Hlavní navigace

OSVČ s paušální daní lehce dosáhnou na dávky, za příjem se jim stále počítá 18 900 Kč

23. 1. 2023
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Přestože se limit ročních příjmů pro OSVČ s paušální daní zvýšil na 2 miliony korun, pro nárok na dávky se jim jako příjem stále počítá 18 900 Kč měsíčně.

U paušální daně se OSVČ totiž vždy započítává jako příjem 50 % z průměrné měsíční mzdy a nic na tom nezměnilo ani rozšíření paušální daně na OSVČ s příjmy do 2 milionů korun. Reálně tak OSVČ může mít klidně měsíční zisk například 80 000 Kč, ale z pohledu úřadů a dávek jde jen o 18 900 Kč.

Jak se počítají příjmy OSVČ

Jak už server Podnikatel.cz informoval před několika měsíci, OSVČ s paušální daní dosáhnou poměrně snadno na příspěvek na bydlení (a další obdobné dávky, kde se testuje příjem). OSVČ sice dokládají svůj příjem daňovým přiznáním za předchozí zdaňovací období, pokud se však jedná o OSVČ s paušální daní, která přiznání nepodává, za příjem se jí pak počítá dle § 5 zákona o státní sociální podpoře fikce příjmů, a to ve výši 50 % z průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství.

Tato částka stále činí 18 900 Kč za každý měsíc rozhodného období. Podle sdělení MPSV (konkrétně č. 127/2022 Sb.) činí od 1. července 2022 polovina průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství 18 900 Kč. Tento předpis je stále platný v tomto znění, platí tedy částka 18 900 Kč, potvrdil serveru Podnikatel.cz Jakub Augusta, mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí.

§ 5 odst. 4 a 5 zákona o statní sociální podpoře

(4) Vykonává-li osoba podle svého prohlášení v rozhodném období samostatnou výdělečnou činnost, započítává se jí jako příjem z této činnosti do rozhodného příjmu za každý měsíc

a) jedna dvanáctina příjmů uvedených v daňovém přiznání za kalendářní rok, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, a to bez ohledu na to, kolik měsíců osoba ve zdaňovacím období samostatnou výdělečnou činnost vykonávala a zda tato činnost byla ve zdaňovacím období vykonávána jako činnost hlavní či vedlejší, nebo

b) částka stanovená podle odstavce 5, jde-li o poplatníka v paušálním režimu, není-li dále stanoveno jinak.

(5) Vykonává-li osoba podle svého prohlášení v rozhodném období samostatnou výdělečnou činnost jako hlavní činnost71), započítává se jí však jako příjem z této činnosti do rozhodného příjmu vždy nejméně částka 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství.

Až do loňského zvýšení normativů na příspěvek nemohly dosáhnout samostatně žijící pražské OSVČ s paušální daní ve vlastnickém či družstevním bydlení, jelikož součin 0,35 a 18 900 Kč vycházel 6615 Kč, což bylo více než tehdejší normativní náklady. V říjnu však došlo ke zvýšení normativů, přičemž pro jednu osobu v domácnosti ve vlastnickém bydlení jsou již nyní vyšší.

Normativy se od roku 2023 opět zvýšily

Od ledna letošního roku navíc došlo k dalšímu zvýšení normativů a snížení koeficientu pro Prahu na 0,3 jako ve zbytku republiky. Tato dvojí výše už ztratila své opodstatnění. Naopak se dosavadní systém negativně dotýkal například seniorů, kteří v Praze žijí sami, vysvětlil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.

U nájmů a podnájmů se od roku 2023 změnilo rozdělení normativů podle velikosti obce. Nově platí už jen tři typy. V první kategorii je Praha a Brno, ve druhé města nad 70 tisíc obyvatel a ve třetí ostatní obce. Ke změnám došlo i u rozdělení do skupin podle počtu členů domácností. Do jedné kategorie jsou nově sloučeny jedno a dvoučlenné domácnosti. V neposlední řadě vzrostl měsíční paušál pro případy, kdy domácnost topí pevnými palivy.

Kdo má nárok na příspěvek na bydlení

O příspěvek na bydlení mohou i nadále žádat jak zaměstnanci, tak OSVČ. Nárok na příspěvek na bydlení má osoba, která je vlastníkem, nájemcem nebo podnájemcem bytu, případně žadatel, jenž využívá k trvalému bydlení stavbu určenou pro rekreaci. O příspěvek lze požádat i v případě, pokud je byt užíván na základě služebnosti. Od poloviny roku 2020 navíc není nutné mít v místě reálného bydliště trvalý pobyt.

Abyste měli nárok na příspěvek, musíte splnit následující podmínky:

  1. Součin příjmů všech společně posuzovaných osob a koeficientu 0,30 nesmí přesahovat výši normativních nákladů na bydlení stanovených zákonem.
  2. Součin příjmů všech společně posuzovaných osob a koeficientu 0,30 je nižší než reálně uhrazené náklady na bydlení za rozhodné období.

Čtěte více na Měšec.cz: Příspěvek na bydlení se opět zvýší. Zohlední zdražování energií

Společně posuzovanými osobami, jejichž příjmy se započítávají do výše uvedených podmínek, jsou pak všichni obyvatelé bytu, kteří sdílí společnou domácnost. Kdo se počítá do skupiny společně posuzovaných osob a kdo už ne, stanovuje zákon o životním a existenčním minimu.

Normativní náklady na bydlení jsou aktuálně stanoveny (zvyšovaly se od 1. ledna 2023)

Nájemní a podnájemní bydlení
Počet osob v rodině Praha a Brno Obce s alespoň 70 000 obyvateli Obce do 69 999 obyvatel
1 nebo 2 18 129 Kč 15 597 Kč 15 137 Kč
3 20 812 Kč 17 500 Kč 16 899 Kč
4 a více 24 995 Kč 21 002 Kč 20 277 Kč
Byty vlastní a družstevní 
Počet osob v rodině Měsíční náklady na bydlení
1 nebo 2 10 932 Kč
3 13 561 Kč
4 a více 16 368 Kč

Náklady na bydlení tvoří:

  • U bytů užívaných na základě nájemní či podnájemní smlouvy nájemné
  • U družstevních bytů a bytů vlastníků srovnatelné náklady

Výše nákladů srovnatelných s nájemným podle § 25 odst. 1 písm. b) zákona činí pro období od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2023 za kalendářní měsíc částku:

Počet osob v rodině Výše nákladů za měsíc
1 nebo 2 3571 Kč
3 4669 Kč
4 a více 5632 Kč

Mezi další náklady na bydlení patří náklady za plyn, elektřinu a náklady za plnění poskytované s užíváním bytu, kterými se rozumí zejména náklady za dodávku tepla (dálkové vytápění) a centrální poskytování teplé vody, dodávku vody z vodovodů a vodáren a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, vybavení bytu společnou televizní a rozhlasovou anténou a odvoz komunálního odpadu, případně náklady za pevná paliva. Pozor, příspěvky do fondu oprav se nepočítají. Celkové náklady určíte tak, že k tabulkovým přičtete „další náklady“ uvedené v tomto odstavci. Pokud topíte pevnými palivy, přičtete ještě následující náklady na pevná paliva.

Náklady na pevná paliva se započítávají částkami za kalendářní měsíc od roku 2023:

Počet osob v rodině Výše nákladů za měsíc
1 nebo 2 1843 Kč
3 2411 Kč
4 a více 2979 Kč

Co se dokládá pro posouzení nároku na příspěvek na bydlení

Všechny uvedené dokumenty dokládá žadatel od 1. října loňského roku minimálně 2× ročně.

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví
PhDr. Dagmar Kučerová
mzdový poradce
  • Potvrzení o výši příjmu za každou posuzovanou osobu (foto výplatního lístku)
  • Daňové přiznání za předchozí rok (u OSVČ)
  • U osob, které nemají žádný příjem, tedy ani nemocenskou, podporu v nezaměstnanosti apod.: Prohlášení osob, které nemají příjmy rozhodné pro nárok na dávky
  • Příjmy z nájmů
  • Doklad o výživném, které je poskytováno osobou, která v bytě bydlí
  • Doklad o výši nákladů na energie
  • Potvrzení o studiu na středních, vyšších a vysokých školách (potvrzení o studiu na základní škole je třeba jen tehdy, pokud dítě v daném školním roce dovršilo 15 let)
  • Potvrzení nákladů na služby (vodné, stočné, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě…)
  • Prohlášení osob, které se žadatelem bydlí, ale nehospodaří s ním
  • Nájemní smlouvu nebo doklad o vlastnictví nemovitosti
  • Prohlášení dalších osob, které se posuzují pro nárok na příspěvek na bydlení
  • U dětí do 15 let rodný list

Příklad 1

OSVČ s paušální daní žije sama v Praze ve vlastnickém bydlení a topí plynem. Reálné náklady s bydlením má 6000 Kč. Splňuje tak podmínky pro příspěvek na bydlení (bez ohledu na výši reálných příjmů).

  1. Součin příjmů a 0,30 (tedy 5670 Kč (18 900 × 0,3)) nepřesahuje normativní náklady (10 932 Kč).
  2. Součin příjmů a 0,30 (5670 Kč) je nižší než uhrazené náklady (6000 + 3571 = 9571 Kč)

OSVČ tak bude mít nárok na příspěvek 3901 Kč měsíčně (9571 – 5670). Nezáleží přitom vůbec, jaké má příjmy a zisk.

Příklad 2

OSVČ s paušální daní žije sama s dvěma dětmi v Hradci Králové v pronájmu, za který platí 15 000 Kč. Další náklady s bydlením má 7000 Kč. Splňuje tak podmínky pro příspěvek na bydlení (bez ohledu na výši reálných příjmů).

  1. Součin příjmů a 0,30 (tedy 5670 Kč) nepřesahuje normativní náklady (17 500 Kč).
  2. Součin příjmů a 0,30 (5670 Kč) je nižší než uhrazené náklady (15 000 + 7000 = 22 000 Kč)

OSVČ tak bude mít nárok na příspěvek 11 830 Kč měsíčně (17 500 – 5670). Opět bez ohledu na to, jaké má reálné příjmy a zisk.

Je způsob, jakým se počítají příjmy OSVČ s paušální daní pro příspěvek na bydlení, správný?

Paušální daň se rozšířila

Od ledna 2023 se navíc zvýšil limit pro registraci k DPH a také pro využití paušální daně OSVČ na 2 miliony Kč. Stanovila se sice tři pásma paušální daně v závislosti na předchozích příjmech, ale pro nárok na příspěvek na bydlení se však všem paušalistům započítává jako příjem 18 900 Kč bez ohledu na pásmo. OSVČ tak může mít reálné měsíční příjmy 150 000 Kč, reálné náklady 50 000 Kč, ale pro výpočet příspěvku na bydlení se jí bude počítat příjem 18 900 Kč (i když má zisk 100 000 Kč).

Velký manuál k paušální dani: Kolik činí, jaké jsou podmínky a dokdy se přihlásit? Přečtěte si také:

Velký manuál k paušální dani: Kolik činí, jaké jsou podmínky a dokdy se přihlásit?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).