Hlavní navigace

OSVČ má vzrůst sazba daně na 19 %, 3/4 pojistného ale půjdou uplatnit jako výdaj

Daniel Morávek

OSVČ se má zvýšit sazba daně z příjmů. Nově si ale mají moct podnikatelé započítat 3/4 zaplaceného pojistného do výdajů, a to i paušalisté.

Doba čtení: 5 minut

Zaměstnancům se má zase zrušit superhrubá mzda a mají se zavést dvě sazby daně, které se budou počítat z hrubé mzdy. Změny přináší návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní od roku 2019, který před několika dny poslalo do připomínkového řízení ministerstvo financí.

Čtěte také: Babiš zřejmě sní i o DPH u točeného piva, opět navrhuje její snížení na 10 %

Superhrubá mzda má skončit

Přestože ministerstvo financí chystá zbrusu nový zákon o daních z příjmů, poslalo před několika dny do připomínkového řízení novelu, která má od roku 2019 zavést celou řadu novinek. Mezi ty hlavní patří zrušení konceptu superhrubé mzdy a 15% sazby daně. Nově se má daň počítat z hrubé mzdy a sazba má činit 19 %. Nynější solidární zvýšení daně má zase nahradit klouzavá progresivní sazba, a to 19 % pro základ daně do 1 500 000 Kč a 24 % pro základ daně od této hranice.

Koncept tzv. superhrubé mzdy komplikuje podle ministerstva způsob stanovení základu daně u poplatníků s příjmy ze závislé činnosti a je prý označován za diskriminační, protože daňové zatížení těchto poplatníků je vyšší než zatížení ostatních poplatníků. Z hlediska komparace s daňovými systémy ostatních států Evropské unie i mimo ni se jedná o nestandardní postup pro stanovení základu daně, neboť existují značné rozdíly mezi tuzemským pojistným na sociální zabezpečení a pojistným na veřejné zdravotní pojištění a zahraničními zákonnými pojistnými systémy (např. z hlediska povinností zúčastněných subjektů, v sazbách, v pojistných výjimkách, ve způsobu stanovení maximálního vyměřovacího základu). Stejně nevhodné a nestandardní je i solidární zvýšení daně, uvádí se v důvodové zprávě.

Zrušení superhrubé mzdy by mělo zaměstnancům přinést mírné snížení daní. Nynější efektivní sazba daně přepočtená na hrubou mzdu totiž činí 20,1 %. Daňová sazba by tak pro zaměstnance, kteří nedosahují příjmů, kterých se týká solidární zvýšení, klesla o 1,1 procentního bodu. Těch, kteří nyní platí solidární přirážku, by se pak netýkala povinnost podat přiznání, kterou mají v současnosti.

Mzda
Hrubá mzda (v Kč) Nynější čistá mzda (v Kč) Čistá mzda dle návrhu (v Kč) Rozdíl (v Kč)
12 200 10 468 10 648 180
20 000 15 850 16 070 220
30 000 22 740 23 070 330
40 000 29 630 30 070 440

Kromě zrušení jednotné sazby daně z příjmů fyzických osob plánuje ministerstvo i znovuzavedení samostatného základu daně pro vybrané příjmy fyzických osob plynoucí ze zahraničí, přičemž na tento základ daně se bude uplatňovat sazba 15 % (stejná jako v případě daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně). Poplatník má možnost tyto příjmy zahrnout do samostatného základu daně nebo je může ponechat v obecném základu daně s vyšší sazbou daně, píše se v důvodové zprávě.

OSVČ se zvýší sazba, ale budou moct do výdajů dát 3/4 pojistného

Změna zdanění se ale netýká jen zaměstnanců, ale i OSVČ. Těm se totiž zvýší sazba daně příjmů o 4 p. b. na 19 %. Ministerstvo financí ovšem navrhuje tento nárůst kompenzovat tím, že pro podnikatele zavede daňovou uznatelnost ¾ zaplaceného sociálního a zdravotního pojištění. Tuto možnost mají mít i podnikatelé, kteří využívají paušální výdaje. Uvedené pojistné totiž bude daňově uznatelným výdajem nad rámec paušálních výdajů.

Osoby samostatně výdělečně činné si podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení určují vyměřovací základ pro odvod pojistného samy a jsou při tom limitovány zdola minimálním vyměřovacím základem a shora maximálním vyměřovacím základem. Přestože by tedy v praxi nemělo docházet k situacím, kdy by osoba samostatně výdělečně činná odvedla na pojistném více, než činí pojistné z maximálního vyměřovacího základu, nelze takový případ vyloučit. Vzhledem k tomu, že případný přeplatek, který by osobě samostatně výdělečně činné vznikl, by činil problémy při zdaňování daní z příjmů, neboť by část tohoto přeplatku byla poplatníkem uplatněna jako výdaj, navrhuje se zakotvit pojistku, že uplatnit jako výdaj je možné zaplacené pojistné maximálně do výše ¾ pojistného vypočteného z maximálního vyměřovacího základu určeného pro toto pojistné, uvádí se v důvodové zprávě.

Co se týče uznatelnosti výdajů, bude jedna výjimka. Zdravotní pojištění, které hradí poplatník s příjmy z nájmu, se do daňově uznatelných výdajů počítat nebude.

Přesné dopady na OSVČ s otazníky

Server Podnikatel.cz zkusil propočítat dopady novely na OSVČ, problém však je, že v návrhu zákona nejsou některé věci specifikovány. Návrh novely zákona přináší možnost uplatnění 3/4 zaplaceného pojistného (nejvýše z vypočteného z maximálního vyměřovacího základu pro sociální pojištění). Jedná se tedy o zaplacené pojistné v příslušném zdaňovacím období. Z toho plyne, že se bude jednat jak o měsíční zálohy na pojistné, tak eventuální doplatek pojistného za předchozí zdaňovací období.

Na druhou stranu tvůrci novely nekalkulují s případným přeplatkem na zálohách pojistného. Především u zdravotního pojištění, kde si OSVČ nemohou stanovit vyměřovací základ. Návrh novely zákona nepopisuje povinnost OSVČ zahrnout tento přeplatek následující zdaňovací období do příjmů (např. ve výši 3/4). Pokud by tomu tak nebylo, mohlo by to vést k navyšování výdajů záměrným placením vyšších záloh na pojistném, které budou pojištěnci následující období vráceny formou přeplatku.

K zákonu sice ministerstvo zveřejnilo zprávu RIA, v ní však není o zrušení superhrubé mzdy a o změně zdanění ani čárka. Následující výpočty jsou tak pouze orientační.

Ptejte se odborníka v poradně Daně a účetnictví
Ing. Jan Molín Ph.D.
poradce pro daně

Příklad (bez slev na dani, které se nijak nemění)

Podnikatel – OSVČ:

  • Příjmy 400 000 Kč
  • Paušál 40 %
  • Výdaje 160 000 Kč
  • Zaplacené zálohy na sociální pojistění 35 040 Kč
  • Zaplacené zálohy na zdravotní pojištění 24 288 Kč

Nyní OSVČ

Základ daně 240 000 Kč, z toho daň 15 %, tedy 36 000 Kč. Plus pojistné – bez slev na dani nyní podnikatel zaplatí na odvodech 36 000 + 24 288 + 35 040 = 95 328 Kč (po započtení slevy na poplatníka činí odvody o 24 840 Kč méně).

Nově OSVČ

Příjmy minus výdaje opět 240 000 Kč. Základ daně ale má jít snížit o 3/4 pojistného – tedy o 3/4×(24 288 + 35 040). Základ daně tedy 195 504 Kč (240 000 – 44 496). Po zaokrouhlení na celé stovky dolů 195 500 Kč. Z toho daň 19 %, tedy 37 145 Kč (po započtení slevy na poplatníka činí odvody o 24 840 Kč méně).

WT100 tip v článku Dolejšová

Díky tomu však, že se zaplacené sociální pojištění počítá do uznatelných výdajů, snižuje se i vyměřovací základ pro pojistné. V uvedeném příkladu by pak podnikatel měl na sociálním pojištění zaplatit 28 543 Kč (0,292×0,5×195504). Na zálohách však zaplatil o 6497 Kč více. Pokud by se tento přeplatek podnikateli jen vrátil, klesly by OSVČ v daném příkladě celkové odvody o více než pět tisíc korun. Jiná situace by ovšem nastala, kdyby se tento přeplatek zařadil do příjmů roku, kdy došlo k jeho vyplacení. Jak to má správně být, však zákon nespecifikuje.

Změny se mají týkat i dalších daní

Návrh se ale netýká jen daně z příjmů. Změny mají nastat také u DPH, kde chce MF změnit systém uplatňování DPH v případě poukazů a přeshraničního poskytování digitálních služeb. U spotřebních daní chce ministerstvo zavést daň ze zahřívaných tabákových výrobků. Novinky se mají dotknout také zákona o dani z hazardních her, kde se má změnit způsob, jakým se do základu daně započítávají vrácené vklady.