aktuální uložení na portálech, přehlednost a v principu jednotný formát portálů finanční správy, sociální správy, zdravotních pojišťoven a dalších úřadů, dodala Břečková.

Jak zároveň upozornila Břečková, většina fyzických osob nemá ani datovou schránku ani elektronický podpis, protože je prostě v běžném životě nepotřebují, a tak ani tato forma podání pro ně není příliš zajímavá. Podávání daňových přiznání elektronicky je možné buď přes datovou schránku, kterou obvykle fyzické osoby nemají zřízenou, nebo pomocí zaručeného elektronického podpisu, který má ještě méně osob. Papírová podoba proto zůstává nejjednodušší a nejoblíbenější, souhlasí Lucie Rytířová, vedoucí sekce daně z příjmů fyzických osob a členka Prezidia Komory daňových poradců ČR (KDP ČR).

Atraktivitě elektronického podání nepomáhá dle Rytířové ani možnost tzv. e-tiskopisu, protože se v podstatě jedná jen o odložené „papírové“ podání. V podstatě jde o dvojí práci, nejprve je nutné přiznání podat elektronicky a pak písemně doručit na úřad e-tiskopis.

Podle Ladislava Minčiče, ředitele Odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory ČR, odrazuje poplatníky také nezbytnost aktivně učinit krok k získání oprávnění elektronicky se podepisovat nebo ke zřízení vlastní datové schránky. I když jde o poměrně rychlé procedury a v zásadě nenákladné – datová schránka se pořídí na poště zadarmo, kvalifikovaný certifikát k elektronickému podpisu se vedle pošty dá získat ještě u dvou dalších institucí za roční poplatek 400 až 500 Kč, lidé nejsou příliš ochotní, vysvětlil Minčič a doplnil: Jednodušší by to bylo, kdyby byl podpis „automaticky“ zakódován do každého vydávaného občanského průkazu s čipem a kdyby se u nás standardně prodávaly počítače s čtečkou karet, tedy i občanky, jako je to běžné třeba v Estonsku.

EBF 2018 tip v článku  jména Podnikatel

Zástupci podnikatelů se vesměs shodují v tom, že by výrazně pomohlo rozšíření funkcionalit elektronického portálu finanční správy, a to například o automatické předvyplňování některých údajů, automatické nahrávání různých potvrzení apod. a jeho propojení s jinými úřady. Z elektronického podání totiž nyní neplynou žádné výhody, a pokud chce stát motivovat k větší využívanosti, měl by podle podnikatelů poskytnout určitý benefit, třeba možnost pozdějšího odevzdání nebo platby, popřípadě větší termínová tolerance apod. Kdo by odesílal elektronicky, dostával by různé předvyplněné formuláře, hlášení, upozornění s radou co, kdy a jak udělat atd. Kdyby byly všechny formy elektronických podání přívětivě – z uživatelského hlediska – spojeny s pohodlnou platební bránou. Stát by měl vést informační kampaň, ve které by přesvědčil, k jakým úsporám elektronická komunikace vede, domnívá Ladislav Minčič.

Tipy, jak elektronická podání zatraktivnit

  • nabídnout předvyplněné formuláře
  • propojit jednotlivé úřady mezi sebou a sjednotit formuláře
  • propojit formuláře s platebními bránami
  • možnost pozdějšího odevzdání nebo platby
  • zakódovat e-podpis do občanského průkazu

Výše zmíněné návrhy by nemusely skončit v „propadlišti dějin“. Ministerstvo financí už totiž před časem avizovalo, že některé z nich chce realizovat v rámci projektu MOJE daně, který si klade za cíl zjednodušit správu daní a daňový systém. Kromě nového zákona chce ministerstvo spustit internetový daňový portál, který zajistí ucelený přehled o daňové historii poplatníka, umožní podání při správě daní a bude nabízet „předvyplněná“ daňová přiznání.