Hlavní navigace

OSVČ vedlejších je nejvíce v historii. Jak s počty zamávají poslední vlny EET?

Daniel Morávek

V Česku působí nejvíce podnikatelů „na vedlejšák“ v historii, konkrétně jich je více než 433 tisíc. Velké části z nich se však dotknou poslední dvě vlny EET.

Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Odborníci se nicméně domnívají, že to dlouhodobý trend nijak nezmění a že OSVČ vedlejších bude i nadále přibývat.

OSVČ vedlejších je nejvíce v historii

Jak vyplývá ze statistik České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), počty OSVČ vedlejších opět trhají rekordy. Ke konci roku 2019 jich v Česku působilo přes 433 tisíc, což je nejvíce v historii. Oproti předchozímu kvartálu se jejich počet zvýšil o 800, a meziročně jde dokonce o nárůst o více než 12 tisíc. Ve srovnání s koncem roku 2010 přibylo skoro 100 tisíc OSVČ vedlejších.

Zatímco podnikatelů „na vedlejšák“ je nejvíce v historii, množství OSVČ hlavních stále nedosahuje rekordních hodnot z let 2009–2011. Aktuálně v ČR podniká 598 tisíc OSVČ hlavních, což je o 7 tisíc více než před rokem. Oproti rekordnímu konci roku 2011 jde nicméně o pokles o 52 tisíc. Ve čtvrtletním srovnání se sice počet OSVČ hlavních oproti konci září snížil skoro o 6 tisíc, jak ale ukazují dlouhodobá data, jde o tradiční sezónní výkyv. Na konci roku je vždy počet OSVČ hlavních nižší v porovnání s letními měsíci v roce. To je způsobeno hlavně tím, že OSVČ ke konci kalendářního roku ukončují nebo přerušují činnost. Během léta zase počty zvyšují sezónní práce.

Počet OSVČ
OSVČ hlavních OSVČ vedlejších Celkem
K 31. 12. 2019 598 086 433 279 1 011 355
K 31. 12. 2018 590 705 420 650 1 031 365
K 31. 12. 2017 582 226 409 218 991 444
K 31. 12. 2016 577 818 403 537 981 355
K 31. 12. 2015 578 544 397 408 975 952
K 31. 12. 2014 586 112 386 244 972 356
K 31. 12. 2013 602 395 374 833 977 228
K 31. 12. 2012 627 596 366 492 994 088
K 31. 12. 2011 649 990 351 774 1 001 764
K 31. 12. 2010 640 406 336 663 977 069
K 31. 12. 2009 648 941 306 718 955 659

Zdroj: ČSSZ

Kdo je OSVČ vedlejší

Z pohledu důchodového pojištění se považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce:

  • vykonávala zaměstnání.
  • měla nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod.
  • měla nárok na rodičovský příspěvek nebo peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu, pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců, nebo osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost), nebo stupni III (těžká závislost), anebo stupni IV (úplná závislost), pokud osoba, která je závislá na péči jiné osoby, je osobou blízkou, nebo žije s OSVČ ve společné domácnosti, není-li osobou blízkou.
  • vykonávala vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání nebo civilní službu.
  • byla nezaopatřeným dítětem.

Jaké důvody stojí za nárůstem

Co se týče důvodů, které obecně stojí za nárůstem OSVČ vedlejších, ty se nijak nemění. Jedná se především o růst ekonomiky a rekordně nízkou nezaměstnanost. „Napjatá situace na trhu práce umožňuje přivýdělek pro řadu zaměstnanců, kteří si vedle hlavního zaměstnání doplňkově organizují ještě živnostenské podnikání,“ komentovala pro server Podnikatel.cz Karina Kubelková, hlavní analytička Hospodářské komory ČR.

Jak upozorňuje Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, nárůst počtu OSVČ vedlejších „mají na svědomí“ především ženy. Jedná se o ženy po mateřské, ženy 55+ a dále ženy, které si přivydělávají vedle svého pracovního poměru. Ženy dokonce v posledních letech výrazně převyšují muže živnostníky s ohledem na nově zakládané živnosti.

Čtěte více: Za vším hledej ženu, i za rekordním počtem lidí podnikajících na vedlejšák

Růstu OSVČ vedlejších (ale i hlavních) nahrává také posun ve společenském vnímání výdělečných a odpočinkových aktivit a obecně hodnot. Podle Radomila Bábka, šéfa Podnikatelských odborů, začínají podnikat hlavně mladí lidé, kteří se živí počítačem a chytrým telefonem. Společenský vývoj a výchova jim vštěpují, že se netřeba vázat, že není dobré být zaměstnán a dokonce, že by nemuseli nést žádnou odpovědnost. Z těchto lidí se stávají tzv. freelanceři, tedy vlastně námezdní síly na volné noze. Je to jakási moderní verze švarcsystému. Podnikatelské odbory samozřejmě takové drobné podnikání nejen nekritizují, ale podporují. Jen si myslíme, že by to mělo být možné ve všech oborech, tedy vždy, když se pro to člověk svobodně rozhodne, dodal serveru Podnikatel.cz Radomil Bábek.

Čtěte také: Proč jít na volnou nohu? Protože budete šťastnější

Zamává s podnikateli na vedlejšák EET?

Počet OSVČ vedlejších se sice zvyšuje už několik let v řadě, otázkou však zůstává, jak dlouho ještě růst vydrží. Změnu trendu by mohl přinést už letošní rok, kdy v květnu odstartují poslední dvě vlny EET, které se ve velké míře dotknou právě OSVČ vedlejších. Odborníci se nicméně nedomnívají, že by poslední vlny EET s počtem OSVČ vedlejších nějak výrazněji zamávaly.

Samozřejmě si nenalhávejme, že se s EET nenavýší administrativa. Ta pochopitelně vzroste, už jen tím, že musíte hlídat další termíny, vyřizovat a hlídat platnost certifikátu, upgradovat aplikaci či software nebo vyplňovat formulář jednou za kvartál v případě offline režimu, kam bude asi většina vedlejších OSVČ směřovat. Je třeba si ale uvědomit, že velká řada vedlejších OSVČ již dnes pouze fakturuje, tedy hotovost vlastně nepřijímá, a tím pádem se jí EET netýká, uvedla serveru Podnikatel.cz Pavla Břečková, místopředsedkyně Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.

Tip-onlineucto

Podobný názor má i hlavní analytička Hospodářské komory ČR Karina Kubelková, podle které administrativní komplikace spojené s poslední vlnou EET nepřeváží výhody, které plynou z nižších nákladů práce OSVČ a flexibility samostatné výdělečné činnosti. Předpokládáme přitom, že se finanční správě podaří vyladit formulářové souvislosti zvláštního (papírového) režimu evidence tržeb tak, aby tato forma byla právě pro legální drobné vedlejší podnikání použitelná, podotkla Karina Kubelková.

Jak nicméně upozorňuje Radomil Bábek, předseda Podnikatelských odborů, dopad posledních dvou vln EET se bude lišit obor od oboru. Podle Bábka totiž OSVČ přibývají hlavně v IT a dalších „moderních“ oborech, ubývají v řemeslech, obchodě či gastronomii. Nerodí se noví řemeslníci, nové hospody otevírají jen kapitálově silní jedinci, či spíše společnosti, a to především ve velkých městech, zavírají se venkovské obchůdky. Start posledních dvou vln EET bude mít zásadní vliv na fungování, a dokonce i existenci právě starých, tradičních oborů podnikání. Domnívám se, že se nijak nedotkne freelancerů v nových oborech, uzavřel Radomil Bábek.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).